10 + 1 = Míra Wanek (Už jsme doma)

Miroslav "Míra" Wanek je muž mnoha profesí. Textař, básník, skladatel, hudebník a pedagog pocházející z Teplic založil v roce 1981 legendární punkovou úderku F.P.B, o čtyři roky později pak s Romkem Hanzlíkem přešli do kapely Už jsme doma. V té hraje dodnes.

Renaldo and the Loaf - Lime Jelly Grass (1981, Songs for Swinging Larvae)
Renaldo and the Loaf nikdy nevystoupili živě, ale stali se inspirací pro mnoho alternativních kapel, včetně té naší. Fantazie a invence plné hrsti.

Art Bears - The Bath of Stars (1979, Winter Songs)
Art Bears byli první kapelou tohoto typu, kterou jsem kdy viděl, bylo to zjevení a zůstali mi pod kůží dodnes.

Dunaj - Je čas (1993, Dudlay)
Dunaj jsou naši souputníci a po krvi nejbližší. V téhle písni navíc vzpomínka na dobrého člověka Jirku Kolšovského, po němž se voda v mém rybníce nikdy neuzavřela.

Dvouletá fáma - To ta ta to (1983, stUdio)
Dvouletá fáma tohoto ranného období je unikátní. Svojí hráčskou schopností, smysluplnými dada texty, zpěvem bez přetvářky a póz, hudbou o míle napřed před zbylými kapelami té doby. Věřím jim každý tón.

Nicholas Lens - Sumus Vicinae (1994, Flamma Flamma)
Krásná hudba a organické propojení operního zpěvu, elektronické hudby a tradičních balkánských popěvků. Doporučuji poslouchat ve tmě a nahlas.

Charming Hostess - Elenke (1999, Eat)
Charming Hostess jsem objevil na cestách a zprvu je považoval za „bokovku“ kapely Idiot Flesh, se kterou jsme hodně jezdili. Ale nebylo to tak – Jewlia Eisenbergová dala dohromady trio zpěvaček a přizvaly si na pomoc tři hudebníky (a to právě z Idiot Flesh) jako background. Přetavují židovské písně z různých koutů světa do zcela nové formy, protahují tenkou zlatou nit mezi stoletími, mezi kontinenty a v samotném způsobu zpracování těch písní jako by se odrážel spletitý osud židovského národa v celosvětové diaspoře.

The Ex & Tom Cora - State of Shock (1991, Scrabling at the Lock)
S kapelou The Ex nás pojí mnoho, kromě přibližně stejného data vzniku i podobný přístup k hudbě, oni ale mnohem více improvizují. Také měli mnohaletý náskok v cestování, ale už jsme to skoro srovnali. To spojení s Tomem Corou je funkční, žádný doprovod na cello nebo vata, slyšel jsem ty skladby i bez Cory, ale nikdy to nebylo ono. Dodnes mám z této skladby svíravý pocit v břiše.

The Residents - Six More Miles (1986, Stars & Hank forever)
Od The Residents cokoliv, ale tato píseň má smutek i nadhled nad ním, hloubku i humor. Jedná se o starou americkou píseň, ale The Residents ji přetavili do takové naléhavosti, že bych ji chtěl poslouchat stále znovu v rychlém sledu za sebou. Existuje i nikdy nevydaná verze této písně nazvaná Marching to the We, kterou mi The Residents kdysi napsali jako svatební pochod.

Collegium Musicum - Burleska (1973, Live)
Tahle deska mi kdysi otevírala oči a pořád v nich stojí jak nezlomitelná špejle.

Žanna Bičevská - Černý havran
Když poslouchám lidové písně, jsou mi nějak vzdálené, jako by některé ty věci už dávno nebyly pravda. Ale když slyším tuto píseň (a mnoho jiných od Bičevské nebo od našeho Hutky) v podání Žanny Bičevské, jako by zpívala zcela současnou píseň a ještě k tomu tu, která se mi zrovna stala. Je to jak abstraktní emocionální popis mého vlastního zápasu.

guilty pleasure:
Metallica Enter Sandman performed on KAZOO by Mister Tim
Učil jsem kdysi na filmové škole a kromě jiného jsem studenty seznamoval s hudebními nástroji. Toto video jsem vždy pouštěl jako ukázku hry na nástroj kazoo. Je to vtipné a studenty to vždy probudilo z jinak nudného vyučování.