Žebříčky Full Moonu: song roku 2021

Písničky, samé písničky! Loňský rok byl bohatý na bangery, refrény i hluky, bizáry i dramata. Které písničky adorují mileniální guilty pleasures, které poslouží k odchodu do důchodu a které nás rozpláčou jako staré kočky? Další z kategorií, ve které jsou shody vzácné, ale najdou se. Stejně jako průniky jungleu a tiktoku.

Akana
Squid – Paddling
Skvostně vystavěný opus, který se neomrzí.

San Salvador – Lo Mes de Mai
Okcitánština, šest hlasů a perkuse. S tímhle materiálem neváhají San Salvador budovat víc jak desetiminutová členitá a strhující dramata. V tomhle případě bohatě stačí minut šest, přičemž v půlce té čtvrté moje tepová frekvence atakuje kritické hodnoty. Jedna z mála kapel, která mě z konzervy baví dokonce víc než naživo.

Matt Sweeney & Bonnie „Prince“ Billy – Hall of Death
Celé album Superwolves je nádherné, ale nezvyklé spojení country a tuarežských riffů v téhle písni zaujme okamžitě a funguje i po prvním šoku.

Zuby nehty – Urubamba
Před lety se Zuby nehty už jednou vypravili do amazonských pralesů za diamantem, tentokrát si odtud odnesli další působivou metaforu. Hudba úspěšně evokuje neúprosný proud vysokohorské řeky, která jako čas strhává všechno s sebou. Vše plyne, žijme teď.

Nauzea Orchestra – Leviatan
Tváří v tvář k apokalypse s klidnou myslí a s rakvičkou a věnečkem v ruce.

Vladimír Mišík – Nad útesem dění
Písně, které si Mišík sám otextoval, jsem vždycky bral jako takový odlehčený doplněk k veršům Hraběte, Kainara, Šruta nebo Dědečka. O to větším překvapením je tahle nádherná meditace, kterou Mišík se svými dvorními textaři srovnává krok. A k tomu ještě ta flétna Davyho Spillanea!

Lucia Banáková
Emma Ruth Rundle – Razor's Edge
Emma Ruth Rundle – Return

Martin Kozumplík
Arab Strap – Fable of the Urban Fox

Sabina Coufalová
Chelsea Wolfe & Emma Ruth Rundle – Anhedoina
Dvě nejlepší zpěvačky na světě si spolu zazpívaly. Konečně je to napadlo.

Arleta – Styl
Když vás něco nebaví, tak nebrečte, ale raději práskněte do koní.

David Čajčík
Low – More
Za zvuk.

Yves Tumor – Jackie
Za refrén.

100 gecs/Linkin Park – One Step Closer 100 gecs Reanimation
Za zábavu.

Dantez
Spellling – Boys at School
Vrchol letošní artpopové scény, snad i skladba roku. Deska Turning Wheel je grandiózní tarotovou odyseou a Boys at School kumuluje všechny její silné stránky – honosnou instrumentaci, poutavou gradaci i lehce bizarní nádech, který nemá daleko k soundtracku původního Wicker Mana.

Portal – Eye
Odklon od techničnost předešlé desky Ion, návrat k bezvýchodné atmosféře Seepia a Outré. Eye je ve vší kakofonii „nejchytlavějším“ počinem z desky Avow. Změť pokroucených riffů a intenzita sípavého vokálního přednesu Curatora přináší zpět hrůznou esenci. Památností Eye připomíná nejmonumentálnější záseky Portal – od 13 Globes přes Larvae po Black Houses a příliš za nimi nezaostává.

Unto Others – When Will God’s Work Be Done
Gothicrockový drive, metalový groove a postpunková dynamika. Unto Others se od začátku svého působení snaží tvarovat chytlavou žánrovou skládačku k dokonalosti. When Will God’s Work Be Done se dostává k cíli dosud nejblíže. Prolínání melancholičtějších náběhů s tvrdším vyústěním a závěrečnou salvou double-bassu se zavděčí fanouškům Killing Joke, The Sisters of Mercy i starých Machine Head.

