Vstupní prohlídka: Antonie

Antonie Kroupová vydala své první EP Leas coby Antonie loni v srpnu, kromě toho se jako výtvarnice věnuje vizuální stránce své hudby. Kde čerpá inspiraci na všechny tvůrčí projekty a jaký má pohled na svět?

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Mám ráda většinu hudebních žánrů a snažím se pohybovat ve všech, i když to tak nemusí vždy vypadat. Kdybych ale musela vybrat konkrétní vlivy, tak asi řeknu Portishead, Yeah Yeah Yeahs a tolik tolik tolik dalších. Mám celkově ráda trip hop, alternativní punk a nejvíc mě baví jakákoliv filmová muzika, která se pojí s klasickou hudbou, ve které se určitě nevyznám nějak dokonale, ale i tak je to velký zdroj inspirace. Poslední dobou mě začal bavit burlesque jazz s dechovými nástroji a sensuální rozjívenou energií, myslím, že hlavně kvůli tomu, aby se lidi na koncertech roztančili. Tenhle směr jsem ve vlastní hudbě ještě nesdílela, ale třeba se to brzy změní.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Vedle hudby mě baví film, vizuální tvorba, třeba videoklipy k mojí hudbě. Pomalu se do toho dostávám a jsem ve fázi, kdy to je vyloženě experimentální a čistě zábavný, ale je to jedna z věcí, ve kterých mám v plánu se dál zlepšovat a rozvíjet. Vizuální tvorbou myslím i malbu, kde se chci taky hodně zlepšit.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Řekla bych, že na hraní bez kapely být bez tý hodně blízký komunity. Což se mi na druhou stranu nahrazuje jinak a jak jsem zvyklá na to hrát a vymýšlet ty věci sama, tak je to pro mě vlastně osobnější a je v tom víc svobody. Na druhou stranu teď rozjíždíme novej kapelovej projekt, který ještě nemá ani název, ale první koncert máme 13. března v MeetFactory. Díky tomu zjištuju nebo se mi spíš potvrzuje, jak jsou lidi kolem důležitý, protože to získává nové rozměry a úplně novou energii. Jsem z toho strašně nadšená a těšim se, jak to bude pokračovat.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Všechno, co se kolem děje, úplně všechno.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Udělalo by mi radost, kdybych tam viděla takovej ten kyselej třeba melounovej pendrek, jak je srolovanej do spirálky a stojí osm korun.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Nejvíc mě to stojí času a ten většinou strávím nad vlastní produkcí a přípravou na koncerty a celkově organizací všeho možnýho. Finančně se to někdy může dostat do fáze, kdy je to náročnější, ale vlastně je to většinou lehce řešitelný, jelikož je vždycky spousta lidí kolem, co něco umí a jsou ochotní pomoct či poradit. Většinu věcí nahrávám u sebe v pokoji, a když potřebuju pomoct skladbu dotáhnout do konce, tak mi mastering udělá strašně šikovnej kamarád Erik Petrina za v pohodě peníze, kterej si zvládne poradit i se špatnýma nahrávkama z mýho homemade studia.

Jak bys charakterizovala současný svět ve třech větách?
Dnešní svět se mi zdá vlastně dost divokej a nesmyslnej, a možná proto se snažim dělat to, co dělám, protože to zrovna alespoň trošku dává smysl. Každopádně jinak je ze všeho nejvíc absolutně nádhernej. Chtěla jsem zmínit krásu kvůli lidem, kteří se pohybujou kolem a jsem jim strašně vděčná za všechno.