prof. Neutrino | Články / Reporty | 14.07.2015
Festival Creepy Teepee je už sedmým rokem přehlídkou současného hudebního undergroundu, který se teprve klube na svět a je příjemnou alternativou opulentních monstr festivalů, sázejících především na velká jména a mnohatisícový dav, úprkem přebíhající z bodu A do bodu B. „Creepko“ je naopak subtilním festivalem vesměs čerstvých a neokoukaných tváří, o kterých možná ještě teprve uslyšíme - nebo taky už vůbec ne, hrajících pro pár stovek zapálených insiderů. To však rozhodně neznamená, že kapely a projekty, které zde mohou předvést na malé ploše svůj „kreativní potenciál“, kvalitou zaostávají za produkcí „vyhajpovaných“ kapel, které hrají na mamutích festivalech za mnohem nehoráznější sumy pro mnohem anonymnější publikum.
Tady si každý vidí doslova do talíře a všechno má svou specificky domáckou post-undergroundovou atmosféru. Pozorovatel si může připadat jako na větším rodinném mejdanu pražských hipsterů, kteří s sebou vzali na výlet do Kutné Hory i své cizojazyčné přátele. Určitým pojítkem zúčastněných je i nevtíravý aktivismus a DIY přístup, který vedle podpory anti-nazi hnutí Good Night White Pride je solidární i s politickými uprchlíky a k občerstvení nabízí veganskou stravu, bez obvyklých festivalových klobás a langošů. Vegetable coconut curry by bylo škoda neochutnat. Sympatické je i to, že výhradním pivním arbitrem festivalu je malý pivovar Kocour ze severočeského Varnsdorfu, a ne provařený pivní monopol.
Organizátoři A.M. 180 collective, coby dlouholetí slídilové nových teritorií hudebního spektáklu na hranici umění a kýče, se od samého začátku nebojí jít napříč všemi progresivními, ale i na čas odloženými žánry, a tak i letos jsme se pohybovali na škále od dystopického popu Holly Herndon nebo post-punkových Yung přes arteficiální ambient dubstep Dné-ho, sveřepý indie hip hop klanu TTF The Gang nebo psychedelický space rock Kinga Khana a jeho The Shrines až třeba po freak folk šraml britských Crywank. O jména a žánry tu však opravdu tolik nejde, jako o určitou nedeklarovanou pospolitost a hledačskou umanutost s obdivem ke všemu, co se tak trochu vymyká, a k outsiderství jako osobitému projevu existence citlivě vyhraňující se z pohodlnosti mainstreamu.
Byl jsem účastníkem na prvních ročnících Creepy Teepee, když se festival konal ještě na nádvoří jezuitské koleje. Je pravdou, že současný areál starého pivovaru sluší festivalu asi přece jen víc. Rozdělení na vnitřní „industriální“ prostor, který svým vykachlíkovaným interiérem připomíná jatka a je vyhrazený především elektronickým solitérům, a na venkovní stage, kde můžou pro změnu publiku přiblížit svou komunikativnější tvář ostatní bandy, je rozhodně dobrou dramaturgickou volbou dua Hošek – Bolf, jejichž vkus se stal pro festival signifikantním. Osobně doufám, že se jim podařilo na vstupném vybrat alespoň tolik, aby se mohl, bez problému, konat příští ročník. Rád přijedu do středočeského města, které je kromě unikátní gotické katedrály svaté Barbory a proslulé kostnice známé i jedním z nejobjevnějších festivalů v české kotlině.
CREEPY TEEPEE 2K15
10. - 12. 7. 2015 2015
bývalý pivovar Lorec, Kutná Hora
foto © Creepy Teepee
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.