3na3: Snediggen Snurssla / AVA

Brněnský kolektiv AVA sledujeme dlouhodobě a rádi, už dneska se podílí na akci nazvané Noise.Kitchen Synth Fest, který se odehraje v Holičově likusáku. Co to je? Kdo je Holič, co jsou likusáky, proč straší na půdě a kolik toho vůbec výhledově plánují? Tady i venku, neúrekom. Snediggen Snurssla dodal něco peprných detailů a nastolil brněnský kontext...

V Brně v posledních letech sílí chutě části promotérů objevovat nová místa, což ale určitě platí i pro Prahu, a spolu s tím se mění i očekávání publika. Z těch desítek akcí, které jsme s AVA za poslední dva roky udělali, se odehrály v klubech asi tak dvě, protože takto máme větší svobodu vytvářet prostor podle sebe a publikum má zase větší svobodu, jak s tím vším naložit. Jednak mě těší vidět, že jsou lidi ochotni podnikat různá dobrodružství do neznáma na okraj města, jednak věřím, že ten vibe, který se snažíme vytvářet, je neopakovatelný, a jednak je zajímavé pozorovat další kolektivy, které se vydávají podobnou cestou. Ten proces je přirozený, protože místní klubový prostředí, který dřív nabízelo prostor pro zážitek nad rámec profánní každodennosti, trochu ustrnulo (čest výjimkám à la „Praha v Brně“), připadá mi, že dění v něm se stává sterilní, samozřejmý a očekávatelný, a nejde jenom o hudbu. A publikum už chce trochu víc. To neznamená, že bych si přál mizení klubů. Naopak, tenhle proces vytváří pnutí, ve kterým dochází k inovaci klubů samotných.

Samozřejmě, s rostoucí chutí po „nočních dobrodružstvích“ s autentickou příchutí mezi stále větším množstvím lidí zaplavuje „koupalištní tech-house“ i prostory, které prostupoval duch nezávislosti. Příkladem je třeba Malá Amerika, která už to má za sebou. To dobrý se ale, věřím, šíří dál a my tak nějak intuitivně ty svý "vajbrešans“ hledáme na nových, jak jinak než „tekutých“ píscích. Zatím jsme se neutopili.

Máš na mysli třeba tzv. "likusák", ve kterém jste se v poslední době uhnízdili a ve kterém proběhne Kitchen.Sync Fest, na kterém se podílíte?
Ano. Po boku Bastl Instruments, jejich dílny Noise.Kitchen a Toma Holiče, který tomuhle papírovýmu prostoru "o mnoha atmosférách" pomohl na svět, i když tak trochu nechtěně, tam děláme pokračování našich společných Unoraves a zároveň poslední akci. Bohužel? Nebo s ohledem na výše řečené bohudík?

Tentokrát jde o festival pořádaný Bastlem a jejich Noise.Kitchen, který probíhá na ose Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Na něm představují své neméně šikovný parťáky z DIY modulárový scény – ať už skrze hudbu, tak skrze workshopy a moduly, které vyrábí. Ten lajnap je taková obří chobotnice s chapadly z patchovacích kabelů, které sahají do celýho světa, a jak je vidět, neustále se rozrůstají. Mám z toho velkou radost, protože se tady potkají český špičky jako Sister Body nebo White Wigwam s modulárovými mágy jako jsou Snazzy, mí oblíbenci Dick DeLorean a Kodek nebo Ströme, kteří se svou hradbou modulů dělají překvapivě melodické a propracované elektro techno. Není to ale zdaleka o taneční hudbě. Za zvýšenou pozornost stojí Noroeste, kteří nás po lynchovsku po návštěvě bílého vigvamu zavedou do toho černého se svým temným ambientním noir jazzem, nebo náš nový stájový homie, v Bratislavě usazený Angličan BZGRL, jehož mozaikovitý, ale nádherně kompaktní sound se pohybuje ve vodách mrazivého dronu, měňavkovitého futurismu à la Oneohtronix Point Never a dystopického zlámaného bassu.

Veškerá ta energie nahromaděná v papírovým baráku během čarodejnickýho víkendu možná nevěští nic dobrýho, ale já věřím, že ten barák je stejně skrytá kosmická loď, která ve chvíli, když se spojí všechny ty racky, spíš odlítne, než aby stihla shořet. Sám jsem zvědav, co se stane!

Co se bude dít, až tohle všechno skončí? Akce na jiných planetách? Nebo se na jinou planetu přesune Brno?
Já myslím, že všichni ví, že Brno už jinou planetou dávno je. Samozřejmě, takovým naším malým vesmírem je Rumiště, které si dál bují a utěšeně roste. Pokračujeme v půdních komorních koncertech, nedávno jsme oslavili dvacátou akci a loni na podzim jsme s AVA odstartovali Půdní pudy, což je průběžná série hudebních akcí, do kterých vtahujeme i další půdní a jiné prostory „někde mezi“ a „nad“. Naše další „loft session“ se tak příští týden přesune z Rumiště po roce opět do bývalé továrny Mosilana, kde přivítáme zvukového umělce a performera Anteze s jeho projektem Continuum, jehož živé provedení se pohybuje někde mezi pohybově-zvukovou performance a šamanským rituálem. Hned další den mu děláme workshop a moc se těším. No a příští víkend si dáváme takovej non-stop flight v podobě spočnýho showcaseu AVA a Bastl na ose Pardubice – Vídeň – Bratislava.

Koukám, že si s Bastlem dost rozumíte. To zase budou vesmíry…
Si piš. Všechno jsou to výjimečný prostory a strašně se těšíme… pokud to přežijem. Po pátečním večeru velmi slibného pardubického festivalu MENU Laboratory v prostorech Automatických mlýnů (kromě AVA a Bastl taky Baba Vanga, Opak Dissu, spousty workshopů, instalací atd.) se na celý den zavřeme do naší oblíbené vídeňské Mo:e, bývalé továrny, která v současnosti funguje jako koncertní a výstavní prostor. Do konce května to však musí zavřít, stále stejný příběh, a tak jsme se rozhodli je podpořit vlastní akcí, a zároveň to pojmout jako takovej reunion Brna a Vídně. Tahle města jsou od sebe malej kousek, ale místní DIY experimentální scény toho společnýho potenciálu tolik nevyužívají. V posledních letech jsem měl na tohle téma tolik rozhovorů s Vídeňáky, kteří to vidí podobně, že jsem se rozhodl to změnit. Tahle akce je důsledkem několik let probíhající spolupráce s různými vídeňskými kolektivy. AVA a Bastl si tak z Mo:e udělají takové celodenní pískoviště společně s místní scénou. Vlastně nikdo z nás neví, co všechno se tam odehraje, ale lineup nemá konce a završí to sluchátkový rave à la "silent disco". Věřil bys tomu, že prostor, kterej kvůli rušení nočního klidu vždycky musel končit v deset, tenhle koncept nikdy nevyzkoušel?

No a v neděli se společně doplazíme do naší oblíbené bratislavské mekky Fuga. Z lineupu se dá usuzovat, že z nás zbudou obrovský klubka patchovacích kabelů. Jak říkáš, vesmíry.