Petra Antalová | Články / Reporty | 05.12.2021
Inscenace brněnského HaDivadla nazvaná Po celou dobu představení probíhá představení představuje nový experimentální formát. Dlouhodobá spolupráce s režisérem Jiřím Austerlitzem pokračuje i v sezóně, kterou divadlo zastřešilo tématem „Nerůst“, aby apelovalo na udržitelnou kulturní produktivitu ve snaze recyklovat a remediovat existující díla. Zároveň se odklání od tradičního divadla, vymyká se po stránce obsahové i formální.
Herci jsou zpočátku představeni, vystupují pod svými skutečnými jmény a hrají tak sami sebe. Netradiční roli mají rekvizity, které nejsou pouhými doplňky, ale autonomními součástmi hereckého projevu. Tím je ostatně představení uvedeno: nahodile řazeným rejstříkem věcí, které byly i nebyly použity, a v některých případech dokonce včetně popisu materiálu a jeho stavu.
Mezi rekvizitami (i s nimi) vznikají scény bez logické návaznosti, za to v různých formách: všední činnosti obalené prvoplánovým humorem; projekce textů; dětské hry; improvizace; pátrání po smyslu života připomínající televizní show nebo přehlídka bizarních výjevů, odehrávajících se před jevištěm. Děj bez děje a bez pointy má diváka přimět k vnímání přítomného okamžiku, bez nánosu odkazů a interpretací.
Přestože je záměrem minimalizovat významové vztahy, divákovi se nemusí podařit zabránit asociacím na podobné postupy – sled obrazů evokuje experimentální kinematografii (Dziga Vertov, Godfrey Reggio), opakování replik zas připomene literární modernu (Gertruda Stein). Hra se stává hrou ve všech významech. Evokuje performance, ale taky vyvolává polemiku – bude se budoucnost podobat minulosti, je vůbec možná změna? Hlavním motivem se stává napětí mezi protiklady: kauzalita/nahodilost, smysl/bezvýznamnost, humor/nuda, vysoké/nízké umění a podobně. Ocitáme se v konfliktu mezi stereotypní představou a skutečností – co ještě je divadelní představení? Co jím není, co jím může nebo nemůže být?
Jednotlivé monology, dialogy a parafráze odkazují k několika zdrojům, např. k eseji Potencialita a virtualita Quentina Meillassouxe, k Fantastické zoologii Jorgeho Luise Borgese nebo k textu Prvních tisíc čísel v abecedním pořádku Claudea Cloského. Dílo jako celek lze uchopit především v souvislosti s tématem sezóny. Vybízí nejen k zamyšlení nad možnostmi vnímání v době informačního zahlcení, ale také k přehodnocení dosavadního pracovního tempa, včetně divadelního provozu.
Typ inscenace Po celou dobu představení probíhá představení má potenciál najít si své specifické publikum a zařadit se dlouhodobě do divadelní dramaturgie experimentální scény, podobně jako výtvarné galerie obhájily princip bílé krychle (white cube), když vytvořily prostor, ve kterém se jakékoli vystavené objekty stávají uměleckými díly.
Po celou dobu představení probíhá představení (režie Jiří Austerlitz)
HaDivadlo
foto © Jakub Hrab
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.