Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 13.11.2015
První večer 20. ročníku šumperského festivalu Blues Alive se mi proti všem plánům zredukoval jen na dvě kapely. Díky zpoždění vlaku jsem do velkého sálu Domu kultury v Šumperku vešel ve chvíli, kdy dohrávala první kapela festivalu, polští Jan Galach Band. O jejich kvalitách či nekvalitách se nemá smysl na základě slyšeného rozepisovat. Bylo by to zoufale neobjektivní.
Jiným případem byli The Record Company ze Spojených států. Troufám si tvrdit, že o této kapele, která dosud nevydala plnohodnotnou desku, jen několik singlů a EP, ještě uslyšíme. Jejich šlapající, dravý mix syrového blues postavený na slideové hře na kytaru nadchl. I když měli jen slabou půlhodinku. Nespoutaný, energický frontman dlouho nevydržel sedět na židličce, na níž koncert začínal. Výborný začátek festivalu, který zároveň publikum skvěle rozehřál před hlavní hvězdou – večera i festivalu.
Warren Haynes a jeho Ashes & Dust Band nastoupili na jeviště přesně na čas. Neokázale, beze spěchu, rozvážně. Warren Haynes nepřijel do Šumperka (bylo to první vystoupení této legendy na našem území), aby dělal show. Od toho máme v hudbě jiné – a ti by asi ani do Šumperka nejeli. Warren Haynes přijel, aby hrál hudbu svého srdce. A v duchu poslední desky Ashes & Dust to bylo country. Sice hodně přitvrzené, postavené na ostré Haynesově kytaře, ale stále country. Spojení tvrdých kytar a křehkých akustických nástrojů – mandolíny, banja a houslí – vytvářelo velmi unikátní a strhující spojení. Někteří v publiku byli zpočátku možná překvapeni. Netrvalo dlouho a Warren Haynes si osazenstvo nabitého socialistického kulturáku omotal kolem prstu a to jej a jeho spoluhráče odměňovalo bouřlivým potleskem po každém sóle a každé písni. Warren Haynes hojně přidával a původně avizovanou délku koncertu nemálo přetáhl. Došlo i na hity, Dylanovu All Along The Watchtower a legendární instrumentální kus Allman Brothers Band, do které si Haynes naprosto přirozeně přimíchal citaci Norwigean Wood od The Beatles. A co by to bylo za bluesový festival, kdyby si na něm hlavní hvězda nestřihla bluesovou dvanáctku v té nejryzejší podobě. Nejedno srdce v sále bezpochyby zaplesalo.
Úvodní večer Blues Alive nastavil laťku poměrně vysoko. Pátek bude ve znamení domácí tvorby. Ale ať sebekvalitnější kapely vystoupí, těžko vymažou vzpomínku na Warrena Haynese. Na něj se bude v Šumperku dlouho vzpomínat.
Blues Alive: Warren Haynes and Ashes & Dust Band, The Record Company
12.11.2015 Dům kultury, Šumperk
foto © Radim Malíček
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.