Wrong: Scéna si cestu vždycky najde

Promotérský a DJský kolektiv Wrong pravidelně pořádá v Praze i pod širým nebem akce oscilující na pomezí experimentální a taneční hudby. Z těch nejbližších se můžeme těšit na kurátorované stage na festivalu Alternativa i Žižkovské noci. Mojmír Měchura (Trauma) a Ondřej Šácha (HYΛEN) odpovídají na otázky týkající se pořádání koncertů, fungování kazetového labelu a spřízněných entit.

Jak vznikly kompilace na Wrong Tapes?
Koncept kompilací je jednoduchý, vždy jsou na nich představení hudebníci, které jsme hostovali na akcích v uplynulém roce. Kompilace tak slouží jako sumarizace toho, co jsme dělali. Zároveň tím nabývají žánrovou pestrost, kterou bychom cílenou dramaturgií nedosáhli. Můžou se tak vedle sebe objevit techno či EBM tracky vedle těch experimentálnějších, ambientních nebo dokonce až popových.

V čem jsou kazetové releasy specifické oproti těm vinylovým? Náklad, cena, snazší technologie výroby?
V první řadě se jedná o určitou úchylku či závislost. Zároveň je fascinující formát i zvuk tohoto média, vyrostli jsme na tom, takže určitou roli v tom má i nostalgie. Cenově je to samozřejmě taky někde jinde než klasický vinyl.

Máte v plánu něco dalšího, fungování jako label? Nebo to v malém rybníku domácí scény pokládáte za nesmysl a přenecháváte to druhým?
Další kompilace je na cestě. Díky několika komplikacím jsme museli vydání posunout, v tuto chvíli je však v podstatě hotová. Zbývá dokončit výrobu a dát tomu grafický rámec. Po jejím releasu plánujeme začít vydávat i sólové desky, které se už rýsují.

Máte za sebou účast ve streamu Virtual Healing, plánujete stream na Žižkovské noci. Je to nutnost, nebo vás tahle forma i něčím láká?
Chybí nám silný zvuk a živá vystoupení, ze streamování se stala obecná a pochopitelná potřeba být slyšen.

Jak to máte s hudebními, žánrovými přesahy? Na jaké muzice jste vyrůstali?
My se nechceme stylově příliš vyhraňovat. Na našich akcích jsme hostovali poměrně široké spektrum stylů, někdy i v rámci jednoho večera. Všechny projekty spojuje určitá divnost a „temnější” nálada. Elektronika převládá, to ale neznamená, že bychom se bránili živým kapelám. Jinak jsme vyrůstali na celkem klasických věcech, protože dostat se k něčemu obskurnějšímu bylo mnohem složitější. Takže metal, punk, psychedelie, free techno.

Píšete o sobě, že máte rádi hudbu, která je mimo mainstream. Našli byste v mainstreamu jména, která vás baví?
Tak ono záleží, co je vlastně mainstream? Kapela, co vyprodává haly? Kapela, jejíž hudba se hraje v rádiích nebo má přes milion přehrání na youtube? Anebo kapela, na jejíž koncert stojí lístek víc než pětikilo? V takovém případě bychom určitě něco našli. Cure? Depeche Mode? Prodigy? Pro nás jsou mainstream i takoví Swans nebo Aphex Twin.

Pomineme-li žánry i počet zhlédnutí, která témata vás v hudbě přitahují?
Zlo ve všech podobách.

Čas od času jsme ve Full Moonu promovali vaše showcase večery, třeba kazetový label Total Black z Berlína. Až se loď živých akcí dá zase do pohybu, který label by si zasloužil samostatný showcase?
Rozhodně bychom rádi udělali showcasy Detriti, Strange Therapy, Lebendig. To jsou labely, jejichž releasy nás baví, dramaturgicky si udržují stabilní kvalitu a mají jasnou vizi. Z těch méně realistických snů to jsou značky jako Hospital, Chondritic Sound nebo Ascetic House, ať už kvůli vysokým požadavkům na honoráře či tím, že operují mimo Evropu.

V seriálu Pořadatelská jsme si nedávno povídali s Václavem Belčákem z kolektivu Rare, se kterými jste spolupořádali několik večerů. S kterými spolky jste vlastně spříznění? Kdo je vám na naší promotérské scéně nejblíž?
Stylově jsme nejvíce spříznění asi právě s Rare a s brněnskou Hernou, ale je zde spousta kolektivů, ke kterým máme blízko personálně a jejichž práce si velice vážíme: Genot Centre, BCAA, A.M.180, Soft, Onyx, Endless Illusion, Unizone, KSK, Whiskas, Heartnoize, Letmo, Lunchmeat, Gin&Platonic, XYZ.

A když jsme u těch blízkostí, který (pražský) klub je vaše srdcovka? Dá se hovořit o vaší "domácí scéně"?
Punctum, Ankali, Underdogs‘ a Altenburg jsou pro nás druhým domovem. Organizačně, atmosférou a přístupem v Praze nemají konkurenci a my nemůžeme být dostatečně vděční za jejich podporu. Z dalších bych zmínil ještě Fuchs2, Bike Jesus či Petrohradská kolektiv.

Tím jste vyjmenovali všechny alternativní kluby v Praze, ne? Jak vnímáte množící se restrikce a překážky pro fungování alternativnějších míst?
Tím jsme vyjmenovali všechny dobré kluby. Jinak tady bohužel nejsou tak příznivé podmínky jako v některých jiných městech Evropy, ale zároveň si myslíme, že nijak hrozně na tom zatím nejsme. Otázkou je, zda a co se změní po uvolnění současných opatření. Věříme, že scéna si cestu vždycky najde.

Uvažovali jste nad netradičními lokalitami pro vaše akce? Mohlo by to být velké téma letošního léta.
Uvažovali. Jednu máme v plánu právě na léto ve spolupráci s kolektivem BCAA a další se řeší na podzim jako zahajující večer festivalu Alternativa.

V čem je pro pořadatele těžší taková místa objevit a zajistit hladký průběh akce?
Vzhledem k plošnému ničení brownfieldů, továrních čtvrtí a periferie developery není uplně snadné taková místa sehnat a domluvit. Co se nás týče, pořádali jsme takto dvakrát party Secret Rave pod širým nebem a ta v obou případech proběhla ilegálně. Na tuto otázku by lépe odpověděli lidi z kolektivů, které mají fokus výhradně na akce tohoto typu.

Dá se naše domácí undergroundová klubová scéna nějak charakterizovat? Roste s proměnlivým mainstreamovým vkusem poptávka po hudebních experimentech? A sledujete i klubovou scénu na Slovensku?
Asi by se dalo říct, že je hodně různorodá. Své místo si zde našly různé typy akcí, a přesto si dokáží navzájem tolik nekonkurovat. Kvantita sice začala být problém, jelikož Praha je pořád relativně malá, ale člověk si má aspoň z čeho vybrat. My to vnímáme tak, že se scéně daří dobře, i když by asi mohla mít větší ambice rozšířit o sobě povědomí i mimo ČR. A poptávka po experimentech asi až tak neroste, spíš zůstává stejná. Přece jen má člověk tendenci potkávat na podobných akcích víceméně ty stejné lidi. Proměnlivý mainstreamový vkus na to nebude mít asi až tak velký vliv. Cesta od popu k power electronics je dlouhá. A dění na Slovensku sledujeme a rozhodně se tam dějí super věci, viz bratislavský klub Fuga, festival Next, série Nočná a další.

Jako váš hudební záběr, stejně undergroundové jsou i vaše grafiky. Kdo za nimi stojí?
Největší podíl na podobě grafiky, kterou používáme, má na svědomí Lukáš Parolek, který je zakladatelem DIY dílny Kudla Werkstatt. Autorem loga je Tomáš Košťák, který společně s Veronikou Hlinkovou řeší vizuální podobu jednotlivých akcí. Párkrát jsme oslovili i někoho externího, aby nám udělal plakát, většinou z řad našich ilustrátorských přátel.