blueskin | Články / Reporty | 30.12.2015
Atomic Gigolo jsou úkaz, který se na českých pódiích jen tak nevidí. Jádrem kapely je pětice prvotřídních hudebníků, kteří dělají hudbu na pomezí acid jazzu, hip hopu a funku. Kolem tohoto jádra rotují další účastníci atomického reje - kromě stálého DJe Bici (jinak zakládajícího člena pražské Inside Kru) je to především řada hostujících vokalistů. Koncerty kapely jsou pověstné svou divokou freestylovou energií, která je plodem intenzivní hudební komunikace mezi jednotlivými, z velké části improvizujícími muzikanty.
Výjimkou nebylo ani vystoupení, které Atomic Gigolo odehráli na Štěpána v pražském Jazz Docku. Designový podnik na smíchovském břehu Vltavy byl pro tyto účely prozíravě zbaven obvyklých stolků k sezení. Na koncertech téhle party totiž platí, že u nich sedí maximálně tak bubeník s klávesákem. Ostatní své fyzické schránky vydávají na pospas svůdnému groovu hudby, a to platí jak o lidech na pódiu, tak i o těch pod ním.
Mezi prvními stojí za zmínku výtečná dechová sekce (saxofon/EWI, trubka a pozoun), která se v nejlepších momentech blíží genialitě takových Tower of Power. Kromě nich dávají Atomic Gigolo vzpomenout například na The Herbaliser, v nejvíc funkujících skladbách ale třeba i na Kool & The Gang. Na rozdíl od těchto předobrazů se ale Atomic Gigolo nepokouší napsat popové skladby pro jazzový bigband, nýbrž se zvolenou hudební matérií zachází mnohem volněji. Výsledkem je hudba, která je méně svázaná žánrovými konvencemi - na své si u ní přijde jazzový staromilec i milovník taneční elektroniky.
Tenhle catch-all přístup doplňuje i volba hostujících vokalistů. Během večera se vystřídali čtyři a každý představoval jiný způsob dotváření skladeb pomocí lidského hlasu - od tradičního rapu (Henry D) přes expresivní jazzový zpěv (Alžběta Pažoutová vulgo Betty Lee) až po jakési procítěné skatování (Ashley Abrman z The High Corporation). V mimořádně náročné disciplíně, kterou je freestyle rap v češtině, pak vynikl letovický MC Louis de Fumés.
Stejná sestava vokalistů i hudebníků (s čestnou výjimkou klávesisty Hynka Obsta) se po krátké pauze postavila na pódium znovu, aby doprovodila v Londýně žijícího Štěpána Tůmu alias Stephunka T. při jednom z jeho málo častých vystoupeních v Česku. S Tůmou, většinu času usazeným za bicí soupravou, odehrála kapela ještě o něco energičtější set, než v první polovině večera. Některé smyčky, které kapelník pouštěl jako podklad z počítače, byly možná až příliš agresivně dusavé, až na výjimky to však nepřesáhlo hranice dobrého vkusu.
Bonbónkem bylo zapojení zpěvačky Tonyi Graves ve dvou skladbách, včetně ze soundtracku k Samotářům známé Up to Ground Czechoslovakia. Největší výbuch nadšení ale vyvolalo zařazení houseové verze písně Silversurfer od Tůmovy dávné kapely Sebastians. V tomto kontextu je jen trochu škoda, že nedošlo na žádnou ukázku z repertoáru Liquid Harmony, ve kterých Tůma působil právě po boku Tonyi Graves. I bez toho byl Stephunkův set milým návratem ke kořenům tuzemské taneční scény - navíc návratem bez nostalgie a následné kocoviny z neodvratně plynoucího času.
Atomic Gigolo + Stephunk T.
26. 12. 2015, Jazz Dock, Praha
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.