Žebříčky Full Moonu: interpret*ka roku 2021

Komu patřil rok 2021? Redaktoři Full Moonu a jejich blízké okolí rekapitulují proběhlý rok ve výročních žebříčcích. Vybíráme progresivní jména, ale i zavedené kapely, které stále dokáží se ctí vydávat nový materiál. Nejčastěji se objevují Arab Strap, Billie Eilish, Black Midi, Injury Reserve, Low, Squid nebo předčasně zesnulá Sophie.

Akana
Squid
Skvělá deska, skvělý koncert, stačí mi to sečíst. Je vzrušující sledovat jejich vývoj od prvních, skoro ambientních singlů a představovat si, jaké bude mít pokračování.

Canzoniere Grecanico Salentino
Vířící tamburíny a euforické i jímavé jihoitalské nápěvy v podání neortodoxním a moderním a přece pevně svázaným s tradicí. Zavrtávají se mi do srdce stále hlouběji.

Monsieur Doumani
Vloni jsem se rozplýval nad kyperskými Trio Tekke, tento rok patří personálně příbuzné skupině Monsieur Doumani (a jejich albu Pissourin), která prolnutí lokálního folku s moderními postupy posunula zase o něco dále. A to navíc v obou projektech zainteresovaný Antonis Antoniou vydal v dubnu sólovou a ještě odvážnější desku Kkismettin.

Zuby nehty
Koleduju si o nařčení z nostalgie po devadesátkách, protože na novém albu mě nejvíc uvádí v nadšení skutečnost, že zní, jako by ty dvě dekády vůbec neproběhly. Životní zkušenosti se tu samozřejmě odráží, ale jinak je kapela stejně svěží, bojovná i „nezbedná“ jako tenkrát.

Nauzea Orchestra
Moc mě u téhle kapely baví zkoumat rozhraní mezi seriózností a groteskou. Ale Nauzea jsou skvělí asi právě proto, že obojí rafinovaně směšují.

Sinks
U většiny českých kytarových desek jsou po dvou, třech písních všechny karty na stole, Sinks dokážou po celou dobu měnit tvář, a přitom zůstat konzistentní. To nejchytlavější si dokonce nezvykle nechávají až na konec. Velmi přesvědčivý debut.

Sabina Coufalová
Siksa
Hrdinka, výrazná žena polské alternativní scény, která se nebojí ukázat na aktuální problémy. Každý musí aspoň jednou v životě vidět její performance.


David Čajčík
Low
Za boj proti ageismu.

Olivia Rodrigo
Za top rádiovky.

Billie Eilish
Za progres.


Mimi Filová
Tonstartssbandht
Ich hudba transportuje do iných dimenzií. Najlepšia neznáma kapela.


František Formánek
Arca
Čtyři nová alba pojednávající o uměleckém i osobním přerodu, navíc vydaná během jediného týdne; čtyři alba rozpínající se od glitche přes pop, hip hop a latin electronic až k soudobé vážné hudbě. Doña Arca je rok od roku velkolepější a okázalejší a její výjimečná umělecká vize ovládla elektronickou hudbu v roce 2021. Kolik dalších umělkyň a umělců ovlivní? To ukáže až čas.

Bára Jurašková
Immortal Onion
Čerstvý synťákovo-progresivně-jazzový vítr z pobřeží Gdaňsku.

Altin Gün
Turecké lidovky z Amsterdamu.

Faux Real
Věřím, že vystoupení Faux Real často vyústí ve faux pas a že to je to, co by si přáli.

Only Child Tyrant
Všestranný a neúnavný Amon Tobin v trochu hutnějším převleku, než jsme zvyklí.

Yin Yin
Trochu western a trochu psychedelie z Holandska.


Barbora Kadlíčková
Každá kapela, která stále s výdrží kličkuje mezi x krát zrušenými koncerty a přesunutými turné.

Jakub Koumar
Arab Strap
Šestnáct let trvalo, než skotská dvojice složená z Aidana Moffata a Malcolma Middletona vydala novou desku. Od roku 2006 to pro ně byla uzavřená kapitola, ale když se v roce 2016 dali dokupy, vytáhli se s přímo fenomenálním návratem. As Days Get Dark srší sarkasmy a hořkou ironií, a hlavně zemitými písněmi vyvolávajícím úsměv, který až nebezpečně často zamrzá na rtech.

