Melancholicky zasnění Tindersticks v Arše

Melancholicky zasnění Angličané Tindersticks vystoupili v Praze poprvé v září 1992 jako předkapela zdejšího prvního vystoupení Nicka Cavea. Jak zní tato „podezřele tichá parta kytarových gangsterů“ v roce 2016?

Tindersticks bezpochyby patří mezi nejoriginálnější britské kytarové kapely 90. let. Už jejich nástup na světovou scénu byl ohromující: první album Tindersticks z roku 1993 získalo od kritiků časopisu Melody Maker titul Album roku. Svým druhým, opět po kapel pojmenovaným albem, potvrdili svou pozici hýčkaných ostrovních hvězd, když se vešli do všech britských Top10 žebříčků pro rok 1995. V následujícím období se kapela věnovala rozličným projektů. Vydali album se záznamem koncertu z Bloomstbury Theatre (1995) a spolupracovali na soudtracku k filmu Nénette et Boni (1996). V roce 1997 natočili řadové album Curtains a dva roky nato Simple Pleasure.

Osud je v novém miléniu přivedl k labelu Beggars Records a zde vycházejí i jejich dvě další alba Can Our Love (2001) a Waiting for the Moon (2003). Na vydání jeho následovníka si museli fanoušci Tindersticks počkat dlouhých pět let: prakticky hned po jejím vydání a následném turné totiž společné aktivity utichly, také proto, že se tři ze členů původně notthingamské kapely odstěhovali do různých koutů kontinentální Evropy (klávesista David Boulter mimochodem do Prahy). Aktivitou v mezičase ale nešetřil zpěvák a kytarista Stuart A. Staples, který vydal dvě sólová alba.

Až poté nazrál čas k natočení nové desky Tindersticks: The Hungry Saw vznikla za osm dnů v poklidné atmosféře studia, které Staples vybudoval ve svém domě ve francouzském Limousin, kam se přestěhoval se ženou a dětmi z Londýna. Nahrávání se zúčastnili pouze další dva zakládající členové Neil Fraser a David Boulter. Tento rok se Tindersticks přihlásili s novým albem Falling Down a Mountain, momentálně jim také vyšel čerstvý živák Live in London 2010.

V současné době tvoří Tindersticks tři zakládající členové – Stuart A. Staples, kytarista Neil Fraser a klávesista David Boulter – kteří vyrostli v Nottinghamu; doplňují je hráč na basu Dan Mckinna a na bicí Earl Harvin. Tindersticks vznikli v roce 1991 a od skromných počátků během více než deseti let dosáhli všeho od vystupování v Royal Albert Hall až po duety s Isabellou Rossellini. Debutové album Tindersticks 1993 získalo velkou pozornost. Baryton Stuarta A. Staplese byl přirovnán k Leonardu Cohenovi, Nicku Caveovi či Scottu Walkerovi.

O aktuálním albu The Waiting Room jsme psali ve Full Moonu #57: „V rozhovorech k vydání desky Tindersticks tvrdí, že jejich desátá řadovka The Waiting Room odráží tvůrčí posun. Dá se s tím souhlasit, alespoň ve srovnání se dvěma, třemi předchozími počiny. Nevšední je už úzké propojení skladeb se světem filmu. Tedy ne že by takové vazby byly u Tindersticks něčím novým. Jejich hudba je pro využití na plátně jako stvořená a soundtracky také tvoří pevnou součást jejich diskografie. Tentokrát šli ale opačnou cestou. Ve spolupráci s festivalem krátkých filmů v Clermont-Ferrand oslovili několik tvůrců, aby k hotovým písním vytvořili exkluzivní obrazový doprovod. Podle zatím zveřejněných ukázek jdou výsledné filmy skutečně daleko nad rámec obyčejného videoklipu. Pomalu plynoucí, až statické, jen lehce stylizované výřezy z reality písničkám Tindersticks skvěle padnou a obohacují je. Jejich souborné vydání má být součástí limitované edice alba a už teď je jasné, že za těch pár šestáků navíc to stát bude…“

A pokud chcete ještě další doporučení, přečtěte si rozhovor ve Full Moonu #58, který vychází 22. února.