Články / Reporty

Řev tříští mramor (Napalm Death)

Řev tříští mramor (Napalm Death)

Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 15.02.2024

Tma spoře osvětleného sálu Flédy postupně houstla, zhutňovala ji rozpínající se masa figur oděných v černé. Prostor též zabydlovala hudba zprvu rychlá, pak pomalejší, následně extrémně rychlá, poté extrémně pomalá a na závěr v podání Napalm Death rychlá tak akorát. Tedy „rychlá tak akorát“ pro ty, které neodstraší, když jim hned při vstupu do klubu vtisknou do ruky letáček s logem festivalu Obscene Extreme.

Koncertem Kandar akce začala skoro na minutu přesně. Na přídavky nebyl prostor, což značilo jednu věc – večerní menu sestává z hodně chodů a vše se musí naservírovat včas. Krom živelnosti Kandar, kdy při blastbeatech nebylo ve změti pohybu zřejmé, co jsou tlukoucí paličky a co bubeníkovy dredy, lze ocenit jejich inspirační zdroj. Názvy skladeb jako Spiklenci slasti či Otrantský zámek odkazovaly ke tvorbě Jana Švankmajera a Kandar tím předvedli, že i česká kultura v sobě skrývá groteskní díla, která mohou vyhovovat estetice grindu. Jestliže byl jejich cirka dvacetiminutový set ideálně dlouhý, německé stonermetalové kapele Piece by vzhledem k jejich loudavým riffům slušela delší než stejná stopáž.

Wormrot následně přidali plyn, respektive dupli na pedál vší silou. Z počátečního chaosu, vazbení kytary a nahodilého rozezvučování činelů se vydělil řád v podobě velmi intenzivního setu, který se závěrem opět překlenul v chaos. Lituji válečné fotografy, kteří se snažili probojovávat bitevním polem pod podiem. I když mnohdy byla hudba tak divoká, že v kotli přítomní jen stáli a zuřivě třásli rukama.

Předposlední formace Primitive Man pak Flédu jaksi umrtvila, zahalila posmrtným rubášem hřbitovní atmosféry. Jejich temná hudba se táhla jako smuteční procesí, v pauzách mezi jednotlivými údery virblu by posluchač stihl sepsat poslední vůli a při nečekaném noisovém intermezzu zemřít leknutím.


fotogalerii z koncertu najdete tady

Koncert Napalm Death tedy mohl stavět na základech z mramoru, které však kapela řevem roztříštila a zcela opanovala prostor. Agresivní diktát prokládaly milé pauzy, kdy Barney Greenway přítomné vzýval k odmítnutí nenávisti ve prospěch solidarity či hledal majitele nalezeného mobilu. Krom novějších kusů zazněly i klasiky z desky Scum (ano, i takřka dvouvteřinová You Suffer) či cover Nazi Punks, Fuck Off od Dead Kennedys. Jen vloni Napalm Death odehráli na sedmdesát koncertů a ani s více než třemi křížky na krku jejich show neztratila energii. Byť to může znít jako klišé, očividně si ji užívají nikoli jen lidi pod podiem.

Přestože rétorika webu Flédy cílila na stárnoucí muže, objevily se i mladší ročníky. Zejména v (tavícím) kotli se pak věkové i jiné rozdíly setřely a pomalé i rychlé vlny vály přítomné vstříc extatickému konci.

Info

Napalm Death (uk) + Primitive Man (us) + Wormrot (sg) + Kandar
13. 2. 2024 Fléda, Brno

foto © Dag Markl

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace