Články / Rozhovory

Anketa: Co dnes, co zítra? (promotérská edice)

Anketa: Co dnes, co zítra? (promotérská edice)

redakce | Články / Rozhovory | 24.04.2020

První dva díly ankety (čtěte tady a tu), která se ptá na dopad koronavirové pandemie, jsme věnovali hudebníkům, nyní se obracíme na promotéry. Současná opatření už povolují malé akce, nicméně obrovským limitem pro pořádání koncertů je také neprostupnost (nejen našich) hranic a nejistá budoucnost některých klubů. Organizátoři festivalů pro desetitisíce i akcí pro pár nadšenců odpovídají na dotazy, zda se vrátíme do starých kolejí a zda je to vůbec žádoucí.

Známe konečně plán postupného uvolňování mimořádných opatření, výhled do budoucna. První koncerty pro 50 osob by se snad mohly odehrát koncem května. Co na to říkáte a jaký bude váš následný postup?

ŠTĚPÁN BOLF (AM 180, CREEPY TEEPEE): Doufáme, že se postupně situace vyvine tak, že bude možný pořádat koncerty a akce i pro víc než 50 lidí, a bude to zároveň bezpečný. I když nás se tahle kapacita zásadně nedotkne – je to tak počet, co na naše akce obvykle chodí.

TOMÁŠ FIALA (OBSCURE, BRUTAL ASSAULT): Je skvělé, že je alespoň nějaký rámec. Ten samozřejmě bude uspořádaný dle aktuálního vývoje epidemie, ale je alespoň rámec. Z epidemiologického pohledu je to logické, z promotérského to v podstatě nic neřeší. Momentálně vnímáme, že je ještě stále jakási šance, že by konec léta mohl festivalově proběhnout, a pokud nějaká možnost bude, musíme věci koordinovat tak, jako by se festival konal. Akorát paralelně musíme vytvářet možné řešení pro případ, že se to nepovede.

JAKUB JÍRA A ŠTĚPÁN DRBOHLAV (LANDMINE ALERT): Děláme zahraniční kapely, takže bychom uvítali plán, za jakých podmínek se budou otevírat hranice. V našem případě se postup v podstatě odvíjí od faktu, že všechny kapely, které jsme měli v Praze hostit, zrušili a následně přesunuli svoje tour na podzim 2020 a dál. Aktuálně nicméně stále nevíme, v jakém režimu budou od září naše hranice, a to nám vše komplikuje. Každopádně počáteční uvolňování se nás netýká, i když si možná v létě střihneme jednu, dvě menší akce s kapelami z labelu, abychom nevyšli ze cviku.

ANTHONY JOUET (FOURCE): Během března až května jsme byli nuceni zrušit nebo přeložit opravdu hodně akcí, obvykle jsou zrovna tyhle měsíce pro nás velmi rušné. Vypadá to, že nás čeká to samé ještě s několika dalšími měsíci, naštěstí se nám téměř na všechny akce podařilo získat nový termín, i když u některých z nich to znamená odklad téměř o rok. Pečlivě sledujeme a respektujeme bezpečnostní opatření zveřejňovaná úřady, ale největším problémem v tuto chvíli je nejasnost ohledně zbytku roku. Zdraví a bezpečnost jsou prioritami, přesto doufáme, že brzy budeme moci organizovat koncerty pro všechny fanoušky a také pro všechny, kteří v zábavním průmyslu pracují. V reakci na možnost pořádat akce do 50 lidí jsme se s týmem Fource rozhodli pořádat letní sérii intimních koncertů, které jsou určeny na podporu talentovaných umělců z domácí scény. Fource má naštěstí poměrně stabilní základnu, takže věřím, že tuhle situaci překonáme, ale trochu se obávám o všechny umělce, techniky, produkční a další personál, který je na zábavní průmysl navázán. Těch se tato situace dotkne velmi, musíme je podporovat, co to jen půjde.

VÁCLAV KLÍMA (HEARTNOIZE): V červnu zvažujeme oslavu uvolnění opatření pro pár kamarádů. A protože výjimečně nemůžeme lítat po světě po (pracovních) dovolených a po festivalech, na prázdniny snad vyjde i nějaký menší open air večírek s domácí scénou. A samozřejmě máme velkou radost, že se kulturní život začíná znovu dávat do pohybu!

