Václav Valtr | Články / Reporty | 11.10.2024
Řeknete-li, že jdete na Kalandru, pravděpodobně vzbudíte neadekvátní očekávání. Nejde o epigony či revival Petra Kalandry, ale o etablovanou stálici nordické scény, někteří možná slyšeli jejich cover slavné písně Helvegen od Wardruny. Za posledních pár let nás formace obdařila čtyřmi koncerty, návštěva smíchovského klubu Underdogsʼ byla u příležitosti samostatného turné k druhé desce A Frame of Mind a přilákala rostoucí fanouškovskou základnu.
Předskokankou byla Lili Refrain, italská zpěvačka a multiinstrumentalistka, která kolem sebe soustřeďuje též vydatnou a oddanou komunitu, takže sál byl plný. Refrain pracuje s looperem, několika nástroji a hlasem a vše podtrhuje silnou expresivitou. Pomalé a dunivé plochy rychle navodily tranz, ale na mě to nezapůsobilo nejlépe. Hra s looperem neodpustí sebemenší chybu a těch se hned zkraje několik našlo. Dobrý úvod, jen její tvorbě dám přednost z nahrávky.
Čtyřčlenná Kalandra nastoupila impozantně, a i když od začátku byla patrná jistá únava – zpěvačka Katrine Stenbekk přiznala, že po devadesáti dnech na turné nejsou zrovna nejsvěžejší –, výkon byl suverénní, jakkoliv pohyb v rozpáleném klubu jako uprostřed léta nebyl zadarmo. Kapela propaguje novou desku, ale značná část playlistu byla tvořena písněnemi z The Line (2020) a koncert se podobal tomu loňskému v Kasárnách Karlín.
Po několika úvodních písních přišel čas na lyričtější část reportoáru, vtahující do hypnotického a mrazivého světa svébytné estetiky. Oba kytaristé předvedli technicky vybroušený výkon za vydatného přispění energického, byť v kontextu skupiny poněkud nenápadného bubeníka. I přes vikingský zjev kytaristů přitahovala nejvíc pozornosti Stenbekk, která se i přes deklarovanou únavu nořila do líbezných písní s folkovými ozvěnami, nenuceně doplňovala skladby elektronickými plochami a dala celému vystoupení nezapomenutelný punc. Když zaznívaly skladby jako Borders, The Waiting Game nebo novinka I Am, diváci se širokými úsměvy nebo zavřenýma očima se kolébali na vlnách kytar, beatů a dokonalého zpěvu.
Kalandra opět ukázala, že jejich dobře namíchaná směs severského folku, elektroniky s příměsí tvrdších kytar, obzvláště povedených v novince Bardaginn, je nejen líbivá, ale především podmanivá. Pokud už vás přestala bavit Aurora, Wardruna nebo Heilung jsou na vás moc pompézní, Myrkur moc tvrdá, pak si Kalandru zamilujete.
Kalandra (no) + Lili Refrain (it)
9. 10. 2024 Underdogs', Praha
foto © Marie Štefková (archiv)
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.