Mimi Filová
Tonstartssbandht – What Has Happened
Bulp – Mahri

František Formánek
Little Simz – Woman
Black Country, New Road – Opus
Guedra Guedra كدرة كدرة – Aura
Na loňské, famózní EP marockého producenta jsem za lockdownu tančil doma jako pominutý. Letošní debutové album mě sice jako celek drobně zklamalo, ale i tak nabídlo vytříbenou produkci a hrstku skvělých bangers v čele s klubovkou Aura. Beat vymáchaný ve směsi trapu, dubstepu a footworku, do toho nasekané samply tradičních marockých nástrojů, útržky hlasů a chaotické perkuse poletující ve stereu jako pominuté. Jen houšť a jde se na parket!

Bára Jurašková
Superpitcher, Carlo Minuta – Lost with You
Singl ze série, kterou nahrál Carlo Minuta ve spolupráci se jmény z jeho vlastního labelu Symphonos, ale i s dalšími hosty - jako třeba Superpitcher.

Barbora Kadlíčková
Wardruna – Vindavlarljod
Billie Eilish – Your Power
František Skála a Provodovjané – Loučko zelená
Valčíček v duchu hnutí B.K.S.

Jakub Koumar
Circuit des Yeux – Sculpting the Exodus
Hudebnice Haley Fohr vydala zatím svoje nejambicióznější album -io a Sculpting the Exodus je jeho stěžejním a ústředním bodem. Skladba, která je každým okamžikem tíživější a zároveň s každou vteřinou přichází se silnější katarzí. Fohr tvrdí, že její hudba by měla přinést osvobozující pocit jak jí, tak těm, kdo její hudbě naslouchají. Postupný pád do temnoty se proměňuje ve svobodný let a tápání v marnosti zase v jediný možný cíl.

Arab Strap – Just Enough
V Just Enough se Arab Strap pohybují na hraně kýče, ale je to pohyb obezřetný a uvědomělý. Skotská kapela nejdřív opatrně skládá dílky melancholie, aby do ní pak hodila kus pořádně cynického refrénu, co ji roztříští na kusy. Pod každým smutkem se zde skrývá ironie a pod úzkostlivou slupkou maniakální jádro.

Fotocrime – So So Low
Ryan Patterson, hlavní postava trojice Fotocrime, si libuje v potemnělém výrazu vlastních skladeb. Letošní deska Heart of Crime nemá takový neprostupný feel jako předchozí South of Heaven, ale v Pattersonově hlase je pořád ten stejný hřmot a vášeň. Z každé věty je cítit touha zbavit svět kolem sebe poslední kapky optimismu… a udělat to s neskrývanou radostí.

Davo Krstič
Kamasi Washington – My Friend of Misery
Prokousat se kolekcí 53 coververzí skladeb z Černého alba Metalliky je nadlidský úkol, ale pokud to zvládnete, čeká vás v závěru sladká odměna. Je v ní Kamasiho jazz i energie metalového originálu.

Vladimír Mišík – Sen
Vytrhávat z nového alba Vladimíra Mišíka jednotlivé písně je nerozum. Noční obraz doporučuji vnímat vcelku, ale Sen, který začíná jako kotlíkařina a končí ve stylu Hey Jude, mi učaroval na první dobrou.

The Smashing Pumpkins – Anno Satana
Spolu s Wyttch asi nejpovedenější skladba z jinak veskrze průměrného dvojalba Cyr. Tady aspoň slyším své oblíbené „pumpky“ a ne nevydařený pokus o retro pop.

Veronika Kubanková
Ryterski – Skin
Mas Aya – Tiempo Ahora ft. Lido Pimienta
Air Maxʼ97 – Eat the Rich

Richard Kutěj
Arleta – Sen
Nejsilnější track roku, příběhově, textově, zpěvem, atmosférou, soundem, produkcí, a čekám další velké věci, které se dějí už teď.

Billy Idol – Bitter Taste
Starý kocour stále svěží a ta písnička je prostě hit.

Post-hudba – Bezpečí a klid
Kočkovat, dávat bezpečí a klid a určitě je hezký slyšet všechny tvý oblíbený desky.

mxm
Liars – Big Appetite
„They carry on for you…“

Vole – Byl jednou jeden člověk
Soundtrack ke Kinterově Revolucionáři.

Aneta Martínková
St. Vincent – Melting of the Sun
V kontextu releasů celého roku sedmdesátkový remix St. Vincent trochu zapadá, tenhle singl má ale v mém srdci speciální místo. Melancholická introspekce o tom, kde má St. Vincent místo mezi svými hudebními hrdinkami, a přemýšlení nad tím, jestli je v hypotetické rovině nějak nezklamala, mě sebere úplně pokaždé.

