Code Name Linhart: Rok zkoušíme osm taktů a na koncertování netlačíme

Climatizado a Skupina Štěstí. K těmhle bezmála kultovním západočeským spolkům, jejichž temné hvězdy v minulosti zazářily na nebi zdejší alternativy, se aktuálně řadí personálně spříznění noise-countryoví Code Name Linhart. K debutovému eponymnímu LP, které vyšlo na vinylu na podzim 2019 na Beatcraft Records, přibude brzy druhá nahrávka pojmenovaná minimalisticky II., opět na stejné značce a opět na vinylu. Při téhle příležitosti nám na několik otázek k minulosti, současnosti i budoucnosti skupiny odpověděl frontman Fali Vallion.

Pro většinu lidi bude asi Code Name Linhart neznámé jméno. Kdy a kde kapela vznikla, kdo v ní hrál původně a kdo dnes?
Po tom, co jsem definitivně rozpustil Climatizado, jsme si na sebe s Urwou zbyli, a protože jsme byli zvyklí chodit do zkušebny jako dědkové na kulečník, řekli jsem si, že budeme hrát spolu. Urwa jednou přitáhnul basáka, kterej se mu zdál ve čtyři ráno na baru jako ten správnej, a tak jsme byli tři. A protože se ten basák jmenoval Linhart a Urwa zrovna četl knížky o českých agentech STB na Kubě, pojmenovali jsme se Code Name Linhart, což byl skutečný československý agent STB na Kubě. A tím se celý náš příběh na první desce hodil do tohohle příběhu. To už s náma ale Linhart nebyl, protože mu došlo, že rok zkoušíme osm taktů a na koncertování netlačíme, tak radši odešel jinam.

Shodou okolností se tenkrát do Plzně přistěhovala další mánička z Chebu, která hrála mj. na basu, tak jsme mu řekli, že s náma může taky chodit, a už s náma zůstal dodnes. No a my tři – já, Urwa a Franta – tvoříme stálou sestavu Code Name Linhart. Že na první desce zpívá Banán španělský texty (protože Kuba) metalovým chraplákem a na trumpetu s náma hrál Karel Koulitsch (protože Kuba), to vyplynulo z našich potřeb, resp. z potřeb první nahrávky. Na druhý už jsme žádnýho křiklouna nepotřebovali a trumpetu nám zmáčknul Vohnout, kterýmu patřilo to studio, a taky můj kluk Eman, kterej akorát na trubku začal chodit, a tak napopátý nahrál jeden tón do čtyřky, kde to ještě Mišuz spojil s nějakýma samplama. Takže Vohnout a Mišuz jsou s náma taky trochu spjatý, takže studio Božkov a Mišuz, plzeňská legenda zvuku a elektrické kytary.

Málokdo to o tobě ví, ale jsi muzikant s letitými zkušenostmi. V jakém vztahu je tvoje hraní a skládání a koncertování s Code Name Linhart k hraní a skládání a koncertování dřív s Climatizado a pak ve Skupině Štěstí? Případně, máš další projekty, ve kterých se realizuješ?
To je dost složitá otázka. Určitě se snažím bigbít nějak posouvat, na druhou stranu člověk je omezenej hlavně sám sebou, a to je vlastně odpověď na to skládání a hraní. Oproti Climatizadu se mi dost ulevilo, protože nemusím řešit ostatní nástroje a spoléhám na kluky, akorát Frantu musíme občas zkorigovat, ale to je normální, protože on je z Chebu. Co se týká koncertování, všechno je jinak. Koncertování už mě vůbec nebaví, oproti Climatizadu. Úplně mi stačí se realizovat ve studiu, namačkat si tam, co potřebuju ke štěstí, pořešit zvuk a tím příběh končí. Nevím, jestli je to tím, že už ani pít, ani fetovat nám nejde a vtipný už to taky není, nebo že je nám víc a víc blbě, anebo všechno dohromady. Další projekty bych raději nezmiňoval, protože to je běh na dlouhou trať. Jedná se mixování zvuků a ruchů z ulice a přírody do syntetických ploch, ale jak je v tom počítač, může to trvat i desítky let nebo to taky nebude nikdy.

Vydáváte druhý vinyl, kdy a za jakých okolností vyšel ten první a za jakých vychází ten druhý? Kdo dělal obal?
To, že chci každou etapu nahrát, mně bylo jasný, protože s Climatizadem nám utekly tak dvě tři alba, který nikdo ani nenahrál, ani nevydal. Prostě jsme hráli tady a teď, takže to, že jdeme nahrávat, byla jasná volba. Pak se celkem spontánně objevil a první vinyl nám vydal Malta a ještě nás ukecal na tři koncerty. Oba obaly dělal Franta, resp. udělal linoryty a kresbu a pak nám to graficky dotáhnul grafický mistr doktor Shushulov. Tu druhou etapu jsme nahrávali loni v lednu (2022) a v dubnu dodělali. Vydávání vinylu se nějak zašprajclo, takže jsme si teď k Vánocům vlastnoručně udělali deset vinylů pro vlastní potřebu, natiskli si linoryty na obal a tak a čekáme, co bude s oficiálním vydáním. Je fakt, že jsme po nahrávání skoro rok nezkoušeli a nějak to netlačíme, navíc Malta byl na Zélandu. Teď teda zase zkoušíme, nový věci jsme vrzli na youtubko, protože jsme negramotný a nic jinýho nezvládáme, a myslím, že se nějakýmu koncertování asi nevyhneme, ale uvidíme, co bude…

Jaké jsou tvoje největší hudební vzory a vlivy, co posloucháš z nových věcí? Co ostatní v kapele?
Vlivů je strašně moc, poslouchám rádio Vltava a tam je vlastně všechno, klasika, jazz i alternativa, ale nejradši mám ticho. Vzory bych vypíchnul jenom dva: v pubertě Nirvana a teď Billie Eilish, která je vlastně Nirvanou současnosti. Doporučuju se kouknout na nějaký její živáky a dojde ti, co pro tuhle generaci znamená. Byl jsem v kině na záznamu jejího koncertu, a i když to bylo strašně potichu, tak tam stejně náctiletý tancovali a chovali se jak na opravdovým koncertě. Jinak v kapele se neshodneme vůbec na ničem: Franta je z Chebu a mě nic nezajímá, takže o muzice si pokecáš jenom s Urwou.

Jaké máte plány?
Žádný, takže pokud Urwa neemigruje do Afriky, čímž permanentně vyhrožuje, tak asi budeme dál chodit do zkušebny a počítám, že ty starý věci nás budou časem srát, a tak budem dělat nový, ale jak ty budou vypadat a jestli budeme mít nějaký hosty a podobně, nevíme nic. A to je na tom to krásný.