Zuzana Malá | Články / Rozhovory | 20.03.2023
Tanečnice a choreografka Cécile Da Costa konfrontuje diváka s cestou pohybu a tance, a to v rámci uměleckého cyklu Tanec s uměním. Vše probíhá v rámci libčické galerie arto.to v Uhelném mlýně, o které jsme psali už ve Full Moonu #141. Letos se cyklus zaměřuje především na pedagogy, kterým tento druh nonverbální komunikace může sloužit i při práci učitele a nabízí jim i slevu.
Jak se zrodila myšlenka cyklu Tanec s uměním?
Před několika lety jsem se seznámila s ředitelkou libčické galerie Uhelný mlýn Andreou Hoffman. Byla jsem moc zvědavá, co takové místo v Libčicích může nabídnout, a hned mne ohromila jeho architektura. Budovy mlýna v sobě skrývají nejen architektonickou krásu, ale mají i velmi inspirativní atmosféru. S Andreou jsme záhy začaly pořádat pravidelné taneční workshopy. Do galerie a Kotelny se pak přijela podívat moje kamarádka, francouzská umělkyně a režisérka Marie Gourdain a spolu s ní jsme přemýšlely, zda bychom do Kotelny mohli přivézt i některé z jejích děl. K tomu sice nedošlo, ale z tohoto setkání se zrodila myšlenka cyklu Tanec s uměním.
Je tento projekt u nás unikátní?
Myslím, že propojení výtvarného nebo plastického umění s tancem není nic nového, a vím, že bylo několik projektů pod vedením Tance Praha a divadla Ponec, které tanečníkům otevřely dveře muzeí. Náš projekt je ale zakotven v Libčicích nad Vltavou a na rozdíl od jmenovaných je bez profesionálních účastníků.
Zaměřujete se tedy na širokou veřejnost.
Ano, pro mě je důležité dát lidem možnost, aby se k umění – v tomto případě výtvarnému versus tanečnímu – dostali i neobvyklými způsoby.
Jak se vám to zatím daří? Jaké byly reakce?
Začali jsme loni v září a zatím měli tři sezení. Při své práci předávám tanečníkům principy a vedu je k tomu, aby našli nejlepší způsob, jak se vztahovat ke svému tělu a energii. Dávám jim prostor k tvorbě a objevování jejich osobního tance. Někteří z nich jsou pak překvapeni vlastní schopností sebevyjádření. Několikrát jsme si řekli, že bychom se rádi vydali do Národního muzea a prozkoumali některé z cest, se kterými v Uhelném mlýně experimentujeme.
Jak obvykle začínáte? Představuji si to tak, že si vezmete pár lidí do galerie – ale jak začnete workshop a roztančíte je?
První fáze je pozorování. To je důležitý moment. Vidíme umělecká díla, ale také architekturu samotné galerie. A pak začneme přemýšlet: „Jak se pohybujeme? Jaké je světlo? Kde se cítím dobře?” Poté se spojíme se svým tělem prostřednictvím pohybů, dechových a rytmických cvičení. Třetí fází je propojení pohybů s jedním nebo více uměleckými díly. Můžeme k němu přistupovat buď pomocí slov a ta pak převádět do pohybů, nebo pomocí geometrie a kompozice děl.
Které výstavy jsou v plánu na tuhle sezónu?
Novou sezónu začínáme 16. března. Akuální výstava Hany Garové má název Show Me the Body a je hodně zaměřená na tělo, mohl by to být tedy dobrý match. Workshopy plánujeme na březen a duben.
Kdybyste si mohla vybrat nějakou výstavu, kterou byste mohla interpretovat pomocí Tance s uměním, jaká by to byla? A kde berete inspiraci?
Asi nemám žádnou konkrétní. Do muzeí bohužel nechodím tak často. A když už tam jdu, tak tancovat. Inspiruje mě spousta věcí. Inspiruji se svými studenty... Někdy může být zdrojem inspirace i moje dcera nebo můj pes. Záleží na tom, co zrovna potřebuji a co v tomto období svého života hledám. Inspirují mě také silné ženy.
Kdybych měla jmenovat nějakého choreografa, tak by to byl Ohad Naharin, který dělá tanec gaga. Nikdy jsem u něj neabsolvovala žádný workshop, ale dívala jsem se na spoustu videí a způsob, jakým přistupuje k pohybu, je pro mě velmi silný, velmi inspirativní.
Chtěla byste zkusit tanec s nějakou jinou formou umění?
Jednou jsem tančila třeba s velikou sochou ženy. Byla velmi těžká, masivní a velmi krásná. Moc mě bavilo, že je nehybná a nemůže se hýbat. Takže mezi touto nehybností a tělem jsem se snažila vytvářet jakýsi dialog.
Na čem pracujete teď?
Pomáhám žonglérovi Lukáši Bláhovi vytvořit sólové představení, jehož premiéra bude 17. dubna v Akropoli. Ve skupině tanečníků také začínáme s projektem Dance Well, který organizuje Divadlo Ponec. Jeho cílem je učit tanec lidi s neurodegenerativním onemocněním. Zatím se zaměřuje hlavně na Parkinsona, ale je to otevřené nejen lidem se zdravotními problémy, ale i každému, kdo chce tančit. Otevírá to nové možnosti, které může tanec nabídnout. Projekt se navíc nezaměřuje jen na samotný tanec, ale také na prostory. Takže hledáme i krásná místa, kde můžeme tančit.
Galerie arto.to, Uhelný mlýn
web galerie
Tanec s uměním
jednotlivé eventy
výstava: Hana Garová - Show Me the Body
Areál Šroubáren 860, 252 66 Libčice nad Vltavou
19. února – 28. května 2023
foto © Kristýna Šaarová
Abbé 06.11.2024
Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.
Mariia Smirnova 03.11.2024
V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.
Klára Řepková 23.10.2024
Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.
Banán 09.10.2024
Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.
Štěpán Bolf (A.M.180) 07.10.2024
Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Teď jsou zpátky. Rozhovor.
Abbé 03.10.2024
Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…
redakce 30.09.2024
Akce rovněž nabídne příležitosti pro networking mezi umělci a profesionály a představí veletrh s firmami z hudebního sektoru. Programový ředitel nám o tom řekl více.
Libor Galia 26.09.2024
Jeden z nových bookerů pražského Fuchs2 je DJ s více než dvacetiletou historií, který se před několika lety stal i producentem. Set v kolumbijském lochu?
Mariia Smirnova 24.09.2024
Dostal Sungazery do Česka. “Líbí se jim atmosféra Kampusu, rádi se sem vrací,” říká dramaturg hudební sekce Mikuláš Svoboda.
Libor Galia 05.09.2024
Jeden z dramaturgů klubu Fuchs2 se rozhodl přinést do pražské klubové scény svěží vítr, nové žánry a neotřelé hudební experimenty s pulzujícími rytmy Latinské Ameriky. Rozhovor.