3na3: Lunchmeat 2016

Kolektiv pohybující se kolem elektronického epicentra NEONE pořádá bezpočet akcí během celého roku, ale teprve podzimní Lunchmeat festival nasytí hlad po progresivní elektronice ve spojení s novými médii. Hlavní večer se sice odehraje až v polovině října, ovšem jeden z jeho předkrmů se bude servírovat už v neděli, a to, chvalme pána, v Klášteře sv. Anežky. Proč a jak nám vysvětlil šéf podniku Jakub Pešek.

„Lunchmeat festival spojuje styčné body mezi kvalitní elektronickou hudbou, vizuální show a novými médii v synestetický zážitek. Na Lunchmeat festivalu potkáte na jednom pódiu pečlivě vybrané tvůrce z odlišných sfér, kteří se sami často potkávají vůbec poprvé.“ Takové charakteristiky jsou jako z žádosti o grant, zároveň dneska na spojení djs a vjs sází takřka všichni promotéři. V čem je Lunchmeat jiný? Jak probíhá výběr těch, kteří se na pódiu potkají poprvé, a už se to někdy nepovedlo, tedy výsledný dojem?
Vizuály, často dost kvalitní, už jsou integrální součástí klubové kultury, věřím, že Lunchmeat je jiný ve dvou směrech. Jednak od počátku razíme názor, že hudba a vizuál by měly být v souladu a navzájem spolu komunikovat – nejde tedy jen o to mít nějaká světla nebo projekce prostě proto, že je to v dnešní době must nebo in. Na to navazuje druhá věc, a sice že se snažíme vybírat hudebníky a vizualisty, jejichž tvorba spolu koresponduje a o nichž si myslíme, že jim to spolu bude na jedné scéně velmi dobře fungovat. To, že spolu pracují (a v českém prostoru se představují), často vůbec poprvé vychází z dlouhodobé snahy Lunchmeatu přivážet do Prahy nové, progresivní projekty. Zároveň ale sázíme i na „osvědčené“ kolaborace, které měly premiéru na velkých festivalech, jako je například Berlin Atonal nebo Unsound.

Byla by škoda omezit festival Lunchmeat jen na hlavní večer. Za sebou máte sobotní CTM & Lunchmeat present Berlin Current a před sebou Special Opening – The Well (Koreless/Emmanuel Biard). Jaké to bylo a jaké to bude? Oficiální zahájení festivalu v Anežském klášteře? To mi přijde v současné honbě za neotřelými prostory už hodně daleko, ale počítám, že to asi nemá jen první plán...
Warmup Berlin Current připravený ve spolupráci s CTM především potvrdil, že berlínská scéna je před tou místní napřed o několik kroků. Zdá se mi, že estetika i žánrová dramaturgie zdejších akcí trochu ustrnula. Podívejte se na to, co dělá třeba berlínský label Janus, a pochopíte, o čem mluvím.

The Well v Klášteře sv. Anežky, to bude absolutní slast. Myslím, že site-specific provedení bude téhle show slušet podobně, jako slušelo Muzeum hudby loňské peformance Roberta Henkeho. Tu lokaci jsme vybrali ze dvou hlavních důvodů – jednak vychází z našeho dlouholetého partnerství s Národní galerií v Praze, protože objekt je v jejich správě a byl nám nabídnut k využití. Druhak je to absolutně nádherná lokace, která byla dlouhou dobu uzavřená a spousta lidí kolem ní chodila, aniž by tušila, co skrývá. My ji teď znovu otevřeme.

Jak je Lunchmeat zajištěný finančně, máte nějakou podporu ze strany města, nebo grant? Legowelt nebo Roly Porter nejsou malá jména... Koho byste rádi dostali do Prahy, kdybychom se nebavili o penězích? Anebo v současné konstelaci a zájmu publika si můžete dovolit to, o čem sníte?
Bez podpory z veřejné a soukromé sféry by to nešlo. Máme grant od Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury nebo Městské části Prahy 7 a velkou měrou nám pomáhá i náš hlavní partner Excelent. I tak musíme část programu v podstatě dotovat. Každý festival je zároveň splněný sen, vždyť dramaturgii stavíme podle našich osobních přání. Našim cílem, ale není vozit obrovská jména díky neomezenému rozpočtu, nýbrž prezentovat divákovi objevné projekty s originálním rukopisem a nebo je dokonce pomáhat iniciovat našimi aktivitami, kdy nabádáme hudebníky a vizuální umělce ke společné tvorbě. Největším cílem nebo přáním je ale možnost kontinuální činnosti. Vytvoření profesionálního teamu, který se bude moci Lunchmeat festivalu věnovat celý rok. To je to, kde nám finance stále chybí.

Na koho se nejvíce těšíš z lajnapu hlavního večera a proč?
Na tuhle otázku se velmi těžce odpovídá, protože každý z vybraných projektů pro nás něco znamená a má jasný důvod, proč jsme ho pozvali. Ale zkusím vyzdvihnout z každé stage něco speciálního. V Neone to je dánská sound designérka s hypnotickou techno produkcí SØS Gunver Ryberg, kterou vizuálně doprovodí duo Bartůňková / Kudlová, a nám dalo hodně práce tuhle spolupráci, resp. nový projekt vytvořený pro Lunchmeat 2016, domluvit. V Elektře jsou to bezesporu Amnesia Scanner, kteří přijíždí o pár dní dříve, aby připravili site specific verzi své futuristické show evokující klubovou párty v roce 2080. Viděl jsem je v berlínském divadle Volksbuhne a byl to nezapomenutelný zážitek a okamžité rozhodnutí je pozvat. No a na hlavní stagi rád zmíním projekt Andreje Boleslavského a Márii Júdové, kteří vytvořili geniálně jednoduchou, a přesto parádně efektivní světelnou projekci pro Samuela Kerridge. Tahle show byla premiérovaná na berlínském festivale Atonal, ale vznikla na malinké akci jménem Mozaik v Neone. Je to pro česko-slovenskou novomediální scénu obrovský úspěch a já jsem rád, že se do Prahy projekt vrací v dospělé verzi. Nicméně je to nespravedlivé vyzdvihnout tyhle tři příklady, protože všech 19 pozvaných projektů má obrovskou kvalitu a těším se na každý jeden z nich.