redakce | Články / Sloupky/Blogy | 12.08.2013
Sziget má slušný hudební rozptyl, stačí srovnat headlinery – Nick Cave, Biffy Clyro, Blur, Mika a… ale proč David Guetta? Častá otázka všech, kdo přijeli na Sziget za muzikou a padla řeč na závěr festivalu. DJ David Guetta, tak populární u fanoušků a tak nepopulární u kritiků, totiž doprovázel finální show festivalu Sziget. Pro milovníky kytar tady naštěstí byli jiné koncerty.
Hlavní podium odstartovali francouzští bubeníci Les Tambours du Bronx, tohle by bylo skvělé jako mejdan v parku, kdy si všichni bouchnem do sudu, ale na Pop-Rock Main Stagi to nefungovalo. Za to následující Babylon Circus daleko lépe prezentovala francouzskou muziku. Výborná rockůvka a ska-punk-reggae-swing-jazz, tahle francouzská parta perfektně připravila půdu pro Franz Ferdinand.
Nedělní program ve stanu A38 otevírala americká dvojce The Bots. Mladí bratři (14 a 18 let) letos už vystupovali na mnoha světových festivalech včetně Colours of Ostrava a získali si srdce nejen fanoušků, ale i hudebních kritiků, kteří je vynáší do nebes jako jeden z největších objevů současné americké punkové scény. Jejich hudba je upřímná, a když zavřete oči, vybavíte si v některých momentech Thoma Yorkea, jak zpívá Creep. Z jejich hudby jsou cítit zakouřené rockové kluby (i když teď už vlastně zakouřené nejsou) a neopakovatelná mladická syrovost a nadšení pro hudbu. Jedno z nejlepších překvapení celého Szigetu.
The Bots vystřídali britští indie rockeři, a shodou okolností také bratři, The Cribs a publikum se s pozdějším časem o trochu rozrostlo. Cribs jsme měli možnost vidět v roce 2012 na samostatném koncertě v pražské MeetFactory, takže to není neznámá kapela, pro mě však dost zaměnitelná s podobně laděnými britskými partami, kterých se v posledních letech vyrojily stovky. Koncert byl příjemný, měl i dobrou atmosféru, ale díky absenci silných písní těžko zapamatovatelný.
Monumentálním intrem začal o půl osmé na hlavním pódiu koncert dlouho očekávané skotské kapely Franz Ferdinand. Zpěvák Alex Kapranos se hned zeptal, jak se všichni na Szigetu mají, a v tom duchu se neslo celé vystoupení. Přátelské a pohodové. Franz Ferdinand sice nedisponovali takovou precizností jako Editors, ale vypadalo to, že si indierockoví hrdinové ve veselé teatrálnosti a uhlazené dramatičnosti libují. Vše podporoval skvělý zvuk, který ale zvukař během koncertu zbytečně zesílil. Když se ozvaly tóny asi nejslavnějšího hitu Take Me Out, dav spustil chorál ještě předtím, než vůbec začal text. Tak by to mělo vypadat aneb jak řekl kytarista Nick McCarthy: „Thank you Sziget, it´s lovely to her you sing back“. Tímto se Franz Ferdinand mohli u českých fanoušků rehabilitovat po nevydařeném koncertě na Rock for People.
Každý, kdo nechtěl vidět závěrečné kýčovité finále, mohl vyrazit na koncert znovu obnovených Terne Čhave. Náš poslední zástupce na festivalu začal se zpožděním a do prázdného stanu (zpoždění se na Szigetu nevyplácí, lákadel okolo je příliš mnoho), ale díky skvělému koncertu končil s davem fanoušků. Pak už jen dojezd na nějaké párty, a když tančit do rána, jedině na Boys Noize. Těšíme se na příští rok? Sziget 2013 se vydařil.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.