blueskin | Články / Sloupky/Blogy | 30.06.2016
Minule jsme anoncovali, že se Rejžák přes léto odmlčí. Ještě před tím pro vás ale máme novou várku singlů v obvyklém rozpětí od mainstreamu po alternativní pop. Nejvyšší hudební patra v tomto díle zastupuje spolupráce Calvina Harrise s Rihannou, na opačném pólu je pak vynikající cover skladby SOS od ABBY v podání Portishead. Českou hudbu reprezentují v tomto dílu Houpací koně s písní Účet, úkrok stranou z obvyklého pole, na kterém naši Rejžáci operují, pak představuje ukázka z nového EP Aphex Twina.
Hodnocení je na škále 1 - 5. Čím větší číslo, tím lepší hodnocení. Nula je pak výrazem naprostého nezájmu či přímo odmítnutí ze strany dotyčného hodnotitele.
karl: Na tomhle je mrazivě děsivý úplně všechno. Načasování, kontext, provedení i umístění ve filmu High Rise. Dokonalá ballardovská hudba. Vítejte v temných časech! (5)
jakub: Mám několik ověřených písní, které udělají tu potřebnou krásně definitivní tečku za každým večírkem. Vévodí jim Nick Cave a Shane MacGowan bratrsky pějící What A Wonderful World. Tohle se mi do exkluzivního playlistu „písně k poslednímu panáku ve tři ráno“ hodí náramně. (5)
maxim: Tohle dalece překračuje koncept „coveru“, vlastně i hudby jako takové. Tady slova poněkud ztrácejí smysl, je čas na radikálnější hnutí mysli, než je myšlenka. (5)
lenka m: Pamatuju si dokument, kde se jeden z Béček chlubil, že ABBA lidem nabízela komplexní hudbu: Jen si to poslechněte, kolik vrstev jsem tam dával! Portishead udělali přesný opak, SOS úplně odrbali. Nejpovedenější předělávka od doby, co Travis přezpívali Hit Me Baby One More Time. Protože pop není vůbec veselá záležitost. (4)
blueskin: Tohle mohlo dopadnou všelijak, nakonec je z toho ale jeden z nejvíc „jaw-dropping“ momentů letošní roku. Coverveze, která je k originálu uctivá, přesto si razící totálně vlastní cestu. Navíc jde o dokonalou ukázku ekonomického přístupu ke skládání popových písní. (4)
karl: Dobrý účely beru, ale tady pro všechny kudrlinky nějak nevidím srdce. (2)
maxim: Srdíčko sice zahlídnu, ale jinak přes užitkový charakter, jímž nepohrdám, a produkční pičičovinky nevidím další plán, jen kýč. (1)
lenka m: Byla doba, kdy jsem byla přesvědčená, že hedvábný šátek na hlavě a velké kruhy v uších výrazně zlepší moji hru na klavír. Jenže Fallen se Alicia Keys už nevyrovnala a zajela do pro mě nezajímavého r’n’b popíčku. Tohle je pro mě příjemné překvapení a neslyším žádné přeslazené pichovinky, ale jednoduchou melodickou linku a styl, co jí sluší. Prosim vás, pusťte si Christinu Aguileru a pak mi vyprávějte něco o kýči. (4)
blueskin: Coby ctitel Bonda oceňuju smyčcový patos, který se z toho valí. Bohužel to připomíná bondovské theme songs i textařskou prázdnotou, nebo možná jenom nejsem naladěný na tu správnou pseudogospelovou strunu. Čili: obsahově nic moc, oceňuju ale provedení a obzvlášť procítěné finále. (3)
jakub: Aspoň že to není cover Cohena. Na tohle jsem málo zkoušená žena. (2)
maxim: Angažovaná muzika trochu jiného druhu. Přesně rozumím tomu, jaký problém má hodně lidí s tím mixem patosu, jiné poetiky a zvláštní chlapácké něhy, což zní přesně tak debilně, jak má. Byly doby, kdy jsem to Imlaufovi a spol. vůbec nevěřil, podobně jako třeba Please the Trees. Skvělý riff, budování songu, gradace, i když na mě to místy tlačí až moc. (4)
jakub: Je to asi přínosnější, než Fuck Off vyjádření se PSH k aktuální situaci, ale překvapivě právě Houpací koně jsem měl větší problém doposlouchat. Mě už ty „aktuální“ témata nějak nuděj. Snad prezidentský volby vyhraje Marek Eben, všechno se v laskavý obrátí a bude klid. (3)
lenka m: Já u toho pořád myslím na to, kolik mám peněz na účtě. Pochopila jsem to správně? Upřímně mě motto skladby stresuje. (3)
karl: Zdravím Ústí, všechno dobrý, ale tohle mi připomíná, že až konečně pochopím Houpací koně, budu definitivně starej. Zatím furt nic. (2)
blueskin: To je teď nějaká móda, že není českým kapelám vůbec rozumět, o čem zpívají? Z té kombinace hrozivě burácející basy a nervně odsekávaných bicích na mě jde úzkost, což je asi účel, celkové poselství jde ale nějak mimo mě. Holt asi budu muset stejně jako Karl počkat, až mi to v důchodu všechno docvakne. (3)
blueskin: Aphex Twin v Rejžáku? No to mi ho vyndej! Když už jsme si ho ale odhlasovali: Aphex patří spolu s Lukem Vibertem nebo Mikem Paradinasem k umělcům, které je potřeba poslouchat s pořádně otevřenýma ušima. Jsem totiž přesvědčený, že se toho v jejich hudbě děje mnohem víc, než prozradí letmý poslech. Po pravdě ale přiznávám, že se mi málokdy chce vycházet jejich rozmarům naproti. Pořád ale lepší tohle, než pětihodinoví Autechre! (3)
karl: Jsem přesvědčenej o tom, že Aphex si doma ve skotských mokřadech postavil robota, který mu skládá tyhle tracky a vydělává mu na poklidné stáří. (3)
maxim: Rozumím tomu, že skládat tracky jako Rubber Johnny a potom s tím žít a snít, není úplně normální. Aphex Twin jako sebenegr? Na druhou stranu mě to syntezátorové šulínkování baví, stejně jako VHS home video pohrávání si s aphexovskými vizuálními prvky. Možná se v mokřadech schovává, protože je Benjamin Button. Možná… Pokud ty děcka v titulcích s příjmením Boland jsou od CJe Bollanda, měli by zkusit udělat něco spolu. Sugar Daddy. (3)
lenka m: Já nevím proč tímhle trávit čas. Azbuka ve mně vzbuzuje představu, že něco takového sjíždí frustrovaná děcka na ruském sídláku. (0)
jakub: Z ruskejch sídláků beru na milost jenom blonďatý Nataši. Jako soundtrack k pornu dobrý. (1)
blueskin: Vždycky si říkám, že takovéhle skladby musí existovat, abychom byli schopni docenit dobrý pop. Cítím se u toho jako ve zkušební kabince v New Yorkeru, kupodivu ale nemám nutkání zapálit celou prodejnu včetně toho magora, který těmhle obchodům vymýšlí sound design. (2)
karl: Rýhovaná v krabici. Tohle není We Found Love, protože tohle není léto 2011. (2)
maxim: Helena v krabici měla svoje kouzlo, i když trochu nemocné, Rýhovaná v krabici je zdravá ažaž. Ale takových písniček vznikne ročně 2 666 666, ne? (1)
lenka m: Rihanna: Když si prdnu, vydělá to pár miliónů. Nemůžu chodit do sportbarů, posiloven, ani obchodů, kde kočička vyhrává. Na léto si připravím mix španělských hitovek, aby mě náhodou nenapadlo ladit v autě rádio. (0)
jakub: Vždycky když v létě slyším něco podobně umělýho, dostanu chuť si pustit Do It Like A Track od Geo Da Silvy. Ten na rozdíl od Calvina věděl, jak dělat poctivou dementní zábavu. (0)
Martin Zoul - blueskin
Karel Veselý - karl
Jakub Peřina - jakub
Lenka Marie Čapková - lenka m
maxim horovic - maxim
Michal Pařízek 10.01.2025
Tehdy jsme Jamese a spol. přemluvili, aby před setem s Lydií Lunch (v Praze se staví ve středu, mimochodem) dali ještě Gallon Drunk set...
redakce 10.01.2025
Ona zpívá: Ty píšeš básně, ale já pořádám večírky. Oni zase: My píšeme básně stejně dobře, jako děláme večírky.
redakce 09.01.2025
Romance pro nevšední den, duchovní písně ke konci světa, hledání hranic lidskosti. Ovšem o radost se podělíme.
redakce 08.01.2025
Někdo svět ztrácí, někdo nachází, všichni jsou plní radosti, nebo spíš věčného smutku. A všechny máme rádi, protože se v tom plácáme s nima.
redakce 07.01.2025
"Your natural state is threatening," říká ten, jehož hřeben umí 360°, ohledávání přirozeného stavu věcí se pak věnují i ornitoložky z Jižních Čech.
redakce 06.01.2025
"Anděli, řekni mi, že je to v pořádku," zpívá v písničce Angel nuevo a my bychom taky rádi řekli, že je to v pořádku, ale co my víme!
Michal Pařízek 27.12.2024
Vlastně jsem si myslel, že to tak dlouho není, dodnes si pamatuju, jak jsme se domlouvali se Zdeňkem Lichnovským. Bylo to u nás v kanclu, dělali jsme rozhovor u příležitosti…
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.