Jako zabít naději

Tak je to tady, takový obyčejný pošmourný pátek. Přijde déšť nebo ne? Zpestření dilematu přinesla tisková konference ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (shrnutí například zde), na které (neočekávaně brzy) odhalil některá z opatření, která budou následovat v další vlně uvolňování startující v pondělí 25. května. Někteří z vás se možná divili, že téměř žádný hudební klub neotevřel již toto pondělí, od kterého jsou přece povolené kulturní akce do sta účastníků. Neotevřel, protože vláda komunikuje pouze toto, nikoli další pravidla, která jsou s tím spojena. Vyjádření ministra Vojtěcha, v rámci kterého by měla maximální kapacita kulturních akcí od 25. května navýšena až na tři sta osob, je tedy v rámci klubové scény pouhým plácnutím do vody. Zda je to díky neznalosti problematiky nebo jednoduchým ignorováním možnosti nastartování kulturního života, není rozhodující.

Komunikace vlády a odborníků ohledně pořádání kulturních akcí je vůbec pozoruhodná. Několikatýdenní mlžení ohledně možnosti uskutečnění velkých festivalů vyvrcholilo šalamounským vyjádřením ve smyslu, že „tisícihlavé mezinárodní festivaly“ se v ČR letos konat nebudou. Hledáte nějaké číslo, nějaký strop? Marně. Stejně tak marně čekali pořadatelé dalších festivalů. Možná to někoho překvapí, ale letní kulturní provoz v ČR opravdu nekončí u trojice Colours of Ostrava, Rock for People a MFF Karlovy Vary. Drtivá většina dalších festivalů a akcí se pohybuje v kapacitě maximálně do dvou tisíc lidí, hodně velká část z nich i o několika stovkách. Ti se svého vyjádření nedočkali, což vedlo k otevřenému dopisu zástupců některých z nich adresovanému ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi a ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Právě v jeho dnešním vyjádření přišlo alespoň částečné odhalení pravidel pro následující týdny, od 8. června by se kapacita akcí měla zvýšit na 500 osob, od 22. června pak dokonce na tisíc. Samozřejmě za předpokladu, že vše půjde správným směrem a že příznivé epidemiologické podmínky vydrží. Díky alespoň za to, byť bychom si asi všichni (a zejména pořadatelé akcí v druhé polovině léta, případně v září) dovedli představit podrobnější scénář.

Zpátky ke klubové situaci. Proč neotevřeli kluby 11. května, když byla povolena kapacita sta osob? Protože (logické) omezení počtu návštěvníků bylo následováno dalšími pravidly. Nechme teď stranou nedostatečnou komunikaci příslušných orgánů, která vedla ke spoustě různých pověstí, například o nutnosti testů pro vystupující, což se nakonec nepotvrdilo, ale věnujme se povinnosti, kterou pořadatelé koncertů a dalších akcí budou muset dodržet i po 25. květnu – tou jsou rozestupy 1,8 metru mezi jednotlivými diváky. Jistě, každý prostor je jiný, ale toto nařízení obvykle kapacitu téměř každého prostoru snižuje na přibližně desetinu. (Odhad desetiny kapacity vychází z brněnského Kabinetu Múz a pražského Lucerna Music Baru, s jehož zástupci jsme včera v Art Café na stanici Český rozhlas diskutovali o aktuální klubové situaci, jejich procento kapacity se shodovalo.) Není úplně podstatné, zda to v případě některých klubů znamená deset nebo patnáct procent kapacity, jednoduše to je tak málo, že provoz za stávajících podmínek nebylo možné zahájit. I vzhledem k tomu, že dosud není povoleno podávat v klubech jakékoliv občerstvení. To by se právě mělo změnit až po 25. květnu, kdy se otvírají také vnitřní prostory restaurací a hospod. Potvrzení ovšem dosud nepřišlo.

Zkusme si tedy představit, co se po 25. květnu stane. Představme si provozovatele klubu s kapacitou okolo 100 osob, kterých je mimochodem po republice opravdu hodně. Tomu musí vyjádření o povoleném trojnásobném množství lidí připadat jako sci-fi, zvlášť když si spočítá, že dovnitř může pustit například deset návštěvníků. A dokonce jim bude (možná) moci natočit pivo nebo otevřít limonádu. A to ještě neznáme úplné a přesné znění dalších podmínek týkajících se dezinfekce, provozu toalet, vstupu do klubu a podobně. Ovšem pozor, to není všechno. V dnešním vyjádření ministra Vojtěcha přišlo také další pozoruhodné tvrzení, o omezení otevírací doby. Všechny prostory – ať už restaurace, hospody, bary nebo kluby – budou muset zavírat ve 23:00, pak už budou v provozu pouze výdejní okénka. Budeme si tedy zbytky koncertů brát do vratného kelímku s sebou domů?

Omezení otvírací doby se samozřejmě nedotkne úplně všech kulturních provozů, například v Praze velká většina klubů musí končit produkci v deset hodin večer, v jiných městech jsou omezení na jedenáctou a tak dále. Ovšem také je třeba říct, že například kluby orientované na čistě elektronickou hudbu v tuto dobu otevírají. Pro drtivou většinu klubů pak bude likvidační malá útrata návštěvníků (ať už jich bude deset nebo víc) na baru. Není žádným tajemstvím, že většina klubů je dotována právě z provozu baru, samotný příjem ze vstupného nestačí ani v případě, kdy je možné kapacitu klubů naplnit úplně. I v tomto kontextu je uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Rozestupy nefungují v městské hromadné dopravě, obchodech, nákupních centrech a pravděpodobně nebudou fungovat ani ve školách, ministr Plaga si za svá vyjádření v tomto smyslu vysloužil hlasitou kritiku. Ovšem pro pořádání kulturních akcí, kde se schází z velkého procenta ta nejméně ohrožená část populace, budou povinné.

Stále se mluví o tom, jak se Češi chovali v době korona krize odpovědně, jistě i díky tomu vypadá aktuální situace tak příznivě. Nikdo nezpochybňuje nutnost dodržovat rozumná opatření a pravidla, ale opravdu je třeba přemýšlet o věcech v kontextu. Koncerty obvykle trvají maximálně dvě hodiny, běžná návštěva nákupního centra podobnou dobu. A například na koupaliště jde člověk často na celý den. O čem se tady bavíme? Navíc není vůbec jisté, zda vláda nebude chtít zachovat zmíněná opatření po celé léto. Vzhledem k nemožnosti cestovat a tomu, že se neuskuteční velké množství hudebních festivalů a dalších kulturních akcí, poměrně hodně klubů chystalo program i na letní měsíce, kdy bývá jejich provoz omezený nebo dokonce přerušený. Za stávajících podmínek si to možná rozmyslí a stovky, možná tisíce lidí budou znovu bez práce. Nebo se ty podmínky budou od začátku porušovat. Známe postihy? Neznáme. Půjde o ukončení akce? Zavření provozu klubu? Pranýř?

Ke každé kritice by měl patřit návrh řešení. Nepřísluší mi považovat se za experta, ale pár možností napadne asi každého, kdo na nějakém koncertě někdy byl:

• Co nejdříve upřesnit a detailně specifikovat veškerá pravidla kulturních akcí podle jejich druhu. Není možné vágně házet čísly maximální návštěvnosti a spojovat open air akce s klubovými koncerty nebo eventy.
• Omezit návštěvnost nikoli v rámci rozestupů, které stejně nemá šanci nikdo zkontrolovat, ale pouze doporučit, a to procentem max. kapacitu klubu. Například dvěma třetinami nebo polovinou.
• Vyřadit hudební a kulturní akce s živým programem ze společnosti diskoték a nočních klubů a udělit jim výjimku s možností upravit otevírací dobu.
• Snížit DPH z prodeje vstupenek.

Hudebníci jsou současnou situací samozřejmě zasaženi zásadně, stejně jako všichni ostatní, kteří se věnují hudbě nebo kultuře obecně. Iniciativa #zazivouhudbu jmenovala některé problémy, určitě jich najdeme více. K uvolnění a znovu otevření klubového života se upínala naděje mnoha z nich, vzhledem k omezení venkovních akcí vlastně jiná možnost než hrát nebo jakkoli fungovat v klubech asi nezbyla. Dnešním vyjádřením vlády přichází tito všichni nejspíš i o tuto naději. Máme tedy propadat panice? Nikoli, za poslední týdny jsme si mohli zvyknout, že to, co se na jedné tiskovce řekne, už na další neplatí. Do 25. května je daleko. Ale měli bychom se o tom začít bavit, a to pořádně nahlas.