Články / Reporty

Dobře promazaný stroj (Colours Of Ostrava 17.07.2015)

Dobře promazaný stroj (Colours Of Ostrava 17.07.2015)

Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 18.07.2015

Po cestě rozpálenou Ostravou pročítám včerejší novinky, tropické teploty konkurující Sahaře a rekordní návštěvnost věštící nejúspěšnější ročník v historii. Ideální příležitost zašít se ve stínu na lehce zastrčené Full Moon stagi, kde o chvilku později odstartují program indierockoví outsideři Hissing Fauna, kteří jako by vypadli z 90. let. Naprosto autentická parta, co si na rozdíl od módní vlny kytarovek na nic nehraje. Plaše vyhlížející frontman Jakub Mareš skládá neskutečně hitové skladby, jak vystřižené z nejlepších desek Pavement, aniž by okatě kopíroval. Zbytek kapely působí soustředěně, ve správný moment dokáže přitvrdit a jindy zase nechat hudbu volně vyznít do ztracena. Během setu zazní pouze několik skladeb z vynikajícího debutového alba, zbytek dle tradice tvoří novinky. Jak jednoduché, když nový materiál dosahuje minimálně stejně vysokých kvalit. Tihle zdánlivě obyčejní kluci si v budoucnosti rozhodně zaslouží větší pozornost.

Následující filmový set Sky to Speak bohužel za denního světla adekvátně nevyzněl, přitom jako poslední kapela večera by byli vynikající. José González na druhém hlavním pódiu vyvolával jisté obavy, introvertní písničkář si však s sebou přivezl doprovodnou kapelu, která mu bez zbytečného exhibování obstojně kryla záda. Publikum v předních řadách bylo nadmíru soustředěné a vřelým potleskem kvitovalo každou odehranou skladbu, byť si největší ohlas dle očekávání vysloužila reklamní hitovka Heartbeats, původně z repertoáru elektronických The Knife.

Cestu na elektronickou scénu za projektem Sons of Magdalene, který vznikl na pozůstatcích kultovních Telefon Tel Aviv, našla pouze hrstka fanoušků. Osamocený Joshua Eustis přesto nešetřil entuziasmem a temné myšlenky po smrti hudebního parťáka Charlieho Coopera zaobalil do nebývale chytlavých electro-popových melodií deformovaných nejrůznějšími ruchy. Ty nejlepší momenty nastaly v okamžiku, kdy se sám chopil mikrofonu a chladnou elektronikou se proplétal zasněný vokál na hranici slyšitelnosti. Působivosti přidaly také minimalistické projekce, kdy se průběžně zhmotňovaly takřka hororové portréty lidských obličejů. Komu to nestačilo, střihl si o několik hodin později dj set Telefon Tel Aviv na stejném místě, ale s o poznání bouřlivější atmosférou.

Oslavovaná St. Vincent po několika skladbách unavila přehnanou teatrálností a stylizací, rovnováhu znovu nastolila krátká zastávka u táborských Kalle po cestě za hlukovou očistou Swans. Slovutný Michael Gira vzal otěže pevně do rukou hned na začátku koncertu, když zuřivě gestikuloval směrem k bedňákům. Trademarková hlasitost solidně pozlobila ušní bubínky, přesto jednotlivé nástroje zůstávaly krásně čitelné. Kompozice po celou dobu mohutně gradovaly od lehkých záchvěvů před bouří až po učiněné kataklysma, spíše než svědky obyčejného festivalového vystoupení jsme se stali součástí podivného, ale o to návykovějšího šamanského rituálu.

Info

Colours of Ostrava 2015
16. - 19. 7. 2015
Dolní Vítkovice, Ostrava

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace