Šestadvacátá Ji.hlava zve na nového Švankmajera

Šestadvacátá Ji.hlava má svůj vizuál. Pobízí k radosti z objevování a tvořivého přístupu ke světu. Autorem je Juraj Horváth, ceněný knižní grafik a ilustrátor, který za grafickým stylem festivalu stojí víc než dvě dekády. Horváth je taky autorem tradiční „básně k plakátu“, v níž tentokrát pomrkává „levé oko napuštěné indigem“ a „stín pohybující se sondy / doprovázený kamerou“. Festival dnes odtajnil také první programovou novinku: poslední film slavného surrealisty Jana Švankmajera Kunstkamera, jehož dvouhodinová režisérská verze zde bude uvedena ve světové premiéře.

fotogalerie z loňského ročníku zde

„Juraj Horváth ve svém letošním plakátu fyzicky zapisuje život, své každodenní prožitky, setkání, myšlenky. Spíše než oko připomíná sítnici, na kterou se jako na plátno vpisují všechny vjemy. Jejich propojováním a vrstvením pak dochází k myšlení, vytváření emocí, vzpomínek a snů. Zachycuje radost z objevování a tvořivého přístupu ke světu. Jde o vizuální deník nebo třeba pohled do hlav festivalového publika,“ ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka. Grafik Juraj Horváth (a jeho spolupracovníci) získal nedávno za loňský ji.hlavský festivalový katalog třetí místo za nejkrásnější knihu roku právě v kategorii katalog.

Právě k radosti z objevování vybízí filmová novinka Jana Švankmajera Kunstkamera, jejíž dvouhodinovou režisérskou verzi uvede letošní Ji.hlava ve světové premiéře. Film představuje výjimečnou uměleckou sbírku, kterou známý surrealista, výtvarník, filmař, ale i literát Švankmajer shromáždil na svém zámku v Horním Staňkově. „Historická zkušenost říká, že všechny kunstkamery, které byly do těchto dnů vytvořeny, byly po smrti svých tvůrců rozkulačeny a rozprodány, anebo zničeny,“ říká letos osmaosmdesátiletý Švankmajer. „Například sbírka Rudolfa II. a naposledy kunstkamera Andrého Bretona. Přitom jde o unikátní dokumenty stavu imaginace v té které době. Oficiální muzea nemohou takové sbírky nahradit, protože jim chybí osobní nasazení. Uvědomil jsem si, že stejný osud v budoucnosti čeká bezpochyby i moji sbírku, a proto jsem se rozhodl stav imaginace této doby (zbytky magického světa) aspoň touto cestou dokumentovat,“ dodává režisér.

Také letos bude během Ji.hlavy vyhlášena Cena za nejlepší dokumentární knihu. V loňském prvním ročníku byl oceněn titul Miroslava Nevrlého Zašlá chuť morušek / Cestovní zpráva čarodějova učně. „Literatura má silný dokumentární náboj, přispívá k reflexi doby i přemýšlení o minulosti,“ navazuje ředitel Hovorka. „Mezi téměř třemi stovkami přihlášených titulů byly nejen knižní rozhovory a cestopisy, ale také odborné studie, básnické sbírky, fotografické publikace a současná próza.“