Modest Mouse
I když se frontman Isaac Brock při vydání desky Strangers to Ourselves dušoval, že příští album vyjde co nevidět, na The Golden Casket jsme si museli počkat celých šest let. Alba Modest Mouse potřebují zrát dlouho, a i když poslední nahrávka, co se týče kvality, nesnese srovnání asi s žádnou doposud vydanou, pořád se jedná o událost, na kterou se vyplatí čekat. Zejména kvůli písním, které pod energickým povrchem skrývají skličující syrovost.

Lawrence English
Hlava labelu Room 40 – australský experimentátor, skladatel a lovec zvuků Lawrence English toho každý rok stihne opravdu hodně a ani letos neslevil z vysokých nároků. S Davidem Toopem a Akiem Suzukim vytvořili konceptuální experimentální album Breathing Spirit Forms plné pozoruhodných sepětí elektroniky s archetypálními nástroji, sám pak pro desku A Mirror Holds the Sky s chirurgickou přesností poskládal mraky nahrávek, pořízených v amazonském deštném pralese. Jeho nejvýraznější letošní projekt Observation of Breath je pak úžasně hlubokou deskou plnou dronů, které se nehalí samy do sebe, ale je v nich cítit každý tón a každé zachvění.

Martin Kozumplík
Arab Strap


Davo Krstič
ABBA
Je vůbec potřeba nějaký komentář? Tohle je comeback roku! Co roku – desetiletí! Co desetiletí – půlstoletí!

Big Big Train
Mí progrockoví oblíbenci pořád nedosáhli takového věhlasu, jaký by IMHO zasluhovali. Letošní parádní album Common Ground se aspoň na chvíli kouklo do albové TOP 10 v Británii. A to už tahle parta chystá na začátek roku další desku!

Bicep
Irskému duu Andrew Ferguson a Matthew McBriar se podařilo obhájit pozici vydobytou úspěšným debutem. Navíc si neusnadnili práci a místo zkopírování vyzkoušené formulky šli na druhém albu Isles do většího experimentu a risku.


Veronika Kubanková
Dry Cleaning
Jediná kapela, ktorú znesiem, je Dry Cleaning s albumom New Long Leg. Cynická ľahkosť absurdných textov lakonicky nahovorených speváčkou Florence Shaw a úplne jednoduché gitarové riffy ma prevalcovali sofistikovaným humorom. Vďaka plynulému chodu majstrovsky zaobalenej každodennosti textov sa z Florence stáva priateľka na prenájom. Taká tá, pri ktorej viete, že vás rozosmeje s najvážnejšou tvárou pri drinku a zároveň vás trefnými poznámkami usadí do krutej reality, ktorú však prívetivo zdieľa spolu s vámi.

Richard Kutěj
Duran Duran
Vydat víc jak čtyřicet let od debutu skvělé nové album s neustále originálním soundem, které přitom zní současně a je jedním z důkazů, že dobrý pop je zkrátka dobrý pop, to od hrdinů nejen dětství a dospívání zkrátka potěší a respekt.

Kevin Richard Martin
Několik posledních let neuvěřitelná jízda na vlně soudobé temné klubové elektroniky, originální sound, čich na skvělé spolupracovníky, letos korunováno návratem hlavního projektu The Bug po několika letech.

Něco něco
Kdyby dramaturgové většiny českých rádií brali krom platů i vkus, hudba této pražské dvojice by už dávno obsadila jedny z hlavních míst jejich playlistů.


Daniel Lukács
Marduk
Za neoblomné, vytrvalé mašírování napříč Evropou navzdory nepřebernému množství nástrah pandemie. Marduk naživo ničí i po třiceti letech fungování. Mortuusem stále prosvítá Satan a bubeník zaslouží po turné štědrý důchod.

Jpegmafia
Za charakter, solidní, byť krotší navazující EP2!, plnohodnotnou desku LP!, která umně kombinuje veškeré odstíny tvorby Peggyho,hrstku kvalitních featuringů a konzistentní, energií nabité koncerty. Společně s Injury Reserve nejsvěžejší pohled na současný hip hop.

Kælan Mikla
Za příjemnou redefinici vlastního zvuku na nové desce. Islandské trio se na Undir köldum norðurljósum pomalu posouvá k darkwaveu a dosud přednostný halekavý postpunk se tak stává spíše doplňkem. Po boku typických žánrových základů se svižnými bicími a rytmickou basou stojí syntetické, ambientněji pojaté podklady s atmosférou, která kombinuje starší podobu Dead Can Dance, kultovní magickou auru Aghast a nehostinný chlad rodné země.

mxm
Arca

Aneta Martínková
Low
Jak být na scéně dvouciferný počet let a být fresh i bez slepého následování trendů? Low jsou zázrak.

