Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 14.12.2019
Ve světě nasraně nihilistických protestsongů ibalgin na duši. Rostliny v zimě taky prospívají pod růžovým světlem, je jich plná MeetFactory na výstavě Manifest interpretativní třídy. Bude to večer plný hloubkové reflexe a analýzy symboliky uměleckého vystoupení? K čemu, když tady máme indiány, co rozdávají čínskými hůlkami kyselé želé bonbóny. Procítit a přijmout surreál a nesmysly dnešní doby se zdá být nejlogičtějším krokem.
Předkapela Hošty spolu s beatmakerem Pokoj25 prociťuje taky a ve svých komentářích mezi písničkami se vrací ke kamarádovi, co byl před Crossem zasažen pepřákem. Jejich hip hop je nabitý podobným typem ezoterické energie jako headliner, takže warm up na úrovni, i když lidí v publiku je zatím poskromnu. To se postupně mění u 7krát3, s barevným karaoke a stoupající teplotou v místnosti už ten pepřák taky prociťujeme.
Pokud jsem si před koncertem kladla otázku, co vlastně budou Bert & Friends hrát, když zatím vydali sedm písniček, tak je to vlastně úplně jedno, klidně by mohli hrát i déle a cokoliv. V Pink Lodge je tahle hudba normou popu, bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami. Tady u nás se musíme spokojit s nálepkou surreálného ezo synthpopu, který místy může vypadat parodicky, ale svůj vlastní žánr dotahuje do dokonalosti. Hudební invenci doplňuje vizuál, Bert každé písničce vytváří vlastní vesmír, a to i pomocí kostýmu, v průběhu koncertu jich vystřídá pět. Desku křtí Admirál z Plodů moří, který přicestoval z letního Chorvatska, vinyl polívá Vincentkou a následně hází do davu. Intimní verze této virální hitovky umožňuje si nejdřív naplno vychutnat disonance, až pak se transformuje do full party diskošky. Skladby, které Bert & Friends hrají mimo těch vydaných, jsou ještě výraznější přehlídkou konzervatoristických skills a poloimprovizované přídavky evolvují do psychedelic progrockových stěn v duchu King Crimson, pokud bychom se tedy nebavili o seriózní kultuře, ale o marshmallows. Marcipán na třípatrovém dortu.
Venku tma a mrzne, doma zapínám růžové lampy. Třeba jednou budeme ve vesmíru, kde je tohle mainstream. Do té doby si můžeme cpát do uší cukrovou vatu.
Bert & Friends + 7krát3 + Hošty
11. 12. 2019 MeetFactory, Praha
foto: Romana Kovácsová
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.