Jonas Almén (Royal Republic): A najednou tam jsem!

Sedmnáct let v nezměněné sestavě a čerstvě páté studiové album LoveCop mají za sebou švédští rockeři Royal Republic. Konec práce na něm vnímají s vděkem a těší se na výsledek, ale ještě větší radost mají z toho, že přichází festivalová sezóna.

„Koncertování mám rozhodně na práci muzikanta nejraději. Potkáváš lidi, vidíš nová, ale i stará místa, kde už víš, jak to chodí,“ sdílel s námi pohled na svou kariéru basáka Royal Republic Jonas Almén. Světlý, vkusně upravený plnovous, kostkovaná košile, příjemný úsměv a uvolněný projev čtyřicátníka dodávaly našemu online rozhovoru přímo ze zkušebny v Malmö příjemnou atmosféru. „Máme navíc skvělý tým z Německa, který pro nás představuje druhou rodinu. A je moc fajn být s rodinou, ať jedeš kamkoliv. V tomto ohledu jsem neposeda. Když jsem na turné, nemůžu se dočkat, až budu doma, ale když jsem doma, nemůžu se dočkat, až budeme zas na turné. Tráva je vždycky zelenější na druhé straně.“

I Česko patří mezi oblíbené koncertní zastávky Royal Republic. Poprvé tady hráli roku 2011 a od té doby se sem stavili ještě jedenáctkrát. Jonas Almén má silnou vzpomínku na první koncert, na Sedmičce. „To bylo součástí studentských kolejí, které měly vlastní klub ve sklepě, a tam to teda bylo šílené, zpocené, dav nám byl fakt blízko a bylo to, jako bych stál přímo před tebou a zpíval ti do obličeje, a zároveň jsem si říkal, hlavně mi prosím tě neklepej na mikrofon, protože bys mi mohla vyrazit zuby! Na druhou stranu tam začala úplně přirozeně naše popularita u vás, za to jsme zase rádi. Máte skvělé pivo, takže si rozhodně nestěžujeme.“

Zdůraznil, že čím míň schodů k pódiu, tím líp, neboť to většinou znamená i víc vzduchu nebo lepší větrání. Jinak má rád hraní kdekoliv. „Davy na festivalech jsou cool, ale i menší kluby, kde jsi publiku blíž a vidíš, jak se lidi tváří, stojí za to. Takže takový mix je zdravý, řekl bych.“ S festivaly má taky spojený asi nejsilnější zážitek z hraní s Royal Republic. Po dvou letech vládních opatření během pandemie se vrátili na stage na první festival v Německu. „Během té ‚temné doby‘ jsme aspoň mohli muziku vydávat, třeba písničku RATA-TATA. Má takový vtipný refrén a když jsme ji na tom festivalu dohráli, všichni zpívali dál. A já si uvědomil, jak šíleně mi to chybělo, a bylo fakt krásné vidět čtyřicet tisíc lidí zpívat tuhle chytlavou linku. V tu chvíli jsem byl fakt šťastný.“

NECHCEME DALŠÍ TOMMY GUN

Nakolik může znít název RATA-TATA primitivně, hudba Royal Republic má k jednoduchosti daleko. Čtyřčlenná kapela se nebojí prolínat žánry od popu a diska přes hip hop, garage rock až k heavy metalu, před deseti lety měli i akustické období s albem Royal Republic and the Nosebreakers. Kromě výrazného hlasu zpěváka Adama Grahna se i ostatní tři členové bohatě zapojují do vokálních harmonií, a hlavně celkové energie jejich návykového rock’n’rollu.

„Obecně bych řekl, že může být jednoduché psát hudbu, ale psát hudbu Royal Republic je složité. Proč? Protože na to není žádný recept. Je to spíš specifický pocit, který z písničky musíme všichni čtyři mít – takový jako, jo, to je ono. Ale přesně určit, co ten pocit dělá, je strašně těžké. Každopádně bez toho by byly všechny naše písničky jen samé další Tommy Gun, a to teda nechceme. Ne že bych Tommy Gun neměl rád, to vůbec. Jen ji nezkoušíme, abych tak řekl. Možná kdybychom se potkali po padesáti letech, pak si ji dáme. Ale jinak ji prostě střelíme na každém koncertu, máme ji ve svalové paměti a už ji nedostaneme pryč, ani kdybychom chtěli. Je tam vtisknutá navždy.“

Všichni z Royal Republic jsou studovaní, absolvovali Malmö Academy of Music. K baskytaře se Jonas dostal vlastně náhodou, když ho kamarád, který sám chodil na kytaru, naverboval na hudební lekce někdy v sedmé třídě. Aby se od kamaráda odlišil, učitel mu navrhl baskytaru. Takže s ní rovnou začínal, což není případ každého basáka. Vzorem mu byli Jason Newsted, baskytarista Metallicy, i „Flea“ z Red Hot Chili Peppers. „Bylo to úžasné, na basu zvládali sóla, harmonie nebo obyčejnou basovou linku a do toho tolik energie… Pamatuju si, jak jsem na ně koukal na VHS, jo, takhle starý už jsem. A bylo to fakt cool, tenhle hrál trsátkem, tak to budu taky, tenhle hraje jen údery dolů, tak to zkusím… Prostě posloucháš různé typy, každý má pak místo na tvé hudební cestě. Mají ho i virtuosové jako Victor Wooten.“

HUDBA SPOJUJE

Díky hudbě taky Jonas Almén poznal svou ženu. Bylo to ještě dávno před vznikem Royal Republic, s kapelou, kde hrával dříve se svým bratrem a dvěma kamarády. „Už ani nevím, jak jsme se jmenovali. Ona mě viděla hrát a projevila o mě zájem. A fakt jsme se dali dohromady a jsme spolu dodnes. Pak už se děl život, vzali jsme se a dnes máme dvě děti. Hudba spojuje lidi!“

Život na cestách není vždy snadné skloubit s rodinným životem. „Děti mě naštěstí drží nohama na zemi. Je jim šest a tři a když se vrátím z turné nebo odjinud, jsem fakt unavený a jim je to úplně jedno. Nezajímá je, že táta cestoval čtrnáct hodin, aby se dostal domů, musíš stejně vstát v sedm, udělat jim snídani a hrát si s nimi.“ Na otázku, jak zvládá život rockové hvězdy se soukromým životem a rodinou, Almén diplomaticky odpovídá: „Jsme Švédi, takže nejsme rockové hvězdy, my jsme jen hudebníci, co hrají rock. Nějaké velké ego je pro nás fakt nepřirozené, to vůbec nejsem já. Na tuhle otázku se mě sem tam zeptá i nějaký kamarád, jak to vlastně zvládám, ale já to mám jednoduché, beru to jako požehnání, jako že jsem jeden z mála. Být hudebníkem bylo vždycky mým snem, když jsem byl jako teenager na rockových festivalech, koukal se na kapely a přál si být jedním z nich na pódiu. A najednou tam jsem. Takže jsem fakt šťastný a užívám si, dokud to trvá.“

Nové album LoveCop vychází za pár dní a Jonas Almén se hlavně těší, až si písničky z něj zahrají naživo. „Máme najednou takový luxusní problém, že se nám do devadesátiminutového setu už všechno nevejde. Nejraději bychom hráli úplně všechno, ale to už nejde. Šlo to, když jsme vydali první album We Are the Royal. Teď už musíme vybírat. Takové máme starosti.“ Nový materiál dodá podle Alména koncertům čerstvou dávku energie, udržuje kapelu ve střehu. I když cesta k nahrání nových písniček nebyla vždy procházkou růžovým sadem.

„Každý den jsme měli nahrát základ k jedné písničce, bicí a basu. Občas se to ale někde zaseklo, pak jsme byli nervózní, že jsme ve skluzu. Ale potom jsme třeba v dobrém rozpoložení dali dvě písničky za den a dohnali to. Ve studiu je trochu stres, ale taky dost zábavy.“ Zároveň je nadšený z výsledku. Nahrávali v Berlíně s Michaelem Ilbertem, dělal jim mixy a nové album koprodukoval spolu s frontmanem Adamem Grahnem. Jonas Almén si chválí to, že se na albu podařilo zachovat energii a vibe kapely. I z nahrávky tak snad uslyšíme to, co nás na Royal Republic baví nejvíc.