Sega Bodega
Vůči hyperpopu jsem byla ostýchavá, label Nuxxe si mě ale získal. Sega Bodega je kromě progresivní produkce totiž i král přitažlivých melodií.

Nyx
Spojení electronic drone choir ve mně vzbudilo veškerou zvědavost, když jsem na něj narazila poprvé. Dlouhou dobu jsem hltala úryvky z živáků na Instagramu a letos konečně vyšla deska. Pro mě velká událost.

Jiří V. Matýsek
Gojira
Protože deskou Fortitude Francouzi ukázali, že dovedou být skutečně velká metalová kapela, která je aktuální, nikoliv jen na setrvačník jedoucí dinosaurus vyprodávající stadiony.

Dirty Old Dogs
Protože jako kapela dokázali neuvěřitelně vyrůst, zbavit se svých neduhů a natočit sevřené album, které se netají ambicemi jít ven. A šance, že se jim to podaří, je velká.

Beata Hlavenková
Protože má vizi, která se zhmotňuje postupně, napříč alby. Finále vidět není, směřování k cíli ano. A sledovat proměny její tvorby je zábavné a pohlcují.

Richard Michalik
Mdou Moctar
Skupina, ktorá ma prinútila užívať si šialené gitarové sóla, ku ktorým som choval nekonečný odpor.

Black Midi
Táto kapela si robí, čo chce, a ich stúpajúci vplyv sa nedá zastaviť.

Injury Reserve
Po tragickej udalosti, aká zasiahla Injury Reserv, je obdivuhodné, ako silní sa dokázali vrátiť. R.I.P. Jordan Groggs.

Veronika Miksová
Tropical Fuck Storm
Midi Lidi


Michal Mikuláš
Black Midi
Mathrock jak delo, mladý a šialený.

Squid
V jednoduchosti je krása.

Ploho
Ruský Joy Division s domácími ozajstnými prvkami.

Michal Pařízek
Springtime
Těžko asi někdo čekal něco jiného, australský all stars nemohl zklamat, a stejně překvapil.

Low
Nádherně složená rodinná dodávka.

Nun Gun
Podobná kategorie, Lee a Ryan z Algiers se svou bokovkou přišli hned zkraje roku, ale v povědomí se udržela až dosud. A ještě dlouho tam zůstane. Zajímalo by mě, kdy přijde ten vinyl, objednaný od března.

Adéla Poláková
Matka
Hodně autentická energie, tuny stříkajícího potu, texty, co nejsou prvoplánově rýmované. Něco, co baví spíš naživo než z nahrávky. Taková svěží přisprostlá nasranost.

Dominik Polívka
Black Country, New Road
Z ranku New Weird Britain, nejkreativnější produkt ostrovních konzervatoří. Dynamické sedmičlenné uskupení s žánrovými přesahy od postpunku po klezmer. Výpravný, poetický debut For the First Time nominovaný na Mercury Prize nastavil velká očekávání, která budou zkoušena z kraje příštího roku připravovanou deskou Ants From Up There.

Squid
Kapela technicky zdatných muzikantů. Trhlý, přesto dospělý mix krautrocku, new wave a postpunku. Artoví, tak akorát, aby neukrajovali z chytlavosti a zábavnosti. Deska Bright Green Field mluví za vše. Nejhravější z nej nepřístupnějších vycházejících kytarových hvězd Anglie.

Damon Albarn
Stálice. Albarn na novém pošmourném albu The Nearer the Fountain, More Pure the Stream Flows nabízí mimo krásné zoufání i kousky optimismu. Postcovidová rehabilitace.


Jiří Přivřel
Nick Cave
Protože umí zčista jasna překvapit. I když překvapuje to ještě někoho?


Jiří Procházka
Deafheaven
Nejmarkantnější posun v tvorbě pozitivním směrem.


Maria Pyatkina
Kvlt Crew
Nejvíc zabijácké shows, na které se chce vracet znovu a znovu (což jsem taky dělala celou letní sezonu).


Su
Low


Jonáš Sudakov
Injury Reserve
Po smrti Groggsa dokázali Injury Reserve dôstojne pokračovať a vydať jeden z najzaujímavejších experimentálnych rapových albumov.

The Alchemist
The Alchemist tento rok ovládol. Má stále lepšie a lepšie sample, začal skvelú sériu EPs This Thing of Ours so zaujímavými hosťami a pokračuje v bezchybných spoluprácach ako napríklad s Boldym Jamesom na Bo Jacksonom.

