Průvodce městskými kmeny: Motorkáři

Kmeny. Koprodukční dokumentární cyklus mapující současné městské subkultury přiblíží 16 z 26 témat popsaných v úspěšné knize Kmeny z roku 2011. Cílem cyklu není podat komplexní zprávu o subkulturách, ale ukázat, jak jednotlivá mikrospolečenství v Čechách fungují, jak se projevují, jak vypadají a v čem tkví jejich těžiště. Dokumentární cyklus vzniká v koprodukci České televize, partnery projektu jsou městské projekty BU2R a Jägermeister, pátý díl ve středu prvního dubna. Co my s tím? V neděli před každým dílem si projedeme tu kterou subkulturu, podle toho, co poslouchá, co smaží a co naopak vůbec, vážně i nevážně, klipově. Pátí přijíždějí motorkáři.

Jdete po ulici a potkáte... To by nešlo furt takhle někoho potkávat. Jdete po vesnici a dostanete do držky. Bejt divnej ve městě je mas o menos jednoduchý/bezpečný, ale ve štetlu, tam na takový móresy nejsou zvědavý. A co pak, když se z punkáče (jednoho z pěti) stane tak trochu nácek. Přestane vám říkat "pojď se pořádně sjet" a vymění to za "vy zkurvený fetky", ale bavíte se s ním dál (a on s váma taky), protože vesnice. Chodíte s ním na pivo a on vám nadšeně ukazuje Anarchistickou bibli, co si právě koupil. V takových zmatcích přicházím já, váš průvodce.

Motorkáři
I když byste mě podle vizáže přiřadili do emo kmene, hráli jsme s kapelou na motorkářským srazu s dost zlým názvem, takže si troufám tvrdit, že s touhle sebrankou mám bohatý zkušenosti. Když přijedou, první věc, po který se ptaj, jsou šutry. Nevim, možná je to nějakej šifrovanej vzkaz, netroufal jsem si vyptávat se a radši hledal motorkářovi kamínky. Ptejte se někoho, kdo místo párátka používá vystřelovák. Přes den si vystačili s pivem a klobásama a náš metalcore jim připomínal AC/DC, jméno australský kapely celej set vyřvávali. Pak mě chtěli hodit do vody, ale odnesl to kytarista, co měl delší vlasy, možná mi nechtěli rozmočit nalakovaný účes. Večer si dali dvě striptérky a šli spát. Tedy ti, co nehodili čelíčko na bar už předtím. Když kytarista ráno zjistil, že mu někdo šlohnul inštrument, motorkáři obrátili kemp vzhůru nohama do posledního kamínku. Hodný kluci. Sice se tváří zle, tu a tam maj esesmana jako tetovačku, ale ve štychu vás nenechaj. Takoví jsou motorkáři.

Přes všechny ty křiváky, řetězy, cvočky a vystřelováky maj nejraději modrý samet. Scorpio Rising Kennetha Angera je takový Klub rváčů motorkářů, všichni na něho koukají, ale rozhodně o tom nemluví.

Už několik let spojuje Suzuki, Yamahu, Hondu a Harley-Davidson jedna věc. Tohle video. Z edice: motorkářský humor.

Zaslechnout v 70. letech v Japonsku "Goddo supiido yuu! Burakku emparaa", stáhl by se vám strachy ocas. Gang adolescentních vejrostků, podle kterýho se pojmenovali kanadští poštovní rockeři. Sedmdesátkovej japonskej rokec a Japonsko, jak ho patrně neznáte. Až někdo řekne Bōsōzoku, budete mít jasno. To se hodí, ne?

Nevím jak vy, ale když se řekne motorkář, vybaví se mi Odpadlík. Řádně špičatý koně, hárlej ročník 89, objem 1340 kubických, dlouhý háro, vzorovej příklad.

Když nepočítám Vanishing Point, tak je Easy Rider asi jedinej film, u kterýho jsem brečel. Tadyhle easy rider Action Bronson přínáší náplast na tenhle typ bolesti, takže byste ho měli všichni vidět. A hned po Kmenech můžete naskočit na Bezstarostnou jízdu, ani kanál nemusíte přepínat.

Surfaři mají Beach Boys a motorkáři zas The Hondells? Představa, že to dnešní motorkáři poslouchaj, je více než zábavná. Stejně jako o Scorpiu Rising, ani o Little Honda nikdo veřejně neřekne "nejlepší singl na světě!"

Pokud jste obeznámení s hanbatou tvorbou a chytáte se na názvy jako Faster, Pussycat! Kill! Kill!, Bitch Slap, Razorblade Sisters ad., asi nic nového. Pro ty, co ještě neobjevili touhu být zmrskaný ženským motorkářským gangem, jsou tu... She-Devils on Wheels!

Díl Kmenů věnovaný motorkářům režíroval Pavel Abrahám. Abrahám studoval v ateliéru konceptuální a intermediální tvorby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na École nationale supérieure des arts décoratifs v Paříži. Kromě toho absolvoval stáž na pražské FAMU. Je režisérem filmů Hlavní hvězdou jsou piva (2004), Pře/klad (2005) nebo Česká RAPublika (2008), za který získal nominaci na Českého lva 2008 v kategorii Cena kritiků za dokument roku a několik dalších ocenění. Dva nula (2012), jeho společný film se scenáristou Tomášem Bojarem, získal Cenu Pavla Kouteckého 2013, byl součástí oficiálního výběru soutěžní sekce dokumentárních filmů na MFF Karlovy Vary 2012 či IFF Bratislava 2012 a byl nominován na Českého lva i Cenu české filmové kritiky v kategorii Nejlepší dokumentární film.