Články / Reporty

Nadšení i prostoje (Troye Sivan)

Nadšení i prostoje (Troye Sivan)

Zdeněk Němec | Články / Reporty | 11.06.2024

Popový večírek plný sexy tanečních choreografií přitahuje do holešovické sportovní haly několik tisícovek fanoušků zpěváka Troye Sivana. Absolutně nadšený dav si jej naplno užívá od prvních tónů očekávané Got Me Started až do finální přídavkové hitovky Rush, bez které by koncert nebyl kompletní. Větší hit v setlistu jen tak někdo nemá. Stačí to?

Hned za checkpointem sekuriťáků je zarážející duhová vlajka v koši. Je vlastně jedno, o jaký jde koncert, ale v případě interpreta, který otevřeně komunikuje svou sexualitu, je to více než zarážející. Příběh si můžeme jen domýšlet, ale na atmosféru v hale to nemá žádný vliv. (důvod byl technický, vlajky jsou mezi předměty, které je zakázáno vnášet dovnitř, protože překáží ve výhledu, jak vyplynulo z vyjádření Live Nation, pozn. ed.) Publikum je od startu natěšené na živočišnou show, které samozřejmě dominuje drobný hot Australan, rozjíždějící hitovku My My My! z alba Bloom. Dav exploduje nadšením.

Na minimalistické scéně se po stranách tyčí dvě věže připomínající lešení, které Sivan a jeho suita občas využívají k přenesení těžiště v rámci minimalistické scénografie. Tanečníci, bubeník a multiinstrumentální muzikant jsou v dokonalé souhře a některé pohybové kreace snímané kameramanem přímo na stagi jsou přenášené na obří led obrazovku uprostřed pódia. Bohužel je těchto momentů poskromnu a během delších prostojů mezi některými písněmi upadá energie. Sivan mění outfity, ale v zadních řadách to prakticky není poznat, právě kvůli nedostatku kamerových záběrů. Většině to nevadí a při každém dalším tónu, pohybu nebo promluvě bouří.


fotogalerii z koncertu najdete tady

Halfplayback je na podobných koncertech samozřejmostí a vzhledem k pohybovému nasazení zpěváka se není čemu divit. Za píseň Supernatural s Arianou Grande, jejíž hlas jede „z krabičky“, sklízí Sivan další ovace, ale následný blok s pomalejšími skladbami je spíš příležitostí pro občerstvení. Chodby zejí prázdnotou, protože všichni zúčastnění mají jediný cíl. Nestává se často, že na podobně velkých koncertech je návrat s nápojem otázkou pár minut. Na stagi už čeká Sivan v bílém smokingu, zalitý kuželem světla a obklopen mikrofonovou hradbou.

Halu opouští spokojený dav vybavený ochutnávkovými pytlíky Pom-Bär, přelézá nebo podlézá zábradlí u chodníku. Někteří křoupou medvídky už na parkovišti, jiní v tramvaji nebo taxíku a početná skupina die-hard fans se houfuje před tour busem. Zpívají a skandují. Jestli se své hvězdy dočkali, netuším, ale vypadá to, že minimálně během koncertu si všichni přišli na své. Kovbojské tanečky, žhavá líbačka na stagi, zpěvák v korzetu i komunikace s publikem. Celkový dojem je však rozpačitý: dobře fungují singlové nebo energičtější hity, ale set nedrží úplně pohromadě.

Info

Troye Sivan (aus)
9. 6. 2024 Sportovní hala Fortuna, Praha

foto © Katarzyna Wolf

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace