3na3: Piper Records Night(s)

Po čase jsme se vydali mimo Prahu a profláknutá jména. Kopřivnické vydavatelství Piper Records funguje více než deset let a vydalo namátkou nejrůznější nosiče kapel LU, Nierika, Miou Miou, C, Nesselsdorf, Mucha nebo naposledy Madebythefire. A chystá volume první mejdan ze série Piper Nights, které by měly představit tuzemské spolky, které jsou jim blízké, a vždycky jednu kapelu z domácí stáje. Na drátě šéf labelu Vlad Schwarz a Marek z Dialog Crew, který je jeho pravou rukou, jestli se to tak dá říct…

Kopřivnická scéna - jak ji vidíte coby zástupci různých generací, posledních dvacet let? Co si představit za tak malým městečkem, které se v určitých ohledech nebo v některých dobách dalo srovnávat třeba s Ostravou?
Vlad: Kopřivnická scéna za posledních 20 let. Já bych tam dal za 25 let, protože to podstatné pro další vývoj se odehrálo počátkem 90. let. Uvádím namátkou Paviáni, Civil & Military Club, OSRJ, Stupid As You, Apple Eaters, Uhlí (kopřivnické), Charón a také bych k tomu přidal Valerian´s Future nebo příborské Inside. V půlce devadesátých let hráli Něco jiného nezávislého, pak třeba Mahoňadro, na konci pak vznikli Nesselsdorf. Z těchto kapel pocházejí muzikanti hrající v kapelách Nierika, Lu, Milano, Valeriani hrají dodnes, stejně jako Dead Blues. Paralelně s tím vzniká názorově vyhraněnější scéna, kterou reprezentují třeba Vas Szuszanne nebo Ema Camelia. Do jisté míry je to spojeno s existencí klubu Nora.

Marek: Hehe. Pan kunsthistorik. Pěkně jsi to vyjmenoval, ale zapomněl jsi ještě na Kauflant, Tatrosku a pak z té juniorky na Unstable anebo Todash, kteří už ale nehrajou. Já to vnímám s odstupem času tak, že pro mě sehrál hlavní roli klub Nora, do kterého jsem od svých čtrnácti chodil na koncerty. Stovky akcí, festival Šlahouny, první brka a seznámení s „jinou kulturou“. Úplně jiný svět, který mi otevřel oči. Byl jsem tehdy na gymplu. Zasáhlo mě to. Znáš to. No a zhruba ve stejné době začali Radim s Vilémem organizovat koncerty pod hlavičkou Emergency of Sound a Vlad založil vydavatelství Piper Records. Zlatá éra sicilská. Pak ale Nora přestala fungovat, pár kapel postupem času zaniklo a koncerty se přesunuly do hospod a barů, kde se zrovna dalo hrát. Což se více méně děje doteď. Kapel je míň, ale nestěžujem si. Máme super čajovnu, kde se čas od času objeví zajímavé věci, všichni si tady navzájem pomáháme. Jsme jedna rodina. Musíme si pomáhat.

Piper Night je primárně podpora labelu? Mejdan pro kamarády s podobným hudebním zaměřením?
Vlad: Mejdan, za kterým je Mára, který mne vždycky do něčeho dokope.

Marek: Jo, to jsem já. Napadlo mě udělat alespoň takový malý večírek, když nám ten festival letos, a vlastně ani loni, nevyšel, ale všichni jsme se domluvili na tom, že budeme dělat určitě i další pokračování. Takže vlastně takový maraton. Koncept je jasný. Jedna kapela ze stáje Piper Records a pak věci, o kterých si nadšeně píšeme a pak o nich fundovaně kecáme u piva. Na první večer vyšla divoká karta na Manon meurt, The Finally, Superego Kid a lokální podivnost tady od nás, takže Kauflant. A myšlenka? Já to vymyslím a Vlad to zaplatí. Jednoduchá rovnice. Jsme přece jedna rodina. Musíme si pomáhat.

Vydavatelské plány Piperu nebo Dialog crew? Kazety? Vinyly? Je u nás kapela, kterou byste rádi vydali?
Vlad: Kazeta Milano. Vydal bych Yes, ale asi bych jim nedokázal zajistit pořádnou distribuci.

Marek: Tojo, Yes! Já mám v merku Markétu Irglovou, takže kazeta. Markéta je slušná šťabajzna, tydle holky to v sobě maj...