Michaela Šedinová
aeseaes
Duo aeseaes toho zatím moc nevydalo. Točím dokola to, co je, a vlastně mi to ani nevadí. Jejich hudba působí křehce, poeticky, pohádkově, to se neoposlouchá.

Tori Amos
Tori Amos pro mě znamená krásné melodie, poetické texty a hluboké emoce. Pro mě naprosto zásadní hudebnice je se mnou už roky, dokáže dojmout, rozbrečet, dodat mi sílu, necítit se sama. Letos jsem takovou hudební blízkou opravdu potřebovala. O to větší radost jsem měla, když vydala na podzim nádhernou a téměř návykovou desku Ocean to Ocean.

Lewis Del Mar
Stejně jako předchozí dva interpreti i Lewis Del Mar už jsou se mnou pár let. V tomto roce jsem je poslouchala zejména v době, kdy jsem byla v Mexiku. Letos vydané EP i starší tvorba nasákly vzpomínky, asociace a atmosféru, těžko tak můžu hodnotit nezaujatě. Ale to se snad ani nečeká, s klidem tedy napíšu, že rytmická melancholie dua Lewis Del Mar dokáže být magická.

Jakub Šíma
Griselda Records
Parta selfmademanů z Buffala dokázala z nuly prorazit mezi rapovou smetánku a stojí v přední řadě boombapové renesance, která sází minimalistický přístup, kde jde v první řadě o flow a celkovou prezentaci. Nové desky ukazují, že tato cesta místo do slepé uličky vede nejen k originálnímu zvuku, ale i dealům s major labely.

Injury Reserve
Zpráva o náhlém úmrtí Stepa J. Groggse otřásla sílící fanouškovskou základnou a obzvlášť těmi, kdo ještě Injury Reserve v původní tříčlenné posádce minulý rok měli možnost vidět naživo. Zbylá dvojice to nezabalila a teď už nezbývá než jen doufat, že dopadne jarní pražský koncert.

Central Gang
Sudety sílí!


Martin Šmíd
Illuminati Hotties
Nekonečně kreativní a excentrická punková zábava od nekonečně sympatické Sary Tudzin.


Jiří Špičák
Claire Rousay


Filip Švantner
Wolves in the Throne Room
Bratia Aaron a Nathan Weaverovci nahrali ďalší vynikajúci album v žánri, ktorého súčasnú podobu pomohli pred pätnástimi rokmi formovať. Naďalej však zostávajú verní naturálnej odnoži americkeho „cascadian“ black metalu. Skladby na Primordial Arcana spĺňajú pôvodný zámer navodiť tú správnu atmosféru účinnejšie ako predošlá tvorba kapely.


Lucie Tlustošová
Lil Nas X
Za neúnavné šíření gay agendy.

Sophie
Za vše.

Nora Třísková
Bille Eilish
Vyrůstat v roli globální hvězdy a rozhodnout si o tom, kdy začít psát dospělou kapitolu svojí kariéry i života, chce hodně kuráže. A ta spolu s talentem Billie Eilish rozhodně nechybí.

Squid
Vydařený debut, vydařený koncert v Underdogs‘ a nejlepší soundrack k procházkám po Cardiffu.

Sophie
Až po jejím osudném pádu ze střechy při sledování úplňku jsem se pořádně zaposlouchala do hudby, kterou po sobě Sophie zanechala. Měla jsem to udělat už dávno.

Karel Veselý
Kapely neposlouchám od roku 1994, ale aspoň doporučím labely: Nuxxe, Hakuna Kulala, Nyege Nyege, Casual Gabberz, PC Music, Hyperdub…

Martina Wes
King Gizzard & the Lizard Wizard (jako vždy)
Bert & Friends (taky)
Javva (už druhej rok)
D2ti de3t2 (jsou čím dál lepší)

Natálie Zehnalová
Bedford Falls
Gruzínská indie kapela Bedford Falls mě provázela na tolika pěších toulkách po Tbilisi, že se jejich album This Is Your House – dva roky staré – vyšplhalo k mým statisticky nejpřehrávanějším. Klukům pokaždé znova odpustím i nejokatější obšlehnutí od velikánů alternativní scény, vždycky to dokážou po svém obohatit a energie z nich srší do všech světových stran. „Come, walk into the sun, bring me down the neighbourhoo,“ zpívají ve skladbě Come, která se ukázala jako ideální soundtrack k ulicím rozpáleným na sedmatřicet stupňů, ale také k dlouhým cestám do hor drkotající se maršrutkou. Z dalších písní můžu doporučit zádumčivější Post Soviet Post Mortem a Macedonia nebo singl Idaho.