Veronika Mrázková | Články / Reporty | 15.07.2016
Odolám pokušení popisovat smrákavou atmosféru a neradostné obličeje v pláštěnkových kapucích a rovnou řeknu, že první den nesešel jen počasím. Zahajovací Treacherous Orchestra odvedli dobrou práci, ale v pondělí si na ně už asi nevzpomeneme. Jejich mix skotského folku s gothic stylizací byl pěkným výletem do světa, ale všechny ty píšťaly, fujary a dudy mi začaly docela rychle splývat. Aspoň se ale vtipně omluvili, že přivezli tamnější počasí a skvěle komunikovali s publikem. To neplatí o Nothing But Thieves a Tame Impala. Proč se sází na tyto středoproudé hvězdy? Přestože je poslední deska Australanů plná chytlavých melodií, naživo se rozplizly do ztracena a všechny songy zněly od začátku do konce stejně, stejně unyle. Přijeli v otrhaných tričcích, na projekcích jim běhaly vizualizace jak z Windows Playeru a jedinou show byly stovky chvíli poletujících konfet. Jej...
Sláva Pařízkovi, který vede dramaturgii své scény přesně opačným směrem. B4 sice způsobili u většiny lidí před pódiem v prvé řadě údiv a jen málokdy nadšení, nicméně zvuk a ráznost Federselovy čtyřky nezpochybníte. S těžko rozeznatelnými covery The Plastic People of The Universe by šoupli do kapsy i Kraftwerk, jejichž koncert na Pohodě před třemi lety byl spíše smutný. S B4 dostává žánr kraut elektra nový lesk a já před zkušenými pány experimentátory hluboce smekám.
A vrchol dne? Za mě jednoznačně Brodka. Už jen proto, že učarovala i těm, kteří ji neznali. Měla všechno, co chybělo skupinám na hlavní scéně. Pódiovou show, kostýmy, spoustu zajímavých nástrojů, koncept, osobité vystupování a pokoru. Byla to pastva pro všechny smysly. Nejprve se držela písní z nového, opěvovaného alba z produkce Play It Again, Sam, ale potěšila i pamětníky a dokázala překvapit. Po valčíkových Funeral nebo Holy Holes a singlové Horses došlo i na punkárnu My Name is Youth a pódium se začalo otřásat. Když pak vytasila singly z předchozí desky Granda, K.O. a W pieciu smakach, zůstali s kapelou v punkovější poloze a z původních disco-popových aranží zůstal jen stín. A ve varhanní sestavě a úplně nové podobě zazněla i hitovka Dancing Shoes, kurwa geniální - takže k předchozímu seznamu ctností dodejte odvahu a všestrannost. To chceš.
Colours of Ostrava 2016
14. - 17. 7. 2016
Dolní Vítkovice, Ostrava
Foto © Matěj Krč
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.