Bob Hardy (Franz Ferdinand): Je to skvělý

Dělat rozhovor se skotskými indie rockery Franz Ferdinand, když tušíte, že to pro každého z nich bude xtá dvanáctiminutovka v řadě, to je svého druhu řehole. Když navíc máte za to, že jejich nejlepší období skončilo někde kolem roku 2005, moc vám to nepřidá. Stejně jako vám nepřidá zákrok u zubaře hodinu předtím. Poslední vystoupení Franz Ferdinand u nás, ve Fóru Karlín, byl zážitek podobný očistci, ale pamatuju doby, kdy mi jejich desky i koncerty přišly relevantní. Jestli se mi do tohohle rozhovoru nechtělo, rychle jsem zjistil, že nemusím být sám, alespoň podobný pocit jsem měl i z baskytaristy Boba Hardyho. Jak může dopadnout takové interview? A jak dopadne jejich účast na Rock for People příští týden?

Pamatuješ si na váš první koncert v Čechách? Mě bylo asi šestnáct, bylo krátce po vydání vaší první desky a hrozně jsem se těšil!

To bylo v takovém starém divadle, ne? Pamatuju si to. (Bylo to v Roxy, pozn. aut.)

Sám na sobě pozoruju, že po letech psaní o hudbě to nadšení už trochu ztrácím. Jak jsi na tom ty, baví tě to pořád? Není to už rutina?

Hraní naživo mě asi nikdy neomrzí. Cestování je otrava, nekonečné rozhovory mě taky zrovna nebaví. Čím jsem starší, tím si hraní před lidmi užívám víc. Když jsme začínali, bylo to spíš o večírcích a koncert jsme prostě nějak odehráli. Teď už se těsíme hlavně na něj. Celkově si nemůžu stěžovat, mít tohle jako práci je skvělý.

Pomohla obměna kapely, abyste si uchovali prvotní nadšení? Krom zpěváka Alexe Kapranose jsi vlastně jediný původní člen.

No, nejsme zase jako The Fall, ti měli asi tak tisíc členů. Personální obměna nám pomohla, je to trochu jako hrát v jiné kapele. Sedli jsme si a je to skvělý.

Mohli by Franz Ferdinand vzniknout v roce 2019? Co všechno by podle tebe bylo dneska jinak?

Internet toho hodně změnil. Je toho k dispozici tolik, že si každý najde, co ho baví, a už nevznikají tak velké kapely co dříve. Těžko říct, co by s námi bylo, kdybychom přišli až teď, asi bysme nebyli tak známá kapela, alespoň ne hned po první desce. Labely ani rádia už nemají takový monopol a to je skvělý.

Nechybí ale pak radost z toho, že si na něco přijdeš sám a těžší cestou?

To je velmi kompikované. Jako fanoušek hudby miluju, že je všechno tak snadno dostupné. Kdybych tohle měl, když mi bylo čtrnáct, zblázním se. Samozřejmě jsou tu problémy s prodejem desek a streamováním, ale jako hudební fanoušek si nemůžu stěžovat. Je to skvělý.

nalistujte si report a fotogalerii z posledního koncertu Franz Ferdinand v Praze

Nepředpokládám, že jsi četl orální historii indierockové scény nulté dekády Meet Me in the Bathroom od Lizy Goodman, když jste dost z toho zažili na vlastní kůži. Jak na tuhle dobu vzpomínáš?

Nejlepší časy mého života. Bylo to šílený, naprosto divoký. Vešel jsi do baru na Lower Easter Side, tam už seděli kámoši z jiných kapel, co ti mám povídat, bylo to skvělý.

Sleduješ nové kapely nebo už jenom posloucháš starší věci? Děje se teď něco zajímavého na scéně v Glasgow?

Kluk The Maccabees dělá s jednou holkou skvělý věci. Teleman jsou skvělí. Děje se toho tolik. I v Glasgow je spousta skvělých kapel, třeba West Princes.

A co Brexit, hrůza, že jo?

Je to sabotáž. Nejstupidnější věc, kterou tahle země kdy udělala. Můžou za to podvodníci, lháři a lidi, kteří hají vlastní finanční zájmy a o obyčejné lidi jim nikdy nešlo.

Co s tím, napadá tě něco?

Netuším.

Bude tím ovlivněná další deska Franz Ferdinand?

To ukáže čas. Vždycky jsme ovlivnění tím, co se kolem nás děje.