Coffee and Records jsem založila z nutkání užít si ještě více srandy. Takže jsem tady pro všechny milovníky kafe a vinylů, což je teď děsně trendy.

Pokud máte úspěch, vrazí vám u DC do rukou rodinné zlato a škemrají, ať jim oprášíte zašlé ikony. Tak se po ohromném úspěchu Batmana stal Scott Snyder...

Pár let tvrdé práce, poctivé probírání se stovkami nápadů a mladá dvojice z Veselí nad Moravou se zařadila mezi největší domácí naděje. Strangers. In the city.

Po prvotině spisovatele Jean-Michela Guenassia Klub nenapravitelných optimistů, která se stala světovým bestselerem, vyšel nedávno druhý román Vysněný život Ernesta G.

Bratislavská trojice Korben Dallas se vcelku rychle vyšvihla na přední příčky slovenských rádií. Ostych, podbízivost, originalita? Páči sa?

Jsou ale nahrávky, které si o to říkají, a EP s příznačně obskurním názvem Tangerine Chicken Won’t Fool Nobody je ten případ.

Je pro mě ženskou verzí Filipa Topola, osudovou. Když tihle dva spustí, vypne mozek, srdce bije na poplach a svírá se žaludek. Vždycky si říkám, co je za tím?

Po patnácti letech vyšla kompletní record session strakonických Landmine Spring. Může být tuzemská deska roku z pravěku? Kapela, která hrála před Fugazi?

Co naživo hapruje, tady funguje, a co funguje naživo, to deska nezachytí. Hlavolam pro nenažrané. Hlavní pokrm je košer a servíruje se odjakživa co druhý chod.

Zvuk hrozivý jako nenávist superpočítače AM z povídky Nemám ústa a musím křičet od Harlana Ellisona, u které se mimochodem Agromaniac inspiroval.

Po kvantech žebříčků a hitparád přicházejí, voilah!, žebříčky za rok 2014! Ty hudební a definitivní, z Apaččiny lapačky.

Temná, krutě sarkastická a vtipná kolekce svébytných plakátů od řady českých i zahraničních výtvarníků a grafiků se v průběhu nového roku zjeví v několika městech po České republice.

Třeba o tom, jak odlišně lze vidět fáze vlastní kapely, co poslouchají rodiče kapely Bugmen anebo jaké procento vyrovnávání se s jevištní trémou má na starosti alkohol. Rozhovor.

Kdo čekal santovskou čapku a (s)prostý výběr toho nejlepšího, ten se musel dost divit. Kravitze jukebox na volnoběh nebere.

Lift the dust cover from the turntable. Zvoní budík. Zvedám se z postele. Připadám si uboze. Place the record onto the platter.

Je to pouze škodolibost manchesterských zvukařů, nebo mezi sourozenci Reidovými stále panuje nevraživost z konce 90. let? Nejlepší koncerty, tentokrát Manchester.

Paleface neomračuje vytříbenou technikou, jeho flow je přímočará a robustní, ale jazyk (zejména finské drnčivé „r“) mu dodává nevšední průraznost a naléhavost.

Sedím v hospodě s jedním písničkářem, žije u nás teprve pár let. „Všechny český kapely jsou sračka. Nikdo není upřímnej a většina si hraje na něco, co není.“

V písničkářském světě Leonarda Cohena se něco mění. Pauzy mezi alby se začínají prodlužovat a především na nich přibývá instrumentálních barev...

Těsně před koncem roku kompiluje bloček Preaching the Blues filmy a sountracky a přihazuje pár komiksových tipů.