VÁCLAV KOVÁŘ (LUNCHMEAT): Budeme věřit, že postupně dojde k dalšímu navyšování počtu návštěvníků nad případných 50. Myslím, že v našem případě je realistické, že v říjnu to bude v řádu stovek (pravděpodobně nižších). Stále bookujeme festival a připravujeme se na to, že budeme muset některé z eventů návštěvnicky omezit a že některé možná budeme nuceni prezentovat pouze digitálně.

PETRA LUDVÍKOVÁ (8PM, PALÁC AKROPOLIS): Akce, které mám naplánované, se pohybují kapacitně 300–700 lidí, takže povolení akcí do 50 osob pro mě neznamená oproti dosavadní situaci žádný rozdíl. Co na to můžu říct? Samozřejmě chápu, že opatření je nutné uvolňovat postupně, a ruku na srdce, sama bych v této situaci na vyprodaný uzavřený koncert taky nevyrazila. Je dobře, že nějaká konkrétní vyhlídka na malé koncerty kavárenského typu tady je, ale promotéry, umělce ani kluby to nespasí.

MAGGIE (IT’S NOT BROKEN, IT’S VINTAGE): Mně to bohužel příliš neovlivní, všechny koncerty, které jsem měla naplánované, byly se zahraničními kapelami, takže se v tuhle chvíli ruší a až se situace vyjasní, budeme hledat nové termíny. Než se otevřou hranice, tak určitě vymyslíme nějaký menší srandy, máme už obhlídnutých pár venkovních míst na koncerty, uděláme nějakou tancovačku a tak.

DAVID URBAN (D SMACK U): Můj následný postup se odvíjí od situace na hranicích, takže za mne neznáme vůbec nic. Blekoty nějakých papalášů či toho ze řetězu utrženého technokrata neznamenají vůbec nic. Koncert pro 50 lidí je fajn pro vytržení ze stereotypu, aspoň dává nějakou naději, že se to může vrátit do normálu. Šlágr vypadá jinak.

Jak se změní vaše nejbližší aktivity? Je pravděpodobné, že mnoho zahraničních skupin do ČR, nebo možná dokonce do Evropy letos nepřijede, chystáte nějakou změnu své strategie, dramaturgie? Omezení počtu koncertů nebo zacílení na domácí scénu, například?

ŠTĚPÁN BOLF (AM 180, CREEPY TEEPEE): Zásadní vliv to má především na Creepy Teepee. Festival je konceptem rozkročenej napříč hranicema, programově jsme se hranice mezi státama i mezi lidma snažili nevnímat. Současný limity u nás i ve většině dalších zemí jsou pro tuhle chvíli fatální. Naděje, že se to pro letošek ještě včas změní, je ale každým dnem menší.

TOMÁŠ FIALA (OBSCURE, BRUTAL ASSAULT): No naštěstí nebo spíš naneštěstí je to globální problém. Nejde o Evropu. Jde o Asii, Austrálii, Ameriku, takže v rámci těchto kontinentů bude Evropa jedna z bezpečnějších lokalit. Jádro naší činnosti je představování zajímavých zahraničních umělců domácímu publiku, a pokud toto nebude možné, tak budeme čekat, až se vyčasí. A pokud si v rámci nečasu střihneme pro zábavu jakousi domácí párty, může být…

JAKUB JÍRA A ŠTĚPÁN DRBOHLAV (LANDMINE ALERT): Jelikož ani pro jednoho z nás není promotérská činnost zdrojem obživy, ale potěšením, někdy i hořkým, tak nejsme ekonomicky závislí na pořádání koncertů. Rozhodně tak neplánujeme měnit strategii nebo dramaturgii naší série. Myslím, že raději nebudeme dělat žádný koncerty než dělat ty špatný. Nicméně s množstvím koncertů je to přesně naopak, na říjen máme naplánovaný rekordní počet.

ANTHONY JOUET (FOURCE): Krize obvykle přežívají společnosti, které se dokáží nejlépe adaptovat, a to zdaleka nemusí být ty největší. Existuje velké množství promotérů, kteří svou činnost dočasně mění, pořádají různé streamovací přenosy nebo dokonce rádia, ale promovat zrovna tyhle aktivity je velice náročné a složité, v některých ohledech nemožné. Nevěřím, že by podobné aktivity někdy mohly nahradit živé koncerty a být možností, jak zachránit tento průmysl. V dlouhodobém plánu. Fource má skvělou marketingovou platformu s velmi šikovnými lidmi, takže by mohlo být skutečně přínosné, když se toto zapojí do propagace zástupců domácí scény. Tímhle se teď zabýváme, ale myslím si, že většina umělců se dokáže domluvit přímo s kluby, vzhledem k omezeným možnostem, ve kterých půjdou koncerty pořádat. Také se připravujeme na budoucnost, snažíme se času, který teď máme, využít a propracovat naši strategii, kterou také hloubkově analyzujeme. Teď je ten pravý čas, kdy je třeba přijít s novými nápady, předpokládám totiž, že první polovina roku 2021 bude extrémně nabitá koncerty. Bude třeba se dobře rozhodnout a velmi přemýšlet nad každou akcí, kterou v té době uspořádáme, a také bude nejspíše třeba přehodnotit naše očekávání. Klíčové bude i dobře odhadnout ceny vstupenek. Budeme muset být mnohem ohleduplnější k finanční situaci fanoušků.

VÁCLAV KLÍMA (HEARTNOIZE): Kromě zmíněných plánů nic zásadního měnit nebudeme. Od září už máme normálně domluvené další akce, akorát počítáme s tím, že možná některé z nich budeme ještě rušit a přesouvat. I když se bude situace u nás vyvíjet dobře, v ostatních zemích to může být lecjak, zavřené hranice, zakázané koncerty až do konce roku... Pro některé kapely pak bude problém dát dohromady smysluplné turné nebo se k nám vůbec dostat. Ale jaká budou kde opatření, to se dá těžko odhadnout, tak se o to raději ani nepokoušíme.

VÁCLAV KOVÁŘ (LUNCHMEAT): Některé akce už jsme museli zrušit, ale s Lunchmeat Festivalem zatím čekáme na další vývoj a připravujeme ho tak, aby proběhl plnohodnotně. Osobně doufám, že umělci budou moci cestovat, podobně jako už teď mohou některé další profese. Dramaturgii zatím neměníme, zvažujeme možnosti jak některé interprety prezentovat pouze online.

PETRA LUDVÍKOVÁ (8PM, PALÁC AKROPOLIS): Letos dostanou zřejmě více prostoru domácí umělci, i když zatím stále tajně doufáme v realizaci několika zahraničních akcí na podzim. Zároveň budou postupně přibývat i další aktivity. Momentálně pracuji na přípravách Art Maratonu v Akropoli, který proběhne zítra.

MAGGIE (IT’S NOT BROKEN, IT’S VINTAGE): Já jsem coby hudební dramaturg Kasáren skončila posledním koncertem na konci února. Akce budu dělat občas pro radost, jako to bylo předtím, ale nemám teď zodpovědnost za sestavování programu, nehledám strategii. Obávám se, že nic jiného než omezení počtu koncertů a cílení na domácí scénu nezbyde, třeba ale po karanténě porostou nový kapely jak po dešti.

DAVID URBAN (D SMACK U): Moje nejbližší aktivity jsou, že přehazuji již potvrzené a stále neohlášené koncerty do bezpečnějších vod. Frustrující činnost bez pozitivní zpětné vazby. Jak mohu omezit koncerty, když žádné nejsou?

Dojde k návratu do stavu před pandemií, nebo se celý systém pořádání koncertů a festivalů změní? Jak?

