Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 30.04.2015
“Já měl tři světy - hudbu, fotbal a módu - všechny se propojovaly,” říká v rozhovoru, který vyjde v červnovém Full Moonu, Paul Weller, ikona ostrovní scény a jeden z velkých vzorů britských kytarovek posledních třiceti let. S trochou nadsázky bychom takhle mohli ostatně definovat celou Velkou Británii, záleželo by jen na pořadí třech klíčových slov.
Paula Wellera jsme nedávno ve Full Moonu zmiňovali v rámci jeho decentního beefu se Sleaford Mods. O žádný skandál nešlo, spíš o přátelské pošťuchování na dálku, ostatně v jistých kruzích v Anglii padá slovo cunt v každé druhé větě, a koneckonců nejen tam. Saturns Pattern, novinka Paula Wellera, je trochu jiná než předešlá alba, ale zase zpropadeně povedená. Tohle všechno se dozvíte právě v červnovém čísle, dneska pojďme nahlédnout trochu do historie.
Punkový kontext je jasný, stejně jako vlivy soulu, The Beatles nebo The Who. Sám Weller tehdy nijak nezapíral inspiraci v Dr. Feelgood a hlavně jejich kytaristovi Wilku Johnsonovi. The Jam vyrostli velmi rychle.
Sound Affects patří k nejlepším deskám The Jam, třeba i kvůli tomuto singlu. Legenda říká, že tenhle song napsal Paul Weller během patnácti minut cestou z hospody.
Z punkových klubů na diskotéku to jde někdy rychle, The Jam tam skončili, ani nevěděli jak. Na posledním albu The Gift už to notně skřípe, ale Precious je pořád parádní.
Zlatý osmdesátky. Dneska je to legrace, ale tenkrát? Na tuhle mikinu by možná Paul Weller sám rád zapomněl. Remember Billy Elliot?
V době naplno rozjeté britpopové války se všichni protagonisté shodli snad jen na jednom jediném jméně - Paulu Wellerovi. Snaživí mladíci Wellera bavili, občas si někoho pozval na nahrávání desky a v hitu Champagne Supernova si dokonce zazpíval ve sboru. Hlavně ale v polovině devadesátých let vydal tři skvělá alba - Wild Wood, Stanley Road a Heavy Soul. Mladé pušky nestačily.
Předposlední deska Sonik Kicks z roku 2012 a razantní změna zvuku. Psychedelie jako hrom.
Nové album Saturns Pattern, zase trochu jiné a zase skvělé. Paul Weller je dávno britskou klasikou. Stejně jako hudba, móda a fotbal.
Michal Pařízek 10.01.2025
Tehdy jsme Jamese a spol. přemluvili, aby před setem s Lydií Lunch (v Praze se staví ve středu, mimochodem) dali ještě Gallon Drunk set...
redakce 10.01.2025
Ona zpívá: Ty píšeš básně, ale já pořádám večírky. Oni zase: My píšeme básně stejně dobře, jako děláme večírky.
redakce 09.01.2025
Romance pro nevšední den, duchovní písně ke konci světa, hledání hranic lidskosti. Ovšem o radost se podělíme.
redakce 08.01.2025
Někdo svět ztrácí, někdo nachází, všichni jsou plní radosti, nebo spíš věčného smutku. A všechny máme rádi, protože se v tom plácáme s nima.
redakce 07.01.2025
"Your natural state is threatening," říká ten, jehož hřeben umí 360°, ohledávání přirozeného stavu věcí se pak věnují i ornitoložky z Jižních Čech.
redakce 06.01.2025
"Anděli, řekni mi, že je to v pořádku," zpívá v písničce Angel nuevo a my bychom taky rádi řekli, že je to v pořádku, ale co my víme!
Michal Pařízek 27.12.2024
Vlastně jsem si myslel, že to tak dlouho není, dodnes si pamatuju, jak jsme se domlouvali se Zdeňkem Lichnovským. Bylo to u nás v kanclu, dělali jsme rozhovor u příležitosti…
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.