Jiří Přivřel | Články / Recenze | 13.05.2021
Kittchen se po šesti letech prodýchal k nové desce. Po čase stráveném ve vícehlavé smečce Zvíře jménem Podzim zase sólo. Jakub König už ovšem nebastlí po nocích ve vlastní kuchyni sám, jen s laptopem, kytarou a efekty, ale má po boku Tomáše Neuwertha a Aid Kida. Novinka Puls zároveň vychází na den přesně deset let od okamžiku, kdy König nasazením masky na hlavu probudil k životu své alter ego a vydal debutové album Menu.
Puls tepe od samého začátku písní Rohlíky. Od rohlíků, co už nejsou, jako když jsme byli malí, přenese posluchače básnickou zkratkou k zániku světa postapokalyptických rozměrů, tedy na pro Kittchena typické, neutěšené území. Záhy je patrné, že je tady něco jinak. Kittchen se nadále noří na jeden nádech až na dno své duše, do míst, kam se jen málokdo odváží. Tam někde v nejzazších hlubinách pulsuje světlo. König ho nachází a opatrně pozvedá. Ozařuje mu tvář. Spaluje mu masku. Už se neskrývá za druhou identitu. Maska už je jen symbolem proměny, a právě ta je ústředním tématem alba.
Jestliže König před lety převzal otcovský vzor a stavěl kolem sebe hradby z vypitého chlastu, podařilo se mu je zbořit. Objevil holotropní dýchání. Poznal ženu a narodila se jim dcera, která je světlým bodem jeho nového života. Zdrojem světla, znovuobjeveným úhlem pohledu, jímž nahlíží na vrhané stíny, které mu v minulosti naháněly strach. A předloňský podzim mu táta odešel. Umět odpustit, zbavit se výčitek a jít dál. Kdo tohle umí? König je schopen upřímné sebereflexe a z toho, co by jinému zůstalo uzamčeno v terapeutickém deníku, píše písně, za nimiž dýchá prožitá zkušenost. A tento zdánlivě nepřenositelný prožitek se mu daří přenést. Ať už je to zkušenost člověka, který pije, nebo zkušenost hledače věčné krásy. My všichni můžeme být světlonoši. Stačí být upřímný sám k sobě a nebát se.
Puls je laskavější, vlídnější než předchozí Kittchenovy nahrávky. Syrová kytara z předchozího alba Kontakt ustoupila do pozadí a značný prostor dostal syntezátor Juno. Kittchen tím vykračuje ze zažité představy osamělého písničkáře k experimentální elektronice. Může za tím být přičinění Ondřeje Mikuly alias Aid Kida, který už delší dobu patří do koncertní sestavy Kittchena, na studiové desce však spolupracoval poprvé. Přemýšlet nad tím, kdo z trojice König, Neuwerth a Aid Kid čím přispěl, je ale malicherné. Jejich vzájemné napojení se na sebe je harmonické, Kittchen žije jako jeden organizmus.
I přes aktuální jinakost nové písně plynule navazují na nitky příběhů, které König vyprávěl v uplynulém desetiletí. Pokračuje v neukončeném, poodkrývá dříve zamlčené nebo i jemu samotnému zastřené. Pořád je to příběh kluka, který přišel ze severu od České Lípy do Prahy. Obnažuje se na dřeň, dává se všanc. Poslouchat Puls se znalostí předchozí hudební, literární nebo i současné výtvarné tvorby Jakuba Königa může být katarzí. I tu Kittchen umí beze zbytku předat. Jestliže jeho předchozí alba byla plná surových výjevů, na novém nachází smír se světem, s lidmi a především se sebou samým. S vlastními démony a vlkodlaky. Vnitřní napětí v jeho tvorbě ovšem zůstává, i když do dětského pokoje holešovického bytu skrze žaluzie pronikají paprsky slunce a kuchyní se line vůně ranní kávy.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.