Pavol Gajdoš | Články / Reporty | 23.03.2015
Koncert Devina Townsenda a jeho perepúte nastavil latku profesionálnych metalových koncertov v našich končinách pre rok 2015 dosť vysoko. Dôvodov bolo mnoho. Jeden z kľúčových bol cit pre stieranie hraníc - charakteristický pre celú tvorbu 42-ročného hyperaktívneho a sympatického Kanaďana.
Šialeným Nórom Shining stačilo úvodných 25 minút, aby svojím neopakovateľným mixom jazzu, metalu a elektronickej zvukovosti nenechali ani jedny ústa v bratislavskom Majestic Music Clube zatvorené. Barytón saxofón, stroboskopy, klávesová siréna, zefektovaný vokál, divé pódiové nasadenie a to všetko v odtieňoch súčasnej čiernej vo zvuku i obraze. Dochvíľni šťastlivci v publiku si mohli odfajknúť vzácny pobyt v ich autorskej, avantgardou páchnucej, no zároveň precízne vyleštenej škatuľke black jazz.
Nestranní a pozorní diváci (akých bolo v publiku nemálo) si pri druhej kapele Periphery všimli, že oproti severanom im toho nemálo chýba a že múza k nim nebola obzvlášť rozhadzovačná. Chýbala spontánnosť, rock’n’rollová špina, revolta a hlavne pesnička. Pre skalnejších djenterov nechýbala energia, dokonalé vokálne i inštrumentálne výkony, invenčný prístup k hudobnému času či mladícka moderná sviežosť bez ťaživých koreňov. Nehrateľné pasáže išli (naoko) ako po masle, no tri dlhé čisté tóny do štyroch dôb pálili očami gitaristov diery do hmatníkov. Obľúbenosť Periphery spočíva v tom, že začali skôr behať ako chodiť, a tak „úspešne“ zhudobnili jednu z najsilnejších túžob dnešnej doby.
Devin túto hru ale (ani tento večer) nehral. Už najmenej 25 rokov dobre vie, že (aj jeho) umenie je štafetový beh na dlhé nevykolíkované trate bez cieľovej pásky. Aj preto spájal so šarmantnou eleganciou staré a nové, pomalé a rýchle, hlasné a tichšie bez akýchkoľvek rozpakov. V jeho obrovskom svete (ktorého súčasťou je aj pódium) sa rudé oči Maršálů kamarátia s Pro-Tools, Bel Canto s ohyzdným škrekom, sedem strunový high gain s Telecasterom a jeden neohroziteľný „omniscient“ mimozemšťan s jedným hlúpnucim plešatým „fetid“ pozemšťanom. Devin odvážne bojoval so statusom hudobného alfa samca, a tak milo kontrastoval so svojou wall of sound prednahratou produkciou, ktorá sa ale nečakane utopila v stenách bývalej kinosály. Vystúpenie ako jediné v ten večer malo svoje hity, balady, pátos, intimitu, iróniu, humor a v nich svoje žiarivé vrcholy i miernejšie pády. Na Devin Townsend Project konto teda pribudli ďalšie extra body v teste času a závan extrémnej synkretickej človečiny z Kanady bude očarená Bratislava vetrať ešte dlho.
Devin Townsend (can) + Shining (nor) + Periphery (usa)
13. 3. 2015 Majestic Music Club, Bratislava
foto © Ivan Džugan
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.