Tomáš Jančík | Články / Reporty | 11.11.2023
V úterý olomoucký Jazz Tibet Club, den na to Brno a Kabinet Múz. Ten poskytl útočiště pro druhou zastávku listopadové tour Anny Vaverkové. A z celkem logických důvodů zpěvačka, muzikantka a producentka přijela pokřtít debutové album Pozdravy z polepšovny právě sem, vyšlo totiž pod značkou Kabinet Records. A nejen díky téhle vzájemnosti panovala celý večer přátelská, až hřejivá atmosféra.
Jen s kytarou v ruce se jako první ujímá slova Aleš Macenauer aka Zapomělsem. S upřímným úsměvem, který mu vydrží na tváři prakticky celý koncert, začíná v rychlejším tempu. Uvádí se pozitivněji laděnými skladbami a přesvědčením, že věci můžou být a budou lepší. Jen on, kytara a milé postřehy mezi písněmi. Na vyzvání ho z publika přichází podpořit i nenápadná postava v kloboučku, Anna Vaverková vystupuje na pódium a sklízí první potlesk. Společně s Michaelem Schnaubertem (prázdniny) na klávesy se přehoupne set do druhé poloviny, kterou, jak sám Aleš říká, „začíná smutná tancovačka, dnes možná jen smutná“. Platí to první. Texty plné odevzdaných pocitů zpívá citlivým, tichým, pronikavým hlasem. Se zádumčivými myšlenkami téměř nehnutě sleduju každý minimální pohyb na stagi, ke konci písní Kdesi nás na několik vteřin ohluší ticho, aby pak došlo na hlasitý závěr.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Pomalý nástup bez jediného slova, první tóny basovky a zpěvaččin vážný výraz. Tím a naléhavým hlasem s opakujícími se slovy „já tě mám ráda“ si drobná Vaverková s obrovskou baskytarou od první minuty podmaňuje celý sál. Není na to sama. V Brně, na jediném místě z celé tour, jsou tu s ní dva švédští hudebníci (Joakim Jägerhult na bicí a Liam Blomqvist na kytaru), které zpěvačka neustále česky popichuje. Společně rozehrávají uvolněnou až snovou atmosféru, lidi se jen nepatrně houpou do rytmu a (nejen) v písni Ve snu se díky jejímu melancholickému tichému hlasu nelze na pár minut neztratit. Stejně jako ve zbytku večera, který prostupují Vaverkové zvláštně pozitivní emoce, nesmělost a jednoduché, a zároveň provokativní texty o lásce, vztazích a vyrovnáváním se sama se sebou.
Na křest se vrací Aleš Macenauer a polévá vinyl „prvotřídní“ vodkou Božkov. To sklidí společně s potleskem pobavené reakce publika, za srdce pak chytne krátká vsuvka o seznámení obou hudebníků. O vinyl je při rozhozu zájem, a tak se dál než přes první řadu nedostane. V závěru se Vaverkové lehký podmanivý vokál mění v silný, procítěný řev, jemuž podobně přizvukuje jinak mlčící Humble. A show je u konce.
Tímhle ale celá tour teprve začala. Ještě dvě zastávky na Moravě, následně z Prahy přes další města v Čechách a zakončení v domovské metropoli, v Berlíně. A pokud se stejným elánem, i když bez live bandu v zádech, dorazí i na tahle místa, bude připraven podobně unikátní zážitek.
Anna Vaverková + Zapomělsem
8. 11. 2023 Kabinet múz, Brno
foto © Minka Dočkalová
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.