KATHOVNA: Lídr Crystal Castles rozseká Prahu i Brno

S Kayem Buriánkem o Ethanu Kathovi z Crystal Castles, na jehož bouřlivý DJ set dojde ve čtvrtek 15. 5. v pražském Chapeau Rouge a den poté, v pátek 16. 5., i na brněnské Flédě. O tom, že Oasis mají AIDS, o agresivních Autist i o tom, že letos v srpnu rovněž na Prahu a Brno zaútočí electro nářez přímo z Tel Avivu.

Jak těžký je sem osobnost typu Ethana dotáhnout?
Já nejsem regulérní promotér, i když mi chodí dost nabídek převážně na věci spojený s Bounce! Bounce!, hlavně DJs z electro scény. Celá anabáze s Ethanem je vlastně proto, že můj kamarád Dean jezdí s Crystal Castles poslední tři roky jako tour manager. Já jsem s Deanem dělal už pár věcí předtím, známe se dost dobře, takže jsme nemuseli řešit ty obvyklý nesmysly jako s velkejma bookingama. Je to hodně na punk a postavený na vzájemným respektu a důvěře. Těžký to teda nebylo, ale obtížnější je to promovat tak, aby si lidi v záplavě různejch kulturních sraček všimli, že tu někdo takovej bude.

Pamatuješ si na první střet s Crystal Castles? Čím tě baví?
Těžko říct, mě ta kapela hodně bavila od začátku. Lůzrpříběh za tím, historky o metalu, o tom, jak Ethan neměl několik let domov, protože byli konstantně na turné. Je to velkej kult, ač se to nezdá. Viděl jsem je poprvé živě předskakovat Blur na jejich opulentním comeback koncertě v Hyde Parku. Pošahaná Alice si asi při třetí věci sundala vytahaný triko, pod kterým měla další a na něm fixem napsáno, že Oasis maj AIDS. Před padesáti tisícema nacionalisticky naladěnejma fanouškama, co chodí na kapely typu Blur jako na svoje hrdiny, jako na fotbal, to byl fakt mazec. Myslel jsem, že ji někdo zabije. Okamžitě jí stáhli do strany pódia, což nedalo moc práce, protože byla úplně zmaštěná a navlíkli jí zase zpátky to triko, aby si toho nevšimlo ještě víc lidi. Je to strašná divnoholka, excentrická a pochodující trable a vedle ní Ethan apaticky stojí a něco dělá, jako by byl z odlišný planety, a je mu buřt, že pod ním stojí třeba sto tisíc lidí. Jak říkám, je to kult křišťálovýho zámku, kde straší 8bitový nestvůry.

Co čekat od Autist?
Autist jsem viděl v Chapeau ani ne před měsícem, ale jenom chvíli. Překvapilo mě, jak si v tom malým prostoru dokázali pořešit světla a hrálo jim to taky dobře. Je to hodně temná a kytarou agresivní elektronika, která má ale mnohem víc těch živejch elementů, než by se ze začátku zdálo. Zpěv je tak prohnanej přes hall a reverb, že to snad už ani víc nejde, ale hraje jim to. Trochu mi něčím připomínaj Jesus and Mary Chain. V Praze teď budou jenom DJovat, ale v Brně budou hrát živě, tak se těším, že tam se na ně mrknu pořádně.

Koho se sem chystáš ještě dovést?
Jak jsem říkal, nabídek chodí relativně dost, ale mám strach. Nejsem booking agentura, nebaví mě tlačit všechny ke zdi s prachama a smlouvat. Máme nastavený strašně nízký vstupný, takže to jsou jednoduchý počty. Nemáme žádný velký sponzory a museli bychom zvedat vstupný. A lidi jsou někdy nepochopitelně nastavený tak, že (byť v tom není žádná logika) jakmile začneš důvodně zdražovat třeba jenom o pár desítek korun, začnou ječet. A pak nepřijdou. Šimon Šafránek sem svýho času vozil vytrvale ty nejlepší jména undergroundový taneční scény, vypadalo to, že se něco začne dít a někam se posuneme, ale viděl jsem, jak s tím bojuje. Lidi mu za to nedali žádnej kredit. Na týhle úrovni se to úspěšně dělat nedá, protože v tom dřív nebo později zahučíš ze svýho. Nedávno sem jiná parta dovezla Sliinka, což je docela slušný jméno. Vstup byl lehce přes stovku a přišlo třeba něco málo pod dvě stovky, což je fakt průser, protože ty lidi zaplatit musíš. Klub ti na to nedá, nebo s velkou nelibostí. Na Cashmere Cat taky poměrně neuspokojivá návštěvnost, co jsem jen koukal na fotky. Ale hlavně to furt někdo zkouší, což je dobře.

A ty?
Já to taky možná budu zkoušet, ale opatrně. Děláme ty parties už pět let a zatím to má stabilní návštěvnost a byl bych moc rád, kdyby to tak zůstalo a třeba ještě pomalu trochu rostlo. Teď jsem si vlastně vzpomněl, že v srpnu chystám takovou electro kapelu Bonafide 3000 z Tel Avivu, která hraje živě. Budou zase v Praze a pak v Brně, nikdy v Čechách nehráli, přestože třeba v Polsku na ně chodí poměrně dost lidí. Tak uvidíme, jak se to povede. Je to výzva.