V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Pokračování Dark Tunes from Czech and Slovak Caves vybírá hudební projekty napříč žánry, produkčním umem i skladatalskými ostruhami.

V kategórii „tribute“ albumov patrí medzi tie kvalitnejšie – sestry sú skutočnými connoisseurs Cohenovej tvorby, a je to poznať.

Kniha představuje pozoruhodný případ díky své opoře v dobových textech a dokumentech i explicitně osobnímu a emocionálnímu pohledu na Rimabaudovu osobu.

Kittchen se po šesti letech prodýchal k nové desce. Po čase stráveném ve vícehlavé smečce Zvíře jménem Podzim zase sólo.

Smolný pich těží z pandemického období, během kterého byl natočen, nabízí ale víc než jen odraz neuróz, které tahle doba způsobila.

Živá, surová, místy až hmatatelná hudba, doplněná o klávesy, smyčce a dechové nástroje připomíná soundtrack k reálnému, ovšem poněkud ponurému životu.

Koncept nahrávky evokuje tzv. ediakarskou faunu – jednoduché tajemné organismy, které se v oceánech objevily zhruba před půlmiliardou let.

Zvuky a melodie stojí často na prazvláštně jednoduše pokroucených linkách, které se nesou jako klubko hadů, ze kterého neustále vykukuje jiná hlava.

An Overview on Phenomenal Nature sa nepočúva ľahko. Autorka sa svojimi spoveďami odhaľuje tak veľmi, že človek sa až hanbí tej blízkosti.

Hudebníček evokuje představu zpěvníku pro děti. Jenže jedním z tvůrců této knihy s cédéčkem uvnitř je Petr Nikl a ten rozhodně netvoří výhradně pro dětské obecenstvo.

Dis Fig na Blue odložila svůj producentský um a plně se oddala vokálům, které zde tvoří lyrickou plochu, organicky propojenou se zvukem Bugova apokalyptického dancehallu.

Prichádzajú s albumom číslo tri, na ktorom nie je cítiť hektika života rockandrollových stars...

Najít rovnováhu a pokračovat v podpoře ženských interpretek, stejně jako to propaguje kapela Black Honey na svém druhém albu Written & Directed, může být správným krokem.

Považujem ho za soundtrack k akejsi dystopickej realite, nie je však zrejmé, či sa jedná o nereálny sci-fi výjav alebo odkaz na zvláštnu a osamelú dobu, ktorú žijeme.

Neale klade důraz na sdělení, proto celé album provází kontrast mezi tichým instrumentálním podkladem téměř bez basové linky a výrazným, čistým zpěvem.

Ze vzpomínek na navštívená místa, minulé partnery a kamarády je sice možné snad donekonečna těžit další a další motivy a vzpomínky.

Zmatení muži a vyčerpané ženy sice stále bloumají městem jako na předchozích albech Post-hudby, ale svá osobní dramata a smutky zasazují do traumat spojených s...