Jane Weaver – Heartlow
Nejhitovější album Jane Weaver a singl z něj, pro mě naprosto jednoduše radostná esence letošního jara. Potřebuju takové věci.

Deafheaven – The Great Mass of Colour
Most unexpected plot twist.

Richard Michalik
Black Country, New Road – Bread Song
Pieseň, ktorú som si opakovane púšťal hneď, ako som ju prvýkrát počul na živom poloimprovizovanom vystúpení Black Country, New Road počas februárového lockdownu. Z toxického romantického vzťahu s nevydanými piesňami od Black Country som sa nepoučil a prepadol som i dojemnej jednoduchosti Bread Song. Našťastie ku koncu roka prišla i jej štúdiová verzia, ako satisfakcia za neuskutočnený koncert v Prahe.

Sault – London Gangs
Tu funguje úplne všetko – od úvodného basového beatu cez všetky prechody a zmeny tempa až po rozpad posledného samplu. 3:28 nestačí. Množstvo energie a odovzdanosti.

Jockstrap – 50/50
Cenu za klubový banger roka vyhrávajú Jockstrap! Opäť zmena v ich zvuku do „uhladenejšej“ tanečnejšej polohy. Svoju výnimočnosť a hravosť si ale ponechávajú a s 50/50 snáď konečne predznamenávajú ich debutový album.

Veronika Miksová
Euphoria Journal – Racing Thought
Tropical Fuck Storm – Legal Ghost
Midi Lidi – Reportáž psaná samoplátcem
Raptor Koch - Raptor má psičky

Michal Mikuláš
Noel Gallagher – Flying on the Ground
Vždycky a vždycky vymyslí nejakú perlu.

Michal Pařízek
The DSM IV – Scumbag
Nevím, jestli se od Guye McKnighta a jeho kumpánů té slibované desky někdy dočkáme, ale pokud budou dávat takovéhle tracky pravidelně, je mi to jedno.

Springtime – The Viaduct Love Suicide
Kolik těch poslechů bylo? Sto? Pořád se mi u ní klepou ruce.

Isama Zing – Spit into the Pit feat. Ela Tolstova
Jonatanova práce s vokály je příkladná, tohle je další důkaz. Ela úplně mimo svůj komfort, ale nádherně.

Tři zase nestačí, aspoň namátkou takhle:
Dark Mark vs. Skeleton Joe – No Justice, Sons of Kemet – Hustle feat. Kojey Radical, Arooj Aftab – Last Night, Mabe Fratti – Hacia El Vacio feat. Claire Rousay, Curtis Harding – Hopeful, Fvck_Kvlt – Zvon, Inturist – Товарищ криминал, Tamara – Re: Drowners, Karol Duchoň – Mám ťa rád, Tokischa & Rosalía – Linda, Xenia Rubinos – Who Shoot Ya?, Plusminusnula – Světy, Little Simz – Introvert, Tarta Relena – El suïcidi i el cant, Vellocet Roll – Velvet Wings, Kojey Radical – War Outside feat. Lex Amor a mnoho dalších…

Maria Pyatkina
Jorja Smith – Bussdown feat. Shaybo
Badass.

Parquet Courts – Zoom Out
Nečekaně chytlavá a melodická deska a nejvíc groovy song, který si můžu pouštět do zblbnutí.

Michaela Peštová
Blue Vein – Lael Neale
Taková à la trampská odrhovačka ze zpěvníku Já písnička nahraná na stokrát přemazanou kazetu, na který nějakym omylem zůstala nahrávka omnichoru. V zimě dá člověku sílu čekat na jaro.

Industry Baby – Lil Nas X feat. Jack Harlow
Tohle je banger, ve kterým je správně úplně všechno. A to video!

Bruxos – Pongo
Divoký progresivní kuduro!

Dominik Polívka
Shame – Station Wagon
Skvěle vygradované zakončení desky Drunk Tank Pink.

The Bug – Bomb feat. Flowdan
Zvuková masáž.

Employed to Serve – Twist the Blade
Thrash is back.

Adéla Poláková
Roman Holý – Soulož je zázrak
Přesně tahle totální ironie mi jako jediná s funky stylem sedí. Holá fakta, snadný rým, věty z každodenního života, kterým dává pompézní úvod speciální náladu.

Maria Peszek – J*bię to wszystko
Hodně mě baví, jak to má místy uhlazený a pěkný, miloučký zpěv, a přitom popisuje nějaký zatracený životní sračky.

Jiří Přivřel
Low – The Price You Pay (It Must Be Wearing Off)
Závěrečná tečka alba Hey What. Není co dodat.

Jiří Procházka
Deafheaven – Villain
Jonáš Sudakov
Idles – The End
Brutálna a zároveň vzletná atmosféra, mrazivé deathmetalové kričanie v pozadí a krásny odkaz „in spite of it all/ life is beatiful“ mi úplne zmiernili nechuť k Idles po Ultra Mono. Omnoho viac sa teraz teším na ich ďalšiu tvorbu.

Westside Gunn – Hell on Earth, Pt. 2
Griselda Records v plnej sile.

Michaela Šedinová
Orla Gartland – You’re Not Special, Babe
Asi jsem něco takového potřebovala slyšet, hezky to zapadá do mojí snahy překonávat syndrom sněžné vločky. Nejsi ve všem unikátní, no a co. Navíc je to zábavná a chytlavá skladba, která vyšla na povedené desce.

Samia – Show Up
Vyprávění s krásnou melodií. Skladba má tak akorát zasněnou atmosféru, do které se chci ponořit – ideálně na delší dobu, než jsou tři minuty dvacet. Tak většinou skončí on repeat.

Tori Amos – Flowers Burn to Gold
„You told me once gardens, yes, they know, death is not the end and flowers burn to gold.“ Krása, smíření, útěcha. Ve skladbě na desce Ocean to Ocean zpívá Tori Amos pouze za doprovodu klavíru o ztrátě a o vyrovnávání se s ní.

Jakub Šíma
Norman Pain – Trapped
Drill, autotune, deprese, těžký životní osud. Zní vám to povědomě? A co když řeknu, že Norman Pain má už možná věk na odchod do důchodu? Má toho v hlavě hodně, s čím se vypořádat, ale hudbu dělá skvostnou, odvážnou, experimentální a naprosto nečekanou. Tohle není vtip!

Redman – 80 barz
Mluví ze mě staromilství. Nepochybně. A vůbec mi to nevadí.

Earl Sweatshirt – 2010
Earl se tady netopí v depresích a já se nemůžu než připojit s přáním klidné mysli!

Martin Šmíd
Chinatown – Shakey Graves
Křehká americana Shakeyho Gravese zahřeje u srdce nostalgickou mandolínovou melodií.

Jiří Špičák
i s tebou – moře

Su
Low – More
100gecs – One Step Closer (Linkin Park remix)
Yves Tumor – Jackie
Sega Bodega – Only Seeing God When I Come
Danny L Harle – On a Mountain

Filip Švantner
The Bug – Pressure
Najťažší (grime) track roka 2021.

Monolord – The Siren of Yersinia
Monumentálna skladba, ktorá uzatvára nový album švédskeho stoner/doomového power tria.

Këkht Aräkh – Crystal
Sladkobôľny black metal pre romantické utrápené duše.

Lucie Tlustošová
Low – Days Like These
Ta atmosféra!

Olivia Rodrigo – Good 4 U
Adorace pop-punkových guilty pleasures z přelomu tisíciletí, je to skvělý.

Miss Petty feat. Slaytiiina – Jsem Tučná
Přijdu na raut.

Nora Třísková
Tyler, The Creator – Lemonhead
Tzv. banger.

Black Midi – Diamond Stuff
Jemná gradace, která udržuje napětí až do velkolepého finále. Každý poslech je osvobozující.

Sorry – Cigarette Packet
Trochu melancholicky zasněný a zároveň našlapaný singl. Pravda je na dně krabičky od cigaret.

Karel Veselý
DJ Danny – On a Mountain
„We can lay here on a mountain, me and you / Can you feel it? This is something new.“

pinkpantheres – Break it off
Resuscitace jungleu optikou tiktoku. Minulá budoucnost potkává budoucí minulost.

Anki – Pavarotti ft. Domo
„Měkkej rap, ale žádnej Pavarotti / hrál jsem fotbal, ale žádnej Toti. / V životě z tebe nic nebude, pravda bolí / antidepresiva to zahojí…“

Martina Wes
King Gizzard & the Lizard Wizard – Catching Smoke
Bruno Mars, Anderson .Paak, Silk Sonic – Skate
Bruno Mars, Anderson .Paak, Silk Sonic – Fly As Me
MonoNeon – Invisible