ŠTĚPÁN BOLF (AM 180, CREEPY TEEPEE): Snad dojde brzo ke stabilizaci, těžko říct, jestli úplně jako před pandemií, ale do stavu, kterej umožní lidem setkávat se na kulturních akcích. Z vyjádření některých veřejných osob, které mluví o tom, že se musíme smířit s tím, že další dva roky na akce můžeme zapomenout, běhá mráz po zádech. Především z lehkosti, jakou to říkají. Asi sami nevytáhnou paty z domova, tak jim ta představa nepřijde divná. Nám jo. Současně se ale lidi zcela jistě budou setkávat víc v online prostoru a víc v něm tvořit. Tady se otevírají nové možnosti, což je fajn.

TOMÁŠ FIALA (OBSCURE, BRUTAL ASSAULT): Já myslím, že se věci postupně vrátí do zaběhlých kolejí. Možná se trochu zmenší konkurence, protože ekonomický výsledek koncertů bude najednou věcí celkem nejistou, což se v rámci konjunktury nestávalo. Okamžitě po krizi budou nejvíce trpět menší kapely, protože bude velký převis nabídky a lidé budou mít hlouběji do kapsy. Nedokážu si představit, jak by se měl systém změnit, protože naopak hudba je čím dál víc globální věc a kulturní emoce velmi silná touha.

JAKUB JÍRA A ŠTĚPÁN DRBOHLAV (LANDMINE ALERT): Lidi budou nějakou dobu obezřetnější, to je jisté a nikdo netouží být v sále s dalšíma 50 lidma v rouškách, včetně kapel. Ale nemyslíme, že se pořádání festivalů a koncertů nějak zásadně změní. Samozřejmě tu budou ekonomické ztráty pro subjekty, které jsou na příjmech z promotérské činnosti závislí, někteří možná nevydrží. Kvalitní kapely ale budou po světě cestovat dál, možná bude náročnější a dražší je k nám dostat, ale jakmile se promoříme, tak zas bude dobře.

ANTHONY JOUET (FOURCE): Dopad epidemie na náš svět a průmysl bude značný, mnoho společností se dostane do velkých problémů. Klíčové bude udržet celý ekosystém, díky kterému zábavní průmysl funguje. Jsme závislí na tom, zda budou umělci smět vystupovat, ale potřebujeme také undergroundové promotéry, alternativní média, kluby a malé nebo střední festivaly, například. Právě tihle lidé a subjekty budou pravděpodobně ve velkém nebezpečí a musíme jim věnovat velkou pozornost a podporovat je. Určitě nás také na nějaký čas čekají zvláštní restrikce, které bude třeba na koncertech dodržovat. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby autority přišly s tím, že na letošek budou povolené jen akce do určitého počtu návštěvníků a že zákaz větších akcí či festivalů bude platit delší dobu. Bude určitě také povinné nosit roušky, což bude samozřejmě nepříjemné, zvlášť když se budeme dívat na hudebníky, kteří je mít nebudou. Dost možná bude zakázáno překračovat hranice. Ochranka bude v branách klubů měřit návštěvníkům teplotu, přestože všichni moc dobře víme, že některé symptomy viru nejsou zjistitelné, nebo bude třeba, aby návštěvníci koncertů ukazovali nějaké lékařské potvrzení. Možná budeme nuceni vyhledávat pouze prostory pro koncert k sezení, abychom omezili riziko nákazy nebo snížili kapacitu jednotlivých klubů. Takových věcí bude asi víc, ale je třeba se zamyslet nad tím, zda budou, alespoň některá z nich, realisticky použitelná pro to, co děláme. A s jakými náklady to vůbec může být ekonomicky životaschopné.

Mladší ročníky budou chtít chodit ven, jsem pozitivní a věřím, že jakmile se to znovu usadí, mnoho lidí zatouží po živých koncertech. Hodně se mluví o tom, jak budeme moci zabezpečit dodržování nutného odstupu v koncertních prostorách, ale tohle bude velmi náročné, protože většina koncertů je založena na vyjádření a sdílení emocí, povzbuzování se mezi přáteli a dalšími fanoušky. Nakonec tohle celé jednoduše ukazuje, jak je naše podnikání jedinečné a chráněné proti věcem, jako je „nelegální stahování“, protože je založeno na skutečných zážitcích a emocích. Také to ale ukazuje, jak je tento průmysl zranitelný, protože jsme závislí na mnoha věcech, které absolutně nemáme a ani nemůžeme mít pod kontrolou. Aniž bych podceňoval vážnost situace a to, jak tragické jsou všechny ztráty, které nyní svět počítá, tak doufám, že celý ten obecný strach je trochu nafouknutý a my všichni budeme brzy moci pokračovat v tom, co tak rádi děláme, aniž bychom uvedli někoho v ohrožení.

VÁCLAV KLÍMA (HEARTNOIZE): Myslím, že budou následovat měsíce divného mezidobí, kdy bude daleko náročnější cestovat a rozdíly mezi pravidly jednotlivých zemí velmi zkomplikují tourování po Evropě i po světě. Koncerty budou, ale větší festivaly proběhnou buď napůl, nebo se znovu odloží. A už tak pomalý rozjezd určitě zbrzdí nevyhnutelná ekonomická krize. Když budou lidi bez práce a nebudou mít na nájem, nebudou chodit na koncerty. A když se začnou kupit závažné problémy, vlády přestanou řešit, jak zachránit kulturní instituce před bankrotem po nedobrovolné půlroční přestávce. Změnu k lepšímu by mohlo přinést třeba to, že se někteří naučí trochu lépe pracovat s technologiemi nebo že si v rámci hudební scény projevujeme daleko větší solidaritu, než bylo obvyklé. Ale aby se vrátila rozmanitost, na kterou jsme si v posledních letech tolik zvykli, bude to ještě velká dřina. A bohužel se cestou asi budeme muset rozloučit i s některými oblíbenými kluby nebo festivaly.

VÁCLAV KOVÁŘ (LUNCHMEAT): Doufám, že se vrátíme do normálu. Trochu se obávám, že se změní návyky publika a ochota chodit mezi lidi.

PETRA LUDVÍKOVÁ (8PM, PALÁC AKROPOLIS): Pokud dojde k návratu do starých kolejí, tak velmi pozvolna. Spíš se domnívám, že nastanou v celém systému podstatnější změny, a to i v počtu uváděných akcí. Dost záleží na tom, kdy se viru opravdu zbavíme nebo budeme mít vakcínu, protože i do budoucna vidím riziko nárazového rušení akcí a zavírání klubů do karantény, pokud někdo z personálu nebo z hudebníků onemocní. Je ale potřeba si zachovat optimismus. Věřme, že to přinese i nějaké pozitivní změny, lidi budou víc lační po kultuře a všichni si o to víc vychutnáme každou další akci, až tohle celé skončí.

MAGGIE (IT’S NOT BROKEN, IT’S VINTAGE): Nadšení z prvních koncertů a akcí po skončení všech zákazů bude ohromný. Teď mě ale nenapadá, co by pandemie mohla ovlivnit dlouhodobě.

DAVID URBAN (D SMACK U): Dříve nebo později se to srovná.

Info

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jakub Jirásek, Matyáš Švejdík: Mělo to ducha letního táboru pro dospělý

Libor Galia 12.12.2024

Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.

Alf Carlsson: Zkouším nehrát moc rychle

Jiří V. Matýsek 09.12.2024

Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.

1914: Krev, smrt a utrpení

Abbé 04.12.2024

Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.

Simon Kounovský, Oliver Torr: Dorostli jsme do Axontorr

Libor Galia 26.11.2024

Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.

Czech Metal Studies: Metal se dá zkoumat

Abbé 06.11.2024

Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.

David Boháč (NOC6): Klubovnu nám svěřili na dva roky

Mariia Smirnova 03.11.2024

V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.

Jim Luijten, Micha Zaat (Tramhaus): Utéct hned na začátku

Klára Řepková 23.10.2024

Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.

Brendan Canty (The Messthetics): Hraní naživo je nejlepší balzám na nafouklé ego

Banán 09.10.2024

Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.

Rasťo Rusnák (Kolowrat): Nové piesne vznikali pomaly

Štěpán Bolf (A.M.180) 07.10.2024

Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Teď jsou zpátky. Rozhovor.

Red Fang: Pivo a bulšit

Abbé 03.10.2024

Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace