Foto: Adam Hencze | Galerie | 21.10.2016
Pátek ráno – dva dny po koncertu – v uších stále ještě high-pitch zvonění, které u devětadevadesáti procent koncertů odezní do prvního rána. Smiřuju se s nutností znovu naučit svoje uši rozeznávat několik pásem vysokých frekvencí, které mi během tří hodin v první řadě zazpívaly svoje labutí písně. Po Anně se zvukově krvácí, nástup Swans už jenom krumpáčuje otevřené lebky. Gira se poprvé otáčí do diváků: cvakám jak šílenej, načež mě skrz hledáček probodává pohledem a já foťák s respektem pomalu odkládám, měním místo s pánem v první řadě – ten to po Cloud of Forgetting vzdává. Práce končí, dobrovolné utrpení začíná. Šest songů na sto šedesáti minutách, které mačkají čas jako křídový papír a třesou těžkým vzduchem v sálu. Na většině koncertech je povoleno fotit první tři songy. Swans: “Fotí se prvních patnáct minut.”
Lucia Banáková 17.11.2024
O tom, ako David Tibet bosí behal po kostole.
Jakub Koumar 17.11.2024
Nenechat si nic ujít.
Radim Malíček 17.11.2024
Barevné finále osmadvacátého Blues Alive.
Jiří Přivřel 17.11.2024
Čtyřchodová oslava feláctví.
Marie Štefková 17.11.2024
Vlaštovky, lasery a nadpozemské vokály.
Radim Malíček 16.11.2024
Vyvážený poměr klasického blues a svižně moderních přístupů.
Radim Malíček 15.11.2024
Šumperské Blues Alive už po osmadvacáté přivezlo oceněná jména i nečekaná překvapení.
kubuthor 14.11.2024
Tak trochu jiní vikingové.
Štěpán Sova 13.11.2024
Royel Otis se podruhé ukázali v Čechách, v rámci headline EU/US tour.
Jakub Václavek 12.11.2024
Britská dámská kometa v pražském Sasazu.