Články / Reporty

Fascinující noční jízda s Johannesem Benzem

Fascinující noční jízda s Johannesem Benzem

Anna Mašátová | Články / Reporty | 10.03.2013

„Dlouhá hnědá stezka přede mnou, vede kamkoliv si zvolím.“

Ještě se ani neusadil prach zvířený dusotem Ďáblova stáda Wabiho Daňka a parta jeho kovbojů zahodila sedla, aby se mohla vydat na noční jízdu po dálnici. Jednou ze zastávek jedinečné road movie se stal i pražský NoD.

Ti, kteří se nedokázali odtrhnout od baru, dostali díky předpísni čas na poslední cigaretu. Možná to byla i skladba na zahřátí, chladno bylo v sále citelné.

Ale pak už se Benzův kamion rozjel a vzal nás na nekonečnou cestu, zahalenou do jemně melancholického oparu. Na trasu ozářenou jen světly aut a hvězdným nebem.

Podmanivou audioprojekci podbarvoval vynikající živý soundtrack. Kytaristé Jan Foukal a Josef Štěpánek, bubeník David Landštof a basák Jan Lstibůrk vykouzlili spolu s vokalistkami Harvey Sisters působivou atmosféru zvláštního bezčasí, hodnou poetiky filmů Davida Lynche.

Průvodcem americkou dálavou byl Foukalův zpěv, prolínající se s vyprávěním řidičů na plátně. Tedy těch, které Whitman před 160 lety popisoval jako „návštěvníky mnoha vzdálených zemí, štamgasty dalekých obydlí, důvěrníky mužů a žen, pozorovatele měst a osamělé nádeníky“.

O čem vyprávěli? O tom, že nestačí mít jen velké auto, ale i velký kus odvahy a touhy po dobrodružství v srdci. Nebo o tom, že vás na cestě může potkat cokoliv – přátelé, nepřátelé, lásky, smrt nepozorných řidičů, kteří přijdou o život při žvatlání do mobilu, strach o rodinu. I pochyby, smutek, přízraky z minulosti či budoucnosti... Anebo nepotkáte 500 mil nikoho a zůstanete jen se svými myšlenkami. Divák tak může mít až mírný pocit voyeurství.

„Ach cesto, po které putuji, říkáš mi abych Tě neopouštěl?“
Neopustí, neboť to je jejich život. I Váš, pane Benzi.

Inspiračním zdrojem příběhu ztraceného řidiče kamionu, Johannese Benze, se stala báseň Walta Whitmana Song of the Open Road. A stejně jako básníkova sbírka Stébla trávy, je tento projekt něco krásného a jedinečného. Dalším odpočívadlem, na kterém Johannes Benz zaparkuje, bude pražské Baron Prášil Café. Vydejte se s ním na další štaci...

Info

Johannes Benz
4. 3. 2013, NoD, Praha
www.johannesbenz.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Přátelství, co nestárne (Justice)

Kristina Kratochvilová 25.12.2024

Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace