redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 12.06.2021
Stonerrockoví Acid Row řádí již řadu let a nelenili ani během pandemie. Čile vydávají videa a plánují koncerty. V létě vystoupí například na Parkfestu nebo v Boskovicích. Kapelní sestavu tvoří Dominik Klesa, Václav Zlo a Alex Fonar, který se podělil o své nejoblíbenější hudební lahůdky - černé díry i důvody, proč mít rád zkreslenou basu.
Melvins – Joan of Arc
S Melvins to táhnem už nějakou dobu a pořád nás to spolu baví. Tahle písnička je ztělesněním středověku se vším všudy a zároveň celkem schematicky prezentuje ranou tvorbu Melvins. Zlá, tlumená kytara à la sludge, buzzovskej jekot místo bridge à la Night Goat, skladba songu ve stylu kubistickýho obrazu, grafika alba ve stylu cartoon à la bad trip a těžký nepředvídatelný bicí à la Dave Crover, protože there is nobody like him.
Electric Wizard – Barbarian
Tenhle song na téma Barbara Conana jsem kdysi od Electric Wizard slyšel jako první a byla to láska na první poslech. Pak už jsem se jenom vezl. Feťácko-okultistickej doom se všim všudy s motivy fantasy (v raný tvorbě především). Legalise Drugs and Murder!
Sleep – Sonic Titan
Nejlepší nástup zpěvu v songu ever. Ve chvíli, kdy prožijete celej vesmír riffů a máte pocit, že posloucháte instrumentálku, nastoupí přibližně v šestý minutě naprosto nečekaně zpěv, kterej vás vtáhne ještě hlouběji do černý díry s názvem Sleep. Přál bych si tenhle song slyšet znova a poprvý.
Kyuss – The Law
Kyuss nemaj v rámci desert rocku téměř žádnou konkurenci, což potvrzuje i tenhle song napsanej Joshem Hommem a Nickem Oliverim, který spolu po rozpadu Kyuss pokračovali v Queens of the Stone Age. The Law a několik dalších songů z alba Wretch celkem hezky předpovědělo budoucí spolupráci těhle dvou lidí. Akorát v týhle fázi jejich tvorba byla mnohem syrovější, těžší a neotřelejší. Za mě nejlepší věc z jejich prvního alba a nejvíc nedoceněnej song od Kyuss.
Fu Manchu – Evil Eye
Fu Manchu mají dva druhy písniček. Buďto songy do auta anebo songy na skate. Můžete si říkat, že jsem naočkovanej z Tony Hawk's Pro Skater 2, ale Evil Eye definitivně spadá do druhý kategorie. Tenhle song má všechno, co by si mohl teenager v 90. letech mohl přát – fuzz, wah, skateboardy, poušť, vzpouru adolescentů z americkýho zapadákova 70. let na motivy filmu Over the Edge. Srdcovka.
OM – On the Mountain at the Dawn
První důvod, proč jsem se zamiloval do zkreslený basy, a je úplně jedno, že ten song má přes dvacet minut. Pro spoustu lidí nuda, pro mě skvělá meditace a mantra postavená na basových riffech à la Geezer Butler, který tě zaručeně dostanou do nirvány. Viva la Al Cisneros!
Royal Blood – You Can Be So Cruel
Druhej důvod, proč jsem se zamiloval do zkreslený basy. Konkrétně teda do baskytar s krátkou menzurou. Při tom správným zapojení zvládne jeden člověk vykouzlit jak el. kytaru, tak basu zároveň anebo mezi nima měnit dle potřeby, což Mike Kerr dělá a dělá to fakt dobře. Kromě toho je tam vibe starých Queens of the Stone Age, který asi už bohužel nikdy nebudou takový jako dřív.
Mudhoney – Touch Me I'm Sick
Kapela, která mě v pubertě takříkajíc vychovávala a která byla i jedním z důvodů, proč jsem začal hrát v kapele. Kromě toho i první opravdová kapela, kterou jsem viděl naživo. Energie, bordel, pot, řev, fuzz, rozlitej chlast na podiu a debilní humor. Touch Me I'm Sick je dneska už taková grungeová devadesátková klasika a je tam tak nějak všechno, na čem stavěli v začátcích a v mnohém staví i dodnes Acid Row.
Black Sabbath – Electric Funeral
Protože je to asi první stoner-doomovej song ever ve stylu „Všichni tady chcípneme na atomovou bombu“. Nejtěžší věc od Black Sabbath, kterou si mimo jiné rád běžně zpívám nebo řvu po lidech na ulici v opilosti.
Swans – Lunacy
Když v roce 2012 vyšlo album The Seer a slyšel jsem první song z desky s názvem Lunacy, sedl jsem si z toho na prdel a v šesti minutách jsem tušil, že tohle album bude zřejmě aspirovat na jedno z nejlepších alb vůbec. Song, kterej zní jako iniciační rituál Procesní církve posledního soudu. Nekonečný repetice s dynamicky vzestupnou tendencí v kombinaci s nihilistickým textem v podání Micheala Giry vám zaručeně způsobí existenciální úzkost, ne-li permanentní psychózu. Píseň dospívání. Break the chain. Childhood is over.
guilty pleasure: Mogwai – I Know You Are, But What Am I?
Bude to znít divně, ale tuhle kapelu jsem poslouchal vždycky, když mi bylo blbě, aby mi bylo ještě hůř. Vždycky měli úžasnou schopnost – a to platí zvlášť pro tenhle song – dostat člověka do takovýho krásnýho limba, kde je ti sice smutno, ale zároveň nevnímáš nic kolem sebe. Jo a taky autisticko-obsesivně pojmenovávám fotky na sociálních sítí podle názvů jejich písniček. Howgh!
Acid Row
Fb kapely
živě:
Boskovice
8.–11. 7. 2021 Boskovice
web festivalu
Stone Smoker Festival
20.–22. srpna 2021 Skalákův Mlýn, Meziříčko
Fb událost
foto © Tereza Kopelentová
redakce 01.12.2024
Deset důvodů proč číst fantastiku. Deset tipů na knižní tituly.
redakce 23.10.2024
Ředitel Marek Hovorka pro vás vybral 10+1 filmový tip, který byste si neměli nechat ujít, což berte jako velmi husté, jakkoliv jedinečné síto. Snímků budou stovky!
redakce 17.10.2024
Francouzský fenomén, který doma vyprodává mnohatisícové haly, míří k nám na dva koncerty. Groove Brno.
redakce 06.10.2024
V rámci festivalu Music is Nina a Štěpán Honovi představí jedinečnou barevnost spojení klavíru a vibrafonu. Zatím si poslechněme klavíristčiny oblíbené skladby.
redakce 19.09.2024
Co může být lepšího než doporučení přímo od členek týmu festivalu, které vám prozradí, na jaká shows letošního Lunchmeatu nesmíte chybět?
redakce 11.02.2024
Lukáše můžete znát z kapel Orient nebo Ginger Wizard & Peter Jacksons. Také je součástí nahrávacího studia Tropical Cell. Lásky, nejoblíbenější kapela a guilty pleasure?
redakce 26.10.2023
Co všechno peruánskou rodačku Alejandra Cárdenas Pacheco inspirovalo? Můžete vidět a slyšet na Le Guess Who?, nebo taky za pár dní v Punctu.
redakce 13.10.2023
"Znát a milovat album Raw Power od The Stooges bylo součástí mé identity, když jsem začínal hrát ve vlastních kapelách," říká zpěvák Felix Bushe. Zítra živě.
redakce 02.10.2023
Sedm divadelních vzpomínek, které jsou pro Adama zásadní, tři tipy, co v nejbližší době vidět v Praze, a jedno guilty pleasure!
redakce 15.09.2023
"Nedávno jsem si uvědomila, že hudba kterou jsem poslouchala jako teenager hluboko uvnitř mě zakotvila a podvědomě inspiruje mou dnešní produkci," říká Martyyna. Lunchmeat volá.