Anna Mašátová | Články / Reporty | 06.05.2014
Spoře oděné pin-upky, bouráky, pomádu ve vlasech a twistující boky zastupovala pražská rockabilly parta Twisted Rod. Za hodinu zvládli v bleskovém sledu více než dvě desítky písní od předělávek Billyho Joela, Charlieho Featherse i Righteous Brothers až po štědrou ochutnávku debutového alba Bring It Home!, které pokřtí 6. června na Sedmičce. Rychlá úprava pódia vypadala spíše jako loupež, na place totiž zbyl jen jediný mikrofon.
Kvartet, který nastoupil ve vyleštěných botách a svátečním oblečení, naladil během několika minut a s prvním hrábnutím do strun už jste museli hledat spadlou čelist na podlaze. Američani to rozjeli nevídaným způsobem, ovšem bluegrass byl pro mnohé příznivce padesátkových Twisted Rod příliš silná káva a trvalo poměrně dlouho, než je Henhouse Prowlers nalákali zpět do sálu.
Chicagská čtveřice se pohybuje na scéně devátým rokem. Značnou pílí se vypracovala ze zaplivaných putyk na band, který pravidelně koncertuje po USA i Evropě a minulý rok dokonce strávil měsíc v západní Africe v rámci programu American Voices. Po personálních i početních změnách se sestava ustálila na čtyřce muzikantů. Vedle zakladatelů banjisty Bena Wrighta a basisty Jona Goldfina tady nalezneme houslistu Dana Adreeho a mladého kytaristu Starra Mosse. Produkce prozatím posledního alba s názvem Breaking Ground se ujal matador Greg Cahill, značná část desky zazněla i toho večera.
Sami Henhouse Prowlers o sobě mluví jako o polotradičním bluegrassu, v textech zpracovávají historky ze současného světa, ale nevyhýbají se ani předělávkám. Během dvouhodinového setu si vzali na paškál hysterické televizní kazatele tahající z lidí peníze, vyšvihli cover Higher and Higher Jackieho Wilsona. Jakožto akustická kapela mají chlapíci mnoho zkušeností s hraním přímo mezi lidmi, což si vyzkoušeli i na konci. Poslední song přehráli v davu nadšených amerikanofilů, kteří ač vypadali, jako by vypadli z Pomády, od sobotního večera přísahají na bluegrass. Chlapci z Chicaga jsou fantastickými hráči a vokalisty, kteří nenudili ani na sekundu, a už teď se dají zařadit mezi objevy roku.
„Kurníkoví chmatáci“ si tak na mapu fanoušků mohou s klidným svědomím zařadit Čechy, jen doufejme, že je tu ještě někdy uvidíme.
The Henhouse Prowlers (usa) + Twisted Rod
3. 5. 2014, Rock café, Praha
foto © Tomáš Moudrý
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.