Oslava pětadvacti let Ji.hlavy

Diváci pětadvacáté dokumentární Ji.hlavy se mohou těšit na tři stovky filmů. Na to nejnovější z českého i světového dokumentu. Na portrét posledního prezidenta SSSR. Na přehlídku rumunského experimentu nebo na retrospektivu americké myslitelky a esejistky Susan Sontagové. Na Inspiračním fóru pak vystoupí například legenda z oboru gender studies Judith Butler. 25. MFDF Ji.hlava proběhne 26. až 31. října 2021.

Pětadvacátá Ji.hlava pozve například na přehlídku filmové tvorby americké myslitelky, oceňované spisovatelky a aktivistky za lidská práva Susan Sontagové. Letošní Ji.hlava uvede celé její dílo v České republice vůbec poprvé. Nesoutěžní sekce Průhledná krajina, která už sedmým rokem přibližuje vybranou národní kinematografii, je letos věnována Rumunsku. Jedinečná retrospektiva čtyřiadvaceti snímků vzniklých v undergroundových podmínkách totalitního Rumunska v letech 1968 až 1989 představí řadu kinematografických objevů, například poetický snímek Mircei Sauçana z industriálního prostředí Pozor! (1969). Film bude promítán za hranicemi Rumunska vůbec poprvé. Soutěžní sekce Opus Bonum, která nabídne patnáct snímků, reprezentuje podle Marka Hovorky „různorodé postupy a tendence, které najdeme v současném světovém dokumentárním filmu“. Ve výběru tak diváci uvidí například filmovou esej německé režisérky Liny Zacherové (oceněné na předloňské Ji.hlavě za debut Fonja) s názvem Betula Pendula – o tom, nakolik formuje osobnost člověka skutečnost, že je nevidomý. Režisér Sebastian Mihăilescu nabídne pod názvem Pro mě jsi Ceaușescu kolektivní portrét současné rumunské mládeže; sleduje její hodnotové priority i vztah k dějinám vlastní země. Intimní snímek Bez touhy skrývat se čínského režiséra Rikun Zhua pak zachycuje životy mladých lidí v Číně se všemi jejich romantickými problémy, nenaplněnými sny a existenciálními krizemi, propisujícími se do každodenních rozhovorů s režisérem.

Krizi středního věku, ale i obecnější reflexe proměn a podob maskulinity v jednadvacátém století reflektuje skrze portrét filmového kritika Kamila Fily snímek Síla režiséra Martina Marečka. Také soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí patnáct filmů. Premiérován bude například snímek Očitý svědek režiséra a dramatika Jiřího Havelky, který zachycuje tragickou událost z června 1945; tehdy bylo u Přerova v rámci poválečných brutalit zabito 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, většinou žen a dětí. Česká soutěž uvede dále v české premiéře snímek Bratrství od absolventa pražské FAMU Franceska Montagnera; ten za film získal letošního Zlatého leoparda na mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. Dokument vypráví příběh tří bosenských bratrů-pastýřů ovcí. Sleduje jejich dospívání, péči o stádo i domácnost během let, kdy je jejich otec zavřený ve vězení za terorismus. Jak funguje slovenské soudnictví a tamější politika, spojovaná často s korupcí, násilím a vraždami? Tak se ptá filmová Očista režisérky Zuzany Piussi. Ze Slovenska pochází rovněž dokumentaristka Vera Lacková, která uvede na letošní Ji.hlavě svůj film Jak jsem se stala partyzánkou; v něm přibližuje osud svého pradědečka – romského partyzána. Dále se mohou diváci těšit na snímek Let viny režisérky Terezy Tary. Ta se v dokumentu snaží uzdravit své nemocné ledviny. Setkává se s lékaři i terapeuty, léčiteli a průvodci, díky jimž zjišťuje, že stav jejího těla jen odráží stav její psychiky, a že oslabené ledviny jsou důsledkem disharmonických vztahů. Linda Kallistová Jablonská, autorka filmu Opouštět Počátky, pak sleduje život dívek, které prošly výchovným ústavem v Počátkách, jejich sny o svobodě i realitu, které musejí čelit. Režisér Milan Klepikov se ve filmu Přípravy k filmu T. zabývá koncem světa, alespoň tedy tak, jak ho definoval básník a esejista Petr Král: Podle něj se děti rodí do světa, který má svůj konec už za sebou. Petr Hátle pak ve filmu Jednotřídka zachycuje důležitou etapu v životě mladých migrantů, pro něž představuje překážku nejen jazyková bariéra, ale i dlouhodobý lockdown v důsledku koronavirové epidemie. Film Kinloss režisérky Alice Doušové přibližuje život na jedné z největších lodí flotily tankerů dánské společnosti Maersk Line, která brázdí světové oceány. Na programu jsou dále novinky Kristýny Kopřivové (Al Amari, dočasný pobyt), Ivany Pauerové Miloševič (Svéráz českého rybolovu) a Tomáše Etzlera, který vezme prostřednictvím svého filmu Nebe diváky do čínského sirotčince.

Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne osmnáct filmů. Ruský režisér Vitalij Manskij přiveze do Ji.hlavy snímek Gorbačov. Ráj. Portrét posledního vůdce SSSR nabízí zápas dvou osobností: letos devadesátileté legendy ruské politiky, projektanta slavné perestrojky – a kritického filmaře, tazatele, myslitele. Gorbačov i Manskij nabízejí vlastní verzi chápání klíčových momentů pádu sovětského impéria před třiceti lety. Rovněž výjimečný zážitek slibuje přírodopisný dokument Houba mluví německé režisérky Marion Neumannové. Film zachycuje výjimečnost tohoto druhu i další, stále neprozkoumané kvality hub, jako jejich schopnost přežít v nehostinném prostředí, komunikovat přes mycelium nebo likvidovat škodlivé látky postupným pozřením. Téma jako z vědecké fantastiky pak přinese snímek Jak zničit mrak finské režisérky Tuiji Halttunenové. Film sleduje meteoroložku Hannele Korhonenovou, která se na výzvu bohatého šejka ze Spojených arabských emirátů snaží přijít na to, jak vyrobit umělý déšť. Téma polyamorie přiblíží snímek Baldachýn německé režisérky Anny Caroline Arndtové. Její film zpovídá trojici dvou mužů a jedné ženy, kteří spolu žijí ve volném svazku. Boj proti systému, respektive protesty proti výstavbě letiště přibližuje film Jiskra švýcarského novináře Antoina Harariho. Po stopách vražedného tažení jednotky Paula Vouleta na přelomu devatenáctého a dvacátého století v oblasti dnešního afrického Nigeru se vydává britský vysokoškolský student s nigerijskými kořeny Rob Lemkin. Jeho film Africká apokalypsa zachycuje, jak „bílý muž rozpoutal kvůli koloniálním ambicím smrtící běsnění, s jehož následky se tamní obyvatelé vyrovnávají dodnes“.

V sekci Souhvězdí, která tradičně představuje výběr toho nejlepšího ze světových festivalů, bude uveden například snímek Kráva britské oscarové režisérky Andrey Arnoldové. Protagonistkou časosběrného dokumentu je dojnice Luma. Zvíře, které je redukováno na vysilující koloběh rození telat a výrobu mléka, sleduje režisérka několik let. Tématu se věnuje také film italského režiséra Andrey Dalpiana. Jeho dokument Spojení sleduje dvě vlčata na cestě z nuceného zajetí na svobodu. Český snímek Animot Juliany Mosky, který diváci uvidí v sekci Česká radost, pak vezme diváky do záchranných stanic pro zraněná zvířata, kde režisérka nahlíží svět jejich očima. Totéž téma pak reflektuje snímek Z divokého moře dánské filmařky Robin Petré; režisérka zachycuje, jak lidská bezohlednost ničí život ve světových mořích. Za zhlédnutí stojí i snímek Větší než my francouzské režisérky Flore Vasseur; pojednává o teenagerech, kteří bojují za lidská práva, ochranu planety nebo svobodu projevu, a to za cenu vlastního nepohodlí nebo ohrožení.

Ještě před zahájením letošní jubilejní Ji.hlavy se mohou diváci naladit festivalovými filmy ze sekce Krátká radost. Všechny nominované krátké dokumenty uvedené ve světové nebo mezinárodní premiéře budou totiž dostupné zdarma na dafilms.cz už od 11. října. Zde také i letos proběhne (až do 24. října) divácké hlasování o nejlepší krátký film. Ten pak bude vyhlášen na slavnostním zahájení festivalu. A na co dál se mohou diváci těšit? Třeba na soutěž českých experimentálních dokumentů Exprmntl.cz, ve které ji.hlavský festival letos pojedenácté představí nejnovější tvorbu současných avantgardních filmařů. Na programu je také tematická retrospektiva Fascinací. Ta je letos věnovaná „kořenům“. Mezi materiálové filmy pak patří například český film Tuřín Františka Wirtha.

Inspirační fórum, které propojuje filmový a nefilmový svět, je už pojedenácté součástí dokumentární Ji.hlavy. Jaká témata program nabídne? „Budeme se zabývat duševním zdravím, rovností a nerovností, způsoby, jak mohou digitální technologie pomoci vytvořit spravedlivější a férovější svět, vztahem člověka k přírodě a v online programu povolebními výzvami pro Česko,“ říká dramaturgyně Inspiračního fóra Tereza Swadoschová. Návštěvníky čeká šest dní živých diskusí, rozhovorů a přednášek, na které naváže online program. Diváci se budou moci setkat a diskutovat s osobnostmi z celého světa: například s afghánskou režisérkou Sahraou Karimi, která je první ženskou předsedkyní Afghánské filmové organizace od jejího založení v roce 1968. Na programu je také debata s jedním z nejvýznamnějších současných ekologických myslitelů – s americkým ekologem a filozofem Davidem Abramem. Jednou z hvězd letošního fóra pak bude americká legenda z oboru gender studies a poststrukturální filozofie Judith Butler. Spisovatelka M'Badjala Diaby, jejíž kniha Na hraně popisuje život s „hraniční poruchou“ pak v rámci vystoupení představí svůj „vnitřní svět“ o hraničních momentech a balancování na hraně duševního onemocnění i mimo něj.

Institut dokumentárního filmu slaví v tomto roce dvacet let a v Jihlavě nabídne bohatý program workshopu Ex Oriente Film pro filmové profesionály i veřejnost. Masterclasses a přednášky předních dokumentaristů a dokumentaristek: střihače Phila Jandalyho, režisérky Agnieszky Zwiefky či producentky Julianny Ugrin. Po celou dobu festivalu bude otevřena East Silver videotéka a nejlepší středo- a východoevropské filmy trhu East Silver získají cenu Silver Eye. Šance mají také čeští a slovenští dokumentaristé a dokumentaristky Adéla Komrzý, Barbora Sliepková a Tomáš Krupa. Také dokumentární workshop dok.incubator letos oslaví kulaté výročí: deset let své existence. Za tu dobu pomohl dvanácti filmům na Sundance, osmi na Berlinale a jednomu dokonce k nominaci na Oscara. Podílel se na sto padesáti filmech ze všech koutů světa a pravidelně s nimi slaví úspěchy na špičkových světových festivalech. Letošní kulatiny workshop oslaví ve spolupráci s MFDF Ji.hlava vlastní retrospektivní sekcí, kde bude k vidění pět výjimečných snímků, které workshopem prošly. Mezi nimi budou vítězné filmy ze Sundance Země je modrá jako pomeranč a Stroj, který cokoli vymaže, dále osobní portrét matky, která se rozhodne zmizet ze světa, v němž doposud žila (The Disappearance of My Mother), sondu do mystické architektury města Brasília (A Machine To Live In) a upřímné rozhovory o sexu a sexualitě (Venus – Let’s Talk About Sex). Oslava desátých narozenin filmového workshopu dok.incubator proběhe 29. října na Malé scéně DKO.