Články / Reporty

Please don’t kill my vibe again (Hadone)

Please don’t kill my vibe again (Hadone)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 06.02.2023

V pátek je v Dlouhé vždycky živo. Plno sýrových barů, plno cizinců a lidí, co se chtějí bavit. Prostý hédonismus sem tam zvrátí všímavá dramaturgie klubu Roxy, snažící se přivést relevantní jména aktuální elektronické scény. Francouzký dj a producent Hadone (Jérémy Bonnet) měl českou premiéru. Mladá krev reagující na revival 90s soundu, který míchá techno s tranceovými melodiemi nebo zlámenými beaty. A ozdravný návrat ke kořenům a schopnost míchat více stylů v jednom setu nabourává „kmenovitost“ do sebe zahleděného techno rybníčku.

Večer otevíral tuzemský Hugorieri, ale kdo chodí do klubu na jedenáctou? Jednoduché, svižné techno zkoušelo první návštěvníky. Vyjma hlavního sálu byla otevřena i druhá mini.musik stage, která sloužila jako chill zóna, ve které však zřídka kdo pobýval. Výměna za uzavřený balkón nad tanečním parketem se nabízela pokaždé, když člověk zkoumal hru světel a vizuály klubu. Led pásky na stropě synchronně rozsvěcovaly parket do různých barev, strohý stroboskop a souhra laseru s vizualizacemi promítanými na celou plochu stage skvěle ladily s hudební produkcí. Snaživé promo na sociálních sítích ale s nízkou účastí nic nesvedlo, taky nebylo poznat, kdo přišel kvůli Bonnetovi a kdo se tu ocitl náhodou. Akce tak chvílemi vypadala jako after party maturitního večírku.

Klub zůstal i na Hadoneho poloprázdný. Ze čtyř playerů zabral tři a na nich pak rozehrál svou paletu hutných kicků. Dvouhodinový set byl dravý, bez promlk a oddechu. Z dynamických 140 BPM neubral, ale ani nepřidal, což byla v rámci jeho stylového rozsahu škoda. I přesto Hadone svůj set neustále šperkoval různými efekty, výkruty a loopy s lehkostí a přesností mistra. Publikum tancovalo kolem něj na stagi, parket byl plný sotva ze čtvrtiny.

A to byl kámen úrazu celého večera, kde se celkový vibe publika a jeho nedostatek míjel s hudebním potenciálem nadějného dje a pečlivě připravenou, protlačovanou atmosférou akce. Ani dobrý zvuk, ani bezchybné vizuály nedokázaly člověka dostatečně vtáhnout. Dobré techno pro špatné publikum? Příště snad důstojněji.

Info

Hadone (fr)
3. 2. 2023 Roxy, Praha

foto © Libor Galia

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace