Články / Reporty

Čistý zvukový zážitek (Jambinai)

Čistý zvukový zážitek (Jambinai)

Jakub Koumar | Články / Reporty | 17.04.2017

Jsou koncerty, při nichž se kapela nemůže opřít o bouřící dav, namakaný vizuál, dokonalý zvuk nebo chvějivé, intimní spojení mezi autorem a divákem. I přesto je velká šance, že ve vás zůstane pocit něčeho neopakovatelného. Přesně to byl i případ Jambinai v pražské Akropoli.

Korejské crossoverové uskupení, míchající postrock s tradičními korejskými nástroji, už se prezentovalo na obřích festivalech jako Glastonbury, Primavera, SXSW a dalších. Klubová scéna jim ale ohromně sluší, byť vlastně celý set neoplýval žádným velkým kontaktem s publikem, byť rozšířené koncertní uskupení bylo takřka na dosah ruky.

Jambinai nejsou žádní velcí postrockoví stavitelé drah do nekonečna, příliš nepřemítají. Rozehrají motiv, navnadí východně laděnou melodií a po pár vteřinách už se třese podlaha. Rovnou k jádru věci. Pětice hudebníků obchází nenápadné zahušťování skladeb, frontman Lee Il-woo rozdírá kytarou své kolegy a potápí se do rozvířených skladeb. Stejně křiklavý zvuk si zachovává i s taepyeongsem v rukou.

To z ostatních hudebníků je cítit podivně meditativní a kontrolovaná energie, což je chvílemi matoucí, protože jak Kim Bo-mi, tak Sim Eun-yong umí své tradiční nástroje pěkně rozparádit. Až jeden má strach, jestli struny geomunga vydrží trhavé pohyby muzikantčiných, na pohled něžných rukou. Smyčcový nástroj haegeum si párkrát odpočine, když je vyměněn za východní verzi xylofonu, midikontroler nebo piri.

Mistrem v čekání na svůj okamžik zůstávají bicí, jež se velmi taktně vtírají do skladeb a rozduní vnitřní orgány při těch největších gradacích. Celý set složený převážně z poslední desky Hermitage, je ukázkou propojení živelnosti, i přísné kázně. Vzniká tak neustálé pnutí, kterým k sobě kapela připoutává fanoušky, udržuje je v neustálé koncentraci, aby jim následně podlomila kolena drtivou zvukovou eskalací.

Jambinai nepotřebují nic navíc, jejich kouzlo tkví v bezprostřednosti. Pražskou Akropoli si podmanili od první Deus Benedicat Tibi po závěrečnou Connection pouze hudbou. Skromná světla, skromné proslovy a vnímavý, čím dál více se pohupující dav. Čistý zvukový zážitek.

Info

Jambinai (kor)
12. 4. 2017, Palác Akropolis, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace