Zdeněk Malinský, mexhouse | Články / Sloupky/Blogy | 03.06.2015
Kmeny pokračovaly dalším dílem, tentokrát jsme si mohli prohlédnout zástupce kmene Goths. Ale opravdu jsme tam nějaké viděli? Vypadali tak, ale chovali se všelijak. Padlo tam vůbec byť jedinkrát slovo „goths“? Kdo si tu z nás dělá prdel a kdo nám klade jiné otázky, než na které odpovídáme?
Zdeněk Malinský: Pročítal jsem si před polednem tweety z předchozího dne, až jsem narazil na: Kmeny: Goths. WTF? WTF? WTF? Že to bude až takhle otřesné, to jsem netušil; a že očekávání bylo na základě předchozích dílů mimořádně nízké. Aha, je čtvrtek a večer běžel další díl Kmenů, který opět podskočil laťku. Už mě to ani nevyděsilo a jen s mírnými obavami jsem díl shlédl na youtube.
Čekal jsem horší, ale ano, tohle byl nejslabší díl. Nepůsobí kompaktně, spíše jako tři krátké dokumenty sestříhané do jednoho. Černooděnci, zoombivci a několik individuí podobající se úředníkovi počátku 50. let minulého století při procházce (s výkladem) po Olšanských hřbitovech, genderově vyvážený, ale gender neuznávající Slovák, kterého všichni pokládají za holku, a oranžovovlasá hospodská v kůži, evokující dominu ze S/M salonu. Ufff. Nakonec byl nejvíc šedovlasý, dlouhovlasý kněz v kožené bundě. O goths se skoro nic nedozvíme (krom posledních dvou minut), zato si užijeme nekonečného Dana Nekonečného a další cajdáky v hospůdce 5. cenové skupiny, zahrajeme si nohejbal… Díl nejen nejslabší, ale taky nejvíce off topic. Šli byste transplantovat nějaký orgán po krátkém prolistování Domácího lékaře? Podobně to měl asi autor. Zručnější amatér by z videí na youtube dokázal na iPhonu sestříhat dokument o Goths s vyšší uměleckou i informační hodnotou.
mexhouse: Tvíty nečtu, protože čtu tebe, Zdeňku. Jestli jsou Kmeny v něčem dobré a zajímavé, je to výběr hlavních postav. Neříkám, že vždycky odpovídají, jsou košer nebo že nešlápnou vedle, ale. Dokumentaristi jdou záměrně proti obecnému očekávání a ano, Goths jdou v tomhle možná nejdále. Off topic? K tomu se ještě vrátíme na konec, v pasáži o prolínání a pofidérnosti kmenů jako takových.
Já jsem se dozvěděl dost: Že holka, co ráda exhibuje, pije pivo a tančí na hospodských stolech, co se ráda odlišuje a je daleko více punk než goths, může vypadat jako goths. Že mansonovsky upravená transka (asi se dá vystihnout přesněji, ale není třeba) chodí ráda do kostela a povídá si s farářem. Že olšanské hřbitovy jsou i na filmovém páse úžasně fotogenické. A pozor – ani jedna z postav se nevyznává z toho, že je „goths“. Forma: dvě linie se snoubí velmi dobře, navíc Bláhovec pracuje s netradičním hřbitovním rámcem. Spíše než bych si stěžoval na nekompaktnost, ptal bych se, proč ten rámec, proč ten průvod tak různorodých lidí na Olšanech? Jak to interpretovat?
Zručnější amatér by z videí na youtube dokázal na iPhonu sestříhat dokument o Goths s vyšší uměleckou i informační hodnotou? Ale jdi ty. Bláhovec méně než jiní využívá mluvících hlav, nechává prostor pro interpretaci i ne-ztotožnění se s postavami, pro obecnější uvažování. A dobře pracuje s oddělením hlasu od obrazu, což je velmi funkční prostředek, když máš pro něj cit.
Kmeny, a nejen tenhle díl, jdou proti diváckému očekávání, a záměrně nic nevysvětlují, dokumentaristi nejsou naivní, aby chtěli vystihnout nějakou komunitu na tak krátké ploše. Vidíme goths, kteří goths vůbec nejsou - tzn. že nám ukazují, co goths vlastně nejsou? Kdy stačí vizuální znaky, abychom se stali členy nějakého kmene? A proč vůbec chce každý někam patřit? To je ta otázka, co zajímá mě, jak zpívají Visací čůráci.
PS: Šum svistu tam zněl kolik, dvacet vteřin? O čem se tu bavíme? Že ilustrovali restaurační hédonismus? Za povšimnutí stál song Love Like Broken Glass od Cauda Pavonis. Chutě.
Premiéra dokumentu Straight Edge 3. 6. 2015 od 22:00 na ČT2 a od 22:30 na Kmeny.tv.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.