Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 21.10.2022
Doba je dynamická. Tohle úsloví se objevilo asi mnohem dříve, ale pamatuji si ho tak nějak od covidu, kdy se používalo zejména v souvislosti s vládními vyhlášeními, často v ironickém až hanlivém kontextu. Připadá mi to tak dávno, že už vlastně nevím, jak jsme tehdy uvažovali. Že to bude trvat dlouho, bylo záhy jasné, že ta, ehm, dynamika zůstane, respektive nakolik se promění, jsme jistě netušili. Během posledních čtrnácti dnů se toho stalo tolik, že vlastně nevím, o čem psát. A jestli vůbec.
Původně to mělo být o Kendrickovi, nakonec se mi do tracklistu ani nevešel. Na koncert jsem se těšil dlouho, nikdy mě ale nenapadlo, že to bude takový zážitek. Některé recenze koncert v O2 areně popisují celkem věrně, ale pořád je to jen zlomek toho, co se tam stalo. (Jsem rád, že jsem o tom psát nemusel.) „Chyběla mi trochu bezprostřednost,“ píše mi pár dní poté kamarád a velký znalec rapu. Chápu, ale… Vyžadovat bezprostřednost v případě show, která je spočítaná na zlomky sekund, s pečlivě odváženou mírou poselství, decentního, přesto zásadního vizuálního zážitku, vášně i touhy, je možná až neslušné. Vlastně mě ze všeho nejvíc oslovila úplně opačná věc – málokdy je vidět takové soustředění, snaha o dokonalost. Která zároveň není ani urputná, ani křečovitá. Úsměv při předposledním tracku přišel zrovna ve chvíli, kdy si člověk mohl myslet, že sleduje robota. Nikoli, jen se to prostě povedlo.
„Nelíbilo se jim, že sem jinej, marně bych řval o pomoc,“ zpíval Petr Stanko kdysi (a po něm Tvrdý s Havelkou, víme). Kendrickův koncert byl ze zážitků, na které se nezapomíná, ale v mé hlavě bude asi navždy spojený s tím, co se stalo o pár desítek hodin později. Ne že by to souviselo. Po návštěvě O2 areny mě přepadla chřipka, dalo se to čekat, o tereziánském létě jsme si říkali minule, jen není tak přítulné, jak by se mohlo zdát. Když jsem se ve čtvrtek brzy ráno probral a podíval se, co se děje, tak jsem zapomněl na všechno. Na nemoc, na babí léto, i na Kendricka. Události z bratislavské Teplárně mě paralyzovaly, vůbec si nedokážu představit, jak to vnímají lidé tam. „Chce sa mi plakať a do toho zvracať z tejto nechutnej krajiny,“ píše týden poté Jonatán na Facebooku. Cením velmi kluky z 52 Hertz Whale, že přijeli a odehráli křest, dva dny potom, co se v Bratislavě stalo. „Věděli jsme, že to musíme udělat, musíme pokračovat v tom, co děláme,“ říkal mi pak Tomáš v sobotu. Podepisuju.
Pořád říkám, že Šejkr je něco jako deníček, sice mi to moc lidí nevěří, ale je to tak. Na tomhle sloupku je to ostatně vidět, žádné pořádné téma nemá, je to jen shluk několika událostí z poslední doby. Jedna z těch pozitivnějších je, že jsem taky po strašně dlouhé době dočetl knihu, respektive ji zhltnul. Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu je skvělý román, škoda že jich od Maryse Condé není do češtiny přeloženo víc. Jenže pak jsem si přečetl doslov Jovanky Šotolové, ve kterém vypráví o osudech autorky knihy, a zjistil, že její příběh je možná ještě silnější než ten, který vyprávěla. Nejen proto, že je opravdový, takový, na který fantazie nestačí. „Možná jednou, se to zas vrátí, možná jednou, zatím…“
Dneska večer na Radiu 1 se to možná zas vrátí spolu s Baby Rose, Lazer Vikingem, Joyce Moreno, I Like Trains, Tvrdým i Havelkou nebo Nyx Nótt. Thriller?
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
tracklist:
Joyce Moreno – Feminina
Flash Amazonas – La Reina es un lagarto
Luci – Stop Playin‘
Goat – Do the Dance
La URSS – Armoria
Liv.e – Ghost
Žakhéles – Kamion
Orbital & Sleaford Mods – Dirty Rat
Lady Aicha & Pisco Cranes Original Fulu Miziki of Kinshasa – Two Seven
Sarathy Korwar – Remember Begum Rokheya
Lazer Viking – Mohn Cheree
Nyx Nótt – Thriller
Baby Rose – Fight Club feat. Georgia Anne Muldrow
Joyeria – Performance Review
Run Logan Run – Great Fools
Sault – Angel (first part ercept, feat. Chronixx)
I Like Trains – Prism
Morita Vargas – Deysa
Control Machete – Pesada
Ghost Funk Orchestra – Blood Moon
Kate NV – early bird
Tvrdý/Havelka – Možná jednou
Lucrecia Dalt – Contentida
Sting – History Will Teach Us Nothing
Oscar Jerome & Oscar #Worldpeace – Green with Envy
Theon Cross – Wings
The Drones – I Drink
Carla Dal Forno – Side by Side
New Model Army – Better Then Them
foto © Letizia Battaglia
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.