Anna Mašátová | Články / Reporty | 13.09.2014
S podzimem sice opeřenci odlétají do teplých krajin, do pošmourných Čech se ale jako dobrý holub podesáté vrátil izraelský basista Avishai Cohen, s novým, tentokrát smyčcovým projektem. Čtyřiačtyřicetiletý hudebník si proto netradičně zvolil krátkou úvodní řeč a zavtipkoval o svém čtvrtinovém češství. Po úvodních tónech overtury Noam Op.1, už ale zaplněná Hybernia tajila dech natolik, že kdyby ji rozjařený frontman neupozornil, snad by se ani ansámbl nedočkal potlesku.
I další skladba, Song for My Brother, náležela k původní cohenovské tvorbě z nového alba Almah, maestro se však nevyhýbal ani starším kusům. Píseň Puncha, Puncha v prastarém jazyce ladino byla jakýmsi flashbackem, ze Španělska nastal rychlý přesun do Ruska, přímo do repertoáru Rudé armády. Říznou On a Black Horse poslouchal Cohen prý už v dětství. Často si návštěvník říkal, kolik uličnictví v sobě jeden z nejlepších současných světových muzikantů skrývá, to když pozoroval až nestoudně smyslné koketování s nástrojem tajícím pod jeho prsty nebo nejrůznější grimasy a tanečky.
Bylo těžké si vybrat, na koho se zaměřit dříve. Jestli na éterickou cellistku a vokalistku Yael Shapir, výrazného, až hyperaktivního hobojistu Yorama Lachishe, skvělého bubeníka Daniela Dora, houslistku Cordelii Hagman, Cohenovu „pravou ruku“, pianistu Nitaie Hershkovitse, pochvalně hodnotícího sóla svých kolegů, nebo snad neobvyklé obsazení dvou viol Amita Landaua a Noama Heimovitz-Weinschela. Z matičky Rusi do Států, pomocí krásného jazzového standardu trumpetisty Thada Jonese, A Child Is Born. Dávná melodie, Niggun Atik. Báseň Nathana Altermana o žárlivosti, střídaná nakažlivou Arab Medley, při které Lachish roztančil v nepohodlných křeslech snad celý sál, závěrem pak úchvatná ladino Morenika a Shlosre s Dorovým frenetickým bubenickým sólem.
Jenže desátý koncert, je desátý koncert. Nadšené publikum rozhodně nehodlalo nechat Izraelce tak snadno odejít. Dlouhý potlesk vrátil zpět trio Cohen-Dor-Hershkovits s Alfonsina y el Mar a Remembering, další aplaus přivolal celou sestavu, která přehrála až freejazzově nevázanou novinku. Stále se však nekončilo. Standing ovation donutil trojici ještě k poslednímu kousku a nakonec i několika taktům na klavír samotným Cohenem.
Jeho fanoušci mají letos na podzim opravdové hody. V říjnu do Prahy zavítá bývalý Avishaiův pianista Shai Maestro, v listopadu se vyplatí zajet do ostravského Gongu na Cohenovo trio.
Avishai Cohen with strings (isr)
10. 9. 2014, Hybernia, Praha
foto © Tomáš Moudrý
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.