Články / Rozhovory

Tomáš Jirsa, Adéla Konečná (Hear Me!): Poslyš, vyslyš, slyš

Tomáš Jirsa, Adéla Konečná (Hear Me!): Poslyš, vyslyš, slyš

Jiří Přivřel | Články / Rozhovory | 27.11.2023

S Tomášem Jirsou a Adélou Konečnou z olomouckého kolektivu HLUBINA se potkáváme na koncertech, které neúnavně organizují na SF Mini nebo v Letním kině. Tomáš pro Full Moon nedávno pohovořil při příležitosti knižního festivalu Litr, jehož hudební dramaturgii měl druhým rokem pod palcem. Zmínil tehdy nejen blížící se festival volné improvizace a jiné hudby Hear Me!, ale také svoji vášeň pro vaření. Ke společnému rozhovoru se tedy scházíme v kuchyni Tomáše a Adély. Omlouvají se, že bude jen vegan pasta bolognese, protože nestíhají. Naším rozhovorem se linou vůně a chutě, stejně tak pestrý se zdá být jedenáctý ročník festivalu Hear Me!. Naslouchám a kroužkuji v diáři 30. 11. – 2. 12.


Jak jste se dostali k pořádání festivalu Hear Me!, který letos vstupuje do druhé dekády existence?

Tomáš: Kolektiv HLUBINA je od posledního loňského setkání členem Staré sítě na novou hudbu, která Hear Me! zaštiťuje. Festival je putovní, ta štafeta se předává, a tím se naplňuje smysl Staré sítě hledat nové členy a dostávat zvukové umění i do regionů. Výzva k pořádání letošního ročníku šla na nové členy, to jsme byli my a Phonon Crew z Ústí nad Labem, kteří na to teď ale neměli kapacitu. Polina Khatsenka alias Mʊdʌki je taková naše tamní spojka. Původní vizí bylo jít do toho nějak společně, ale to se snad podaří příští rok, kdy to bude více na Phonon Crew, která je myšlence Hear Me! víc poplatná, když to srovnám s námi. Zaměřují se na zvuk, zvukové umění, vycházejí hodně z elektronické scény a navazují spolupráci s německými obdobně orientovanými kolektivy.

Byli jste v minulosti návštěvníky festivalu?

Tomáš: My o historii festivalu vlastně nic moc nevíme. Přišli jsme k tomu skrze Martina Režného, Petra Vrbu a Jakuba Franka, kteří nám posílali nějaké pobídky na koncerty a přizvali nás do Staré sítě na novou hudbu. Z historie si pamatuju spíše nějaké útržky. Nevím, jestli se teď po nějaké mírné stagnaci snažili získat nové lidi, aby se začal naplňovat princip sítě jako takové, tedy spojovat jednotlivce a kolektivy.

Je pro vás mentálně zavazující pokračovat jedenáctým ročníkem v tradici festivalu?

Tomáš: To asi ne. Mně osobně to dává podněty k využití samotného slova „Hear Me“ a toho, co ten festival s sebou nese. Vzít tu myšlenku a transponovat ji do toho, co děláme my. A na lokální úrovni uspořádat opět něco, co snad bude mít přesah nejen pro nás, a to dost souzní i s myšlenkami Staré sítě.

Adéla: Chceme to ukázat z té naší strany. Já tím, že jsem mladší, tak jsem o Hear Me! donedávna vůbec nevěděla.

Tomáš: Ono je to hodně insiderské. Do historie nejsme ani schopni se dostat, my jsme tím neprošli. Udělal jsem si ale rychlou rešerši, díval se, co se odehrávalo, a pak jsem si řekl OK, ono je to stejně jako samotný název festivalu dost volné.

Adéla: Měli jsme ale trošku obavy, jak bude letošní Hear Me! působit oproti těm minulým ročníkům, kde vystupovali spíše lidi z akademické půdy. Teď bude více věcí, co navazují na to, co děláme s HLUBINOU, více DIY.

Tomáš: Ale když nás oslovili, tak snad věděli, co od naší dramaturgie čekat.

Letošním tématem je radikální naslouchání, podtitulem pak „poslyš, vyslyš, slyš“. Co si pod tím představit?

Adéla: Záměrně jsme o tom nic víc nepsali, ale udělali jsme k eventu zvukovou anotaci. Na SoundCloud jsme vložili nahranou debatu, kterou jsme vedli my dva o tom, co pro nás Hear Me! znamená. Je to vlastně zdeformovaná nahrávka z našich hlasovek. Těžko říct, jestli jsou lidi dneska ještě zvědaví si něco poslechnout, nebo jen odkliknou účast.

Tomáš: Mě na tom baví komplikovanost. Už ta zvuková anotace je vodítko k tomu si něco skrze naslouchání objevit. Zároveň jsem si uvědomil, jakým způsobem spolu v globální rovině všichni komunikujeme. Když jsme si s Adél něco psali ohledně festivalu a už jsem nebyl schopen cokoliv psát, protože mě online psaná forma vyčerpává, tak jsme si začali posílat hlasovky. To, že nemáme ani čas se potkat a prodiskutovat to, v tom se dá i vysledovat, jak jsme z hlediska komunikace a vjemů celospolečensky zahlceni. Proto bychom chtěli nadhodit nějakou diskuzi, kterou by měl festival plnit explicitněji. Snažíme se to usadit na komunikaci mezi publikem, vystupujícími a námi jako pořádajícím kolektivem.

Hear Me! se vám rozrostlo na třídenní festival. Měli jste nějaký dramaturgický klíč?

Tomáš: Celé to vznikalo organicky a spontánně. První den začíná klasickým formátem hlubinních koncertů, druhý bude spíše performativní a na závěr dojde i na ten akademický pohled na zvuk, ale se vší parádou.

Adéla: Já studuju na hudební akademii a přijde mi, že v akademickém světě, když už tomu tak budeme říkat, vystupují s experimentálními sety převážně muži. Teď jsme se s Tomem bavili, že máme i genderově různorodý program, hodně žen nebo nebinárních lidí. V jednu chvíli jsme si i mysleli, že je žen více. Nakonec není, ale jak na to v našem prostředí nejsme zvyklí, tak to tak působí. Ale neříkám, že to musí být půl na půl.

Tomáš: Mělo by to být přirozené, nemělo by to být účelem, pak už je to extrémně schematické a strojené. Zvuk je rovnocenný pro všechny nehledě na to, co jsi, odkud jsi a podobně.

Kde bude Hear Me! probíhat? A můžete rovnou poodhalit vystupující.

Tomáš: Hear Me! se odehraje na třech místech. První den bude kompletně na SF Mini a další dva dny tam programově vždy skončí. Ve čtvrtek bude křest nové desky Sinks, která se na SF Mini nahrávala. K nim přibyli Grünt, úplně nová věc, elektropunk, dvoučlenný počin Adama Křížovenského a Nataly Středové. Oba hrají v obnovené sestavě Sýčka a stojí také za vizuálem letošního Hear Me!. Doplní je experimentální metalová performance Petra Válka, Ondřeje Merty a Járy Tarnovského. O tom ale nechci moc prozrazovat, snad jen že mi Petr psal, že není důležitá akustika prostoru, tak jako akustika podlahy.

Pátek bude začínat v centru Olomouce, v cyklo dílně Bajkazylu, to je malý prostor tak pro třicet lidí. Francouzská umělkyně, současně působící na rezidenci v pražské Synth Library, Hélène Blondel aka Arnica Montana zahájí program přednáškou/diskuzí s názvem SYNTH FICTION. Max Wainwright ze Švédska vystoupí se svým impronoisovým setem, dále 3G&1PB, zvuková performance. Pak se to přesune zase na SF Mini. Tam bude Iva Svoboda z Lipska, sonická performance se zvuky těla a ultrazvukem. Hodně vizuální i poslechové. Poté Arnica Montana, soft noise. Genpaff, noisová záležitost s italskými kořeny a Vojta Líba alias Bunkerer. Nebinární umělectvo, studující v Olomouci, ale původem z Kladna. Podílí se s námi na HLUBINĚ a jejich poslední věc i nový materiál, co chystá, je skvělý a dost možná to bude vydávat britský label. My jsme jim teď vydali dvacet kousků kazet už releasnutého alba Krev, pot + železobeton. Doporučuji!


Bunkerer nedávno vyzpovídali i na radiu Wave ve Špíně, taky doporučuju. A co poslední den?

Adéla: Sobotní program začne v Divadle na cucky. Chceme začít už brzy workshopem na vyrábění synťáku od Maxe Wainwrighta, pak tam máme Mikuláše Mrvu a Garetha Davise, basový klarinet s elektronikou. V divadle to zakončí Line Gate, hurdy gurdy (niněra) a zpěv. Po přesunu na SF Mini vystoupí Kryštof Pátra s Jakubem Švejnarem, noise + bicí, dále Pedro A. Ramírez z Německa a z Dánska přijede Dalin Waldo.

Z její účasti máme velikou radost. Je nejenom hudebnice, ale také designérka synťáku Enner pro Soma Synths. Její synťák nevypadá ani jako synťák, je to něco kouzelného až fascinujícího. Nám je Dalin sympatická i tím, že vychází z DIY prostředí. Pochopila, že máme omezený budget a nejsme schopni jí zaplatit obvyklý honorář, přesto na naše omezené podmínky přistoupila s tím, že ráda přijede i tak. Večer uzavře dj setem Linda Wojnarová aka kittylinda, naše kamarádka z ostravského prostoru Provoz u řeky a labelu Gin&Platonic.

Info

Hear Me!
30. 11. - 2. 12. 2023
SF Mini + Bajkazyl + Divadlo na cucky, Olomouc
fb událost

foto © Michał Patycki

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vlzques (Fuchs2, Swine Daily): Baile Funk jednoducho milujem

Libor Galia 05.09.2024

Jeden z dramaturgů klubu Fuchs2 se rozhodl přinést do pražské klubové scény svěží vítr, nové žánry a neotřelé hudební experimenty s pulzujícími rytmy Latinské Ameriky. Rozhovor.

SJ yellow (Fuchs2): Hraju čím dál rychleji

Libor Galia 28.08.2024

Její radostné skladby s kořeny v hip hopu, RnB a funku a bezchybné přechody vás zaručeně rozhýbou. F2 opening.

Mirko Burazer (Ship): Samé nejlepší místo

Mariia Smirnova 22.08.2024

„Každý kout Šibeniku vypráví svůj vlastní příběh a stojí za podrobné prozkoumání,“ říká zakladatel festivalu Ship.

Petra Soukupová (PSO): Orchestr mě naučil dávat důvěru mladým lidem

Mariia Smirnova 19.08.2024

O začátcích, o hranicích mezi vysněnou prací a životem a o zázracích, které se dají tvořit s podobně smýšlejícími lidmi kolem. Rozhovor.

Ivo Voříšek (Cool v plotě): Nejtěžší úlovek byl ten, který jsme neulovili

Mariia Smirnova 14.08.2024

„Já osobně se těším skoro na vše, velkou radost mám z Petry Hermanové, Anny Vaverkové, Davida Boultera a Pantha Du Prince...," říká dramaturg píseckého festivalu.

Natálie Pleváková (Sanatorium Sonorum): Mám hrozně ráda opravdovost a křehkost

Mariia Smirnova 12.08.2024

Pod pečlivým kurátorským vedením Natálie Plevákové se rezidenti ponořili do odkazu Smetany a přetavili ho do současného uměleckého vyjádření. Rozhovor.

Marek Mikič (Fuchs2, Tabačka Kulturfabrik): Je to všetko o ľuďoch

Libor Galia 08.08.2024

Marek mimo jiné stál spolu s Dušanem Vlkem u zrodu undergroundové koncertní série UGOT, která se na Štvanici odehraje za pár dní.

Maxl Walmsley-Pledl (Klangphonics): Sociální sítě jsou požehnání i prokletí

Filip Peloušek 10.07.2024

S kytaristou a hlasem Klangphonics Maxlem jsme se bavili o sociálních sítích, hře na alpský roh nebo o hraní na parkovišti.

Mike Kerr (Royal Blood): Že potřebujeme alkohol, abysme byli kreativní, je největší lež

Kristina Kratochvilová 09.07.2024

S frontmanem Mikem Kerrem z britského rockového dua jsme si před čtvrtečním koncertem popovídali o jeho hudebních začátcích, o boji s impostor syndromem, o cestě ke střízlivosti a tipy na…

Malcuth & Facutum: Jít tou těžší cestou

Viktor Hanačík 07.07.2024

Na konci minulého roku jim vyšlo album Alter, a to na americkém labelu Vale, s mezinárodními hosty i ohlasy. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace