Jan Starý | Články / Reporty | 17.06.2019
Když hudební kritik Simon Reynolds ve své knize Retromania (2010) lamentoval, více či méně oprávněně, nad neschopností současné hudby nebo obecně popkultury přijít s něčím novým, se skutečnou změnou paradigmatu, kde by nešlo jen o recyklování a lehké obměňování starších vzorců, s nadějí se díval na scény mimo tradiční Západ jako možný zdroj progrese. Při pohledu na vývoj posledních let se zdá, že tahle předpověď vyšla. Ozývá se šanghajská scéna, prominentní londýnští producenti jsou nadšení z jihoafrického žánru gqom, v Portugalsku zní Angolou nasáklé rytmy batidy – a stále častěji se mluví také o na současnou elektroniku zaměřeném ugandském labelu Nyege Nyege Tapes, který měl v MeetFactory malý showcase.
Akci provázela od začátku smůla. Původní odklad kvůli vízům měl mít pozitivní dohru v podobě účasti skvělého Slikbacka, který ale nakonec ze stejného důvodu nedorazil. Zástup zařídila ghanská producentka Pö z dua Poko Poko, která je s Nyege Nyege volněji spojená. Její DJ set vybíral to nejlepší z afrických scén – intenzivní, poměrně temné a rozbité rytmy, kde se tribální perkuse proplétaly s aktuální elektronikou. Tracky od Slikbacka, které v setu také zazněly, poučené děním na Západě, ale s ryze vlastní výrazem, mohou dát dobrou představu o náboji večera.
fotogalerii z koncertu najdete zde
V divokých synkopacích se snadno propadalo do rituálního, atavistického transu, kde mizel svět a zůstávaly jen rytmy. V publiku mu radostně podléhali snad všichni. Díky nevelké návštěvě tak vznikla extrémně neformální atmosféra garáže nebo staré dílny (třeba na předměstí Kampaly), kde pár desítek kamarádů tančí do roztrhání těla. Ideálně na boso.
S plynulým přechodem do setu dua Bamba Pana a Makaveli přišlo další vyhrocení. Singeli, pekelně rychlý východoafrický žánr, zní zpravidla jako série infarktů, naživo bylo ale mnohem jednodušší se na zběsilá tempa naladit. Místy konvenčnější melodika se slila s beaty do nekonečného přívalu, přes který znělo zaříkávání rappera Makaveliho. Myšlenky na horko, únava a všední povinnosti šly stranou. Pro většinu z nás šlo nejspíš o první živé setkání s něčím takovým, ale spontánní energie singeli hovořila napříč kontinenty. Tady nešlo o lacinou exotiku – v pátek vládla MeetFactory autentická, překvapivá a přirozená současnost.
Nyege Nyege showcase
14. 6. 2019 MeetFactory, Praha
foto © su
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.