10 + 1 = June Cocó

„Jako by Kate Bush objevila zen buddhismus,“ píše se o tvorbě německé písničkářky June Cocó. Svou prvotinu The Road vydala už v roce 2015, za svůj skutečný debut však pokládá až listopadové album Fantasies & Fine Lines. Společným jmenovatelem nových písní je téma hledání a nacházení sama sebe, ale jak přiznává při vzpomínce na první klavírní melodii, album je pomyslným milostným dopisem právě pianu. Nástroji, za který June usedá, aby ve skrytu jeho majestátnosti obnažila nitro, a zpoza kterého se nestydí rozeznít i melodie, kterých není autorkou. Některé skladby často proslaví a přivlastní si až jejich interpret. A i ty se objevují v následujícím výběru formativních skladeb June Cocó.

Beethoven - Für Elise
Beethoven je důvod, proč jsem začala hrát na piano. Bude to možná znít nadneseně, ale vážně si myslím, že piano je láska mého života. Když jsem jako malá holčička zaslechla, jak někdo z mých kamarádů hraje tuhle píseň, začala jsem být posedlá tou melodií a zvukem, jaký vyluzuje piano. Z klasických skladatelů je Beethoven stále mým nejoblíbenějším. Moje nová deska Fantasies And Fine Lines je vlastně taková love story mezi mnou a hudebním nástrojem, kterým to všechno začalo. Ludwigu, děkuji.

Nina Simone - Feeling Good
Tuhle píseň miluju, jako by se mnou byla celý můj život. Hrála jsem ji mnohokrát, dokonce u přijímacích zkoušek na univerzitu, kde jsem studovala hudbu. Nejraději mám verzi od Niny Simone, podle mě už jí ta píseň navždy patří. Nina je skvělá a její pestrý katalog písní bych mohla odrecitovat zpaměti, včetně jejích předělávek geniálních skladatelů jako The Beatles nebo Randyho Newmana. Ta čistota a upřímnost její hudby mě ohromuje a síla a nasazení, s jakým zpívá, je mi velkou inspirací. Má v sobě kouzlo. Před pár týdny jsem se na festivalu MaMa v Paříži setkala s jejím původním manažerem, oslovil mě emailem, když našel mé jméno ve festivalovém programu. Věřili byste tomu?

Ozzy Osbourne - Dreamer
Můj životní příběh… Tahle píseň by mohla být mé motto. Už ve škole jsem byla ten typ smíška s hlavou v oblacích. Některým klukům jsem možná byla pro smích, ale dnes mi mé sny a představivost dovolují tvořit hudbu. A právě tato skladba - jako pomyslná óda na Lennonovu Imagine - je dnes ještě naléhavější než kdy dřív. Hrávala jsem ji mnohokrát po barech. Jednoho dne nahraju svůj cover.

Lou Reed - Perfect Day
Když dojde na Lou Reeda, není snadné vybrat si mezi Perfect Day nebo Walk on the Wild Side. Vlastně mám mezi jeho písněmi více než jednoho favorita. Miluju ten jeho černý humor a odlehčený sarkasmus, s jakým vypráví příběhy. Kdykoliv slyším Perfect Day nebo Walk on the Wild Side, naplní mě pocit smíření se současným světem.

Kate Bush – Cloudbursting
Jedna z mých prvních kazet byla The Whole Story od Kate Bush, jako malá jsem ji poslouchala pořád dokola. A pořád ji mám. Její zpěv mě dokázal zhypnotizovat, miluju její cit pro melodii. Kate Bush je mi dodnes velkou inspirací.

Little Dragon - After the Rain
Tahle píseň mi připomíná rok strávený v Berlíně, poprvé jsem ji slyšela, když jsem se tam přestěhovala. Pak jsem Little Dragon náhodou viděla vystupovat, byl to můj první berlínský koncertní zážitek. A jejich koncert mi vyrazil dech!

Bob Dylan - Like a Rolling Stone
Životní meta každého písničkáře je, když se z vaší písně stane hymna jedné generace. Tahle píseň mi evokuje krásné letní večery u ohně. A přestože mým nástrojem je piano, Bob Dylan mě inspiroval zkusit vzít do rukou kytaru. Před pár týdny jsem předskakovala na koncertě Justina Jessa, který do svého setu zařadil i Dylanovu skladbu Make You Feel My Love. Jeho podání mě dostalo, i v roce 2019. Myslím, že dobrá píseň si vždycky najde svou cestu k hudebníkovi a odhalí jeho opravdový talent.

Queen & David Bowie - Under Pressure
Ta basová linka je jedním slovem geniální. Duet dvou mých hudebních hrdinů. A poselství skladby je jasné: give love, give love, give love… Celý repertoár Queen mě držel při životě, když jsem prožívala těžké období na maloměstě v Bavorsku. S láskou jsem přehrávala jejich písně na piano, zpívala a snila o duetu s Freddiem.

Feist - Inside and Out
Tohle byla první píseň Feist, kterou jsem objevila, přestože jejími autory jsou Bee Gees. Jsem velkou obdivovatelkou Feist, její album Let It Die jsem vydržela poslouchat rok v kuse, což se mi tak často nestává. Přežila jsem díky ní jeden bolestivý rozchod.

Stephen Sondheim - Send in the Clowns
Jak by řekl Frank Sinatra: krásný svazek mezi slovy a hudbou Stephena Sondheima. Jako malá jsem chodila na lekce hry na piano a tam můj lektor objevil můj talent na zpěv. Ve škole mě pošťuchovali, ať jim zazpívám, hrozně jsem se styděla. Send in the Clowns byla první píseň, kterou jsem zazpívala a odehrála před publikem a nikdy nezapomenu ten pocit, který jsem prožívala a reakci okolí na můj výstup. Tohle byl začátek hudební cesty, kterou kráčím dodnes. Nedávno jsem viděla nový film Joker a ten mi tuhle skladbu znovu připomněl. Je fantastická. Stephen Sondheim je autorem mnoha překrásných kompozicí.

Guilty Pleasure: Miluju stromy. Někdy je objímám, někdy s nimi mluvím. Mám svůj oblíbený buk v parku poblíž domova, který pozdravím vždycky, když venku cvičím jógu.