Poino: Výjimka se vždycky najde, musíte ale popadnout lopatu a vyhrabat si ji

Londýnští Poino jsou na scéně pět let. Na Silvestra roku 2010 vydali debut Moan Loose. Jejich zvuk evokuje kapely jako Drive Like Jehu, Unwound, Johnboy nebo kapely z labelu Amphetamine Reptile. Můžeme je směle zařadit mezi nově se „formující hnutí“ kapel (Bear Claw, Self-Evident, Cartographer, Joe 4, The United Sons of Toil), které navazují na to nejlepší z hardcoreu a noise rocku 90. let. Na otázky odpovídal zpěvák a kytarista Gaverick de Vis, člen kdysi nadějných Giddy Motors (se Stevem Albinim nahráli desku Make It Pop, která vyšla na FatCat Records v roce 2002).

Vážím si d.i.y. principů, které vyznáváte (nahrávání, produkce, booking), ale jaký je tvůj přístup k používání internetu v nezávislé hudbě a hardcore?
Nevidím problém, když kapely používají internet k vlastní propagaci. Děláme to s deskami Horse Arm i s kapelou a nedovedu si představit lepší nebo levnější prostředek pro někoho, kdo vyznává DIY principy a nemá moc peněz.

A co internet jako korporátní médium?
Když už dojdeš tak daleko, že nahraješ a vyrobíš album, a pak se chystáš koncertovat, bylo by trochu divné nedat o tom nikomu vědět. Pokud jsi podepsal smlouvu s labelem, dělají (alespoň doufáš) tuhle práci pro tebe, protože potřebují prodat desky a potřebují peníze, aby mohli podepsat další kapely a koupit jídlo pro kočky, makarony a tak. Množství a měřítko propagace spočívá ale v tom, kolik peněz a času má člověk k dispozici.

Je to takhle jednoduché?
Prostě si nemyslím, že internet korumpuje lidi nebo jejich propagační touhy jinak než jakékoliv jiné nedigitální nástroje. Může jim to usnadnit. Když chceš prodávat a řídit svoje podnikání jako prase, budeš to dělat tak jako tak, ať už máš k dispozici jakékoliv prostředky.

Jaké je to mít v Londýně noiseovou kapelu?
Skvělé. Jasně, v Londýně je to pořád těžké, ale jeho velikost dává místním kapelám příležitost hrát častěji a víc se zviditelňovat. Díky festivalům jako ATP, které se začaly v nultých letech objevovat, a díky internetu je teď povědomí o undergroundové hudbě daleko zdravější, což je skvělá věc pro kapelu jako jsme my.

Jak teď funguje místní scéna?
Řekl bych, že hudební krajina v Anglii prochází, jako všude jinde, neustálými cykly. Malé výbuchy, kdy se najednou objeví hromada skvělých kapel, se střídají s periodami, kdy se nic neděje. Jako teď. Pokaždé se nějaká výjimka najde, musíte ale popadnout lopatu a vyhrabat si ji.

Horse Arm Records je projekt, který má sloužit potřebám kapely?
Horse Arm jsem založil s Rossem (baskytarista Poino – pozn. aut.) hlavně kvůli vydání desky s tím, že bychom časem mohli vydat i další naše projekty. Takže vyjde fantastická deska Buttonhead, snad na konci letošního roku. Pak by měla následovat další deska Poino.

Chystáte se vydávat i spřátelené kapely?
O tom jsme diskutovali, ale záleží to výhradně na naší finanční situaci. Jedna možnost, kterou jsme probírali, byla vydávat desky kapelám, které si stejně jako my dělají celou práci samy – nahrávání, produkci a výrobu. A pak by použily název Horse Arm, jako výraz určitého spojení, aby nemusely zakládat label. Všechno bez autorských práv, procentních podílů nebo čehokoliv takového.

Povíš mi něco o vašich bývalých kapelách Giddy Motors a Buttonhead?
Ano. Obě se rozpadly a oběma se líbilo číslo devět.

Aha. A co tě nejvíc hudebně ovlivňuje?
Dovol mi to podat takhle: Myslím, že důvod, proč Poino fungují tak dobře, je, že každý z nás nesnáší 90 % hudebního vkusu těch ostatních. A taky deodoranty druhých.

Aha. A co ty různé hudební preference?
Abych se téhle otázce zase vyhnul, doporučím vám anglický web I Highly Recommend. Místo rozhovoru požádají kapelu o malý výběr hudby, kterou zrovna poslouchají a chtějí ji doporučit.

Dobře. Jaká londýnská kapela na vás měla největší vliv?
Nemůžu mluvit za ostatní, zrovna totiž spí, pšššt. Pro mě to byli The Who. V sedmi letech jsem dostal desku The Story of the Who. Změnila mi život.

Před pár lety hrála v Čechách skvělá britská kapela Silent Front, znáte se?
Jo, na začátku roku jsme spolu odehráli pár koncertů. Skvělí kluci a navíc vaří skvělé těstoviny.

O čem je deska Moan Loose?
O tom, kde se tvoří sny.

Aha. S hudbou nám to moc nejde. Je někdo z členů Poino fanouškem některého z londýnských klubů Premier League?
Ne. Jediné sporty, které jsem schopen v současné době provozovat, jsou šipky, jídlo